Místo stravenek peníze na účet? Ministryně Schillerová navrhuje alternativu ke stávajícímu systému

Nahrávám video

Ministerstvo financí v připravované novele zákona o daních z příjmů počítá se zavedením stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak dostával peníze na stravu přímo – současný režim by ale fungoval dál. Resort si od zavedení nového systému slibuje rozšíření podpory stravování asi pro milion lidí, kteří na stravenky v současnosti nedosáhnou. V ideálním případě počítá ministerstvo se zavedením této možnosti od roku 2021. Proti návrhu se však již postavila odborová centrála ČMKOS i Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

„Tím, že zavedeme stravenkový paušál, zaměstnavatelé ušetří náklady spojené s pořizováním stravenek, s jejich administrativou a poskytnou peníze, které si mohou dát do výdajů, zaměstnancům,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Po změně aktuálního systému podle ministerstva již dlouho volají provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže provize pět až sedm procent stravenkářským společnostem. „Malé hospůdky nemají šanci prosadit si, jakou marži budou stravenkářské společnosti platit. Jsou rádi, když si od nich stravenkář vezme provizi pět a ne rovnou sedm procent,“ doplňuje Schillerová. Návrh má podle ministerstva podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu. 

Nahrávám video

Ministryně také zdůraznila, že nadále bude možné využívat beze změn i současný systém stravenek.

„Nově pouze nabídneme zaměstnavatelům alternativu, jak se zbavit vysokých poplatků a zbytečné administrativy. Zaměstnancům budou moct na místo papírků přímo vyplácet peníze ve stejné hodnotě. Bude tak na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli námi připravovanou možnost využije nebo zůstane u dnešního zaběhnutého modelu,“ zdůrazňuje šéfka resortu financí. Pro zaměstnance by se nic nezměnilo, z poskytnutých peněz by neplatili žádné daně, firmy by si daly tuto částku do výdajů. 

Ministryně to v rozhovoru pro ČT uvedla na příkladu stokorunové stravenky, kterou zaměstnanci (někteří) dostávají. Nyni si 55 korun dává zaměstnavatel do výdajů, 45 korun strhne zaměstnanci z čisté mzdy. V nové bezstravenkové verzi by zaměstnanec dostal 55 korun denně, jako speciální paušál vedle mzdy. 

Navrhovaná změna je součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021.

Podle vyjádření Lukáše Malíka z firmy Gusto Karty, jež provozuje elektronické stravenkové systémy, by ale se zavedením zdvojeného režimu administrativa neubyla. „Naopak, každý zaměstnanec by se musel transparentně vyjádřit, jakou variantu příspěvku chce využívat. Navíc platí, že pro část zaměstnanců tvoří oddělený příspěvek formu rodinného rozpočtování. Příspěvek na stravování je na jídlo, je na něj určen,“ uvedl Malík. 

Daňové zvýhodnění na stravování je dnes možné využívat dvojím způsobem. Zaměstnavatel buď pro své zaměstnance zajistí stravu například v podnikové jídelně, nebo jim poskytuje poukazy, za které si jídlo mohou opatřit sami. V obou případech je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele až 55 procent ceny jídla či poskytnuté stravenky a zbylých 45 procent si hradí zaměstnanec sám z čisté výplaty.

Původním smyslem zvýhodnění byla podpora závodního stravování, kterou dnes má necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 milionu ze 4,3 milionu zaměstnanců. Stravenky dostává 1,5 milionu zaměstnanců a čtvrtina benefit nevyužívá vůbec.

Proti návrhu vystoupila Českomoravská konfederace odborových svazů, podle které směřuje k destrukci systému podpory stravování. Předseda ČMKOS Josef Středula kritizoval, že ministerstvo financí návrh neprojednalo se sociálními partnery (zaměstnavatelé a odbory). Tvrdí mj., že zavedení návrhu by vedlo k propadu v některých restauracích, které jsou závislé na lidech, kteří k nim v poledne chodí na oběd. „Mohu ujistit, že odbory budou rozhodně bojovat za zachování stávajícího systému podpory stravování,“ uvedl.

Nahrávám video

Unie zaměstnavatelských svazů ČR uvedla, že „tento způsob stravenkové revoluce, zdá se být poněkud nešťastný.“

Také ona sdělila, že současný systém zaměstnaneckého stravování funguje a jsou s ním spokojeni zaměstnanci i zaměstnavatelé. „Pokud bychom tento jasně účelový nástroj (stravenky) nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají a postupně by na obědy přestávali chodit,“ uvádí se v prohlášení. 

Stravenky v Česku
Zdroj: ČT24

Marketingový manažer Gusto Karta Lukáš Malík se domnívá, že trend digitalizace snižuje náklady na administrativu. Pokud by nový návrh prošel, trhem by to výrazně zamíchalo. Domnívá se však, že by současné hlavní firmy změnily svoji nabídku, z trhu by ale neodešly.

Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň se naopak domnívá, že pokud návrh ministerstva projde, znamenalo by to konec stravenkovému byznysu. Stravenky by proti nabídce peněz neměly šanci.

Předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů David Rýc si myslí, že ani nový návrh by nesnížil náklady na agendu spojenou se mzdami. Stravenkový paušál by pak podle něho vedl lidi k využití peněz na jiné účely. K úvahám, že by jeho zavedení pomohlo milionu lidí, kteří jsou nyní bez stravenek, zdůraznil v pořadu Devadesátka ČT24 roli zaměstnavatelů. Zda chtějí či nechtějí, zda mohou či nemohou stravenky nabídnout. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...