Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (ANO) řekl ve sněmovně, že zaslal australské firmě European Metal Holding (EMH) výpověď memoranda o těžbě lithia u Cínovce. Uvedl to při čtvrtečních sněmovních interpelacích. Memorandum o porozumění podepsal před volbami ministr Jiří Havlíček (ČSSD), jeho předchůdce ve funkci. Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami.
„Zrovna dneska jsem vzpomenuté firmě EMH zaslal v podstatě výpověď z toho memoranda, ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tímto krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace a spekulace, které se objevovaly různě nakonec i v médiích,“ uvedl nyní Hüner.
„Chtěl jsem se chovat korektně a najít oboustranné řešení, které by celou kauzu podezřelého memoranda o lithiu uzavřelo. Bohužel ze strany společnosti EMH nebyly, i přes deklarovaný příslib, podniknuty adekvátní kroky k vyřešení situace,“ doplnil ve čtvrteční tiskové zprávě resortu Hüner.
„Má trpělivost není nekonečná. EMH ve stanovené lhůtě nereagovala. Rozhodl jsem se tedy přistoupit k jedinému možnému kroku, a to prohlásit memorandum za neplatné,“ dodal ministr.
Dojednat právní nezávaznost podepsaného memoranda o lithiu dal Hünerovi koncem ledna za úkol premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Ministr podle něj má také zaúkolovat státní firmu Diamo, která by měla přistoupit k průzkumu. Vláda se podle něj chce stále držet doporučení sněmovny, ta loni požadovala zrušení memoranda.
„Jednoznačně platí to, k čemu nás zavázala sněmovna. Ta jasně řekla, že memorandum je neplatné. V podstatě nás žádá, aby průzkum prováděl státní podnik a aby zisk z případné těžby zůstal v českých rukou. To uděláme,“ řekl tehdy Babiš.
Kvůli lithiu se loni 16. října, čtyři dny před začátkem voleb, mimořádně sešla sněmovna. Poslanci přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby platnost memoranda zrušila.
Memorandum o porozumění krátce před loňskými volbami s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese.
Předpokládalo se, že australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chtěl dobýt 37 milionů tun rudy.
Povrchově hodlá těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.
Hüner tvrdí, že vypovězení memoranda nemá nic společného se správním řízením, ve kterém se rozhoduje o budoucí těžbě. Zdůraznil také, že nemá žádné podezření, že by zrušením memoranda mohla být Česká republika v rámci případné arbitráže nějak poškozena.
Údaje o geologickém složení státního území dlouhodobě sbírá a zpracovává státní Česká geologická služba (ČGS), která je předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý loni v říjnu agentuře ČTK řekl, že v Česku je evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia.
