Místo pokuty 183 milionů korun Globus odškodní své dodavatele

Řetězec Globus nakonec nebude platit pokutu 183 milionů korun, kterou mu předloni uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Místo toho přímo odškodní své dodavatele za to, že je tlačil k využívání účetního systému Markant, který nepotřebovali. Nově o tom rozhodl antimonopolní úřad.

„Společnost Globus má podle navržených závazků oslovit některé ze svých dodavatelů a nabídnout jim možnost vrácení plateb, které tito dodavatelé v roce 2016 až 2018 případně odváděli za služby poskytované v rámci systému Markant a za něž se jim nedostalo náležitého protiplnění,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.

ÚOHS se jednáním Globusu zabýval už v roce 2017 a v prvostupňovém rozhodnutí mu původně uložil pokutu 183 milionů korun, což byla dosud nejvyšší uložená sankce za zneužití zákona o významné tržní síle. Řetězec podal proti rozhodnutí rozklad a předseda antimonopolního úřadu následně rozhodnutí o pokutě zrušil a vrátil případ k novému posouzení.

„Při opětovném posuzování dal úřad na základě rozhodovací praxe v případu Kaufland přednost odškodnění dodavatelů před pokutou,“ řekl ČTK mluvčí úřadu Martin Švanda.

Za podobné jednání potrestal antimonopolní úřad i další řetězce

Globus podle úřadu v období od 6. března 2016 do 30. června 2017 podmiňoval vzájemnou obchodní spolupráci s dodavateli uzavřením úplatné smlouvy a zapojením se do systému Markant. Systém nabízel účetní služby, které dodavatelé nepotřebovali. Pokud by se ale do něho nezapojili, hrozilo jim ze strany Globusu ukončení spolupráce.

„Úřad závazky navržené společností Globus posoudil jako dostatečné k nápravě závadného stavu a pod podmínkou splnění závazků správní řízení zastavil. Účastník řízení je povinen úřad o postupu plnění závazků průběžně informovat,“ uvedl ÚOHS.

Letos v únoru dostaly pokutu za obdobné jednání i řetězce Billa a Penny Market, které požadovaly od svých dodavatelů poplatek označovaný jako RBG bonus. Šlo ale v podstatě o zalistovací poplatek za to, že od nich odebírají zboží. Pokutu v souhrnné výši 167 milionů korun společnosti akceptovaly a zaplatily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...