Ministerstvo vydalo územní rozhodnutí pro nové bloky elektrárny v Dukovanech

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo územní rozhodnutí pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Podle úřadu umožní postavit až dva nové reaktory. Tento krok o den předešel uzávěrku na podávání nabídek do tendru na stavbu nového dukovanského bloku. Ministerstvo uvedlo, že to má být „pozitivní signál“ pro uchazeče.

O vydání územního rozhodnutí pro nový blok Jaderné elektrárny Dukovany požádal ČEZ – respektive jeho dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II – počátkem června roku 2021. Původně o žádosti rozhodoval městský úřad v Třebíči, později ji předal ministerstvu průmyslu a obchodu. Bezmála po roce a půl je rozhodnutí na světě, přičemž ministerstvo označilo správní řízení za jedno z nejnáročnějších, která kdy vedlo.

„Ihned po převzetí dokumentace jsme se intenzivně věnovali prostudování všech podkladů a příloh. K řešení žádosti jsme využili maximální možné kapacity našich odborníků, abychom mohli rozhodnutí v rozumném termínu vydat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Ministerstvo průmyslu a obchodu ujistilo, že územní rozhodnutí je v souladu s podanou žádostí a předloženou dokumentací. Týká se dvou nových jaderných zdrojů v lokalitě Dukovany, o nichž se zmiňuje aktualizovaná Státní energetická koncepce.

Samotný úřad označil vydání územního rozhodnutí za pozitivní signál pro uchazeče o stavbu nového bloku. Někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl dokonce vnímá územní rozhodnutí jako „naplnění podmínky pro uzavření jakýchkoli smluv s jakýmkoli dodavatelem“. Poukázal však na to, že ČEZ získal rozhodnutí s dvacetiminutovým zpožděním oproti harmonogramu stanovenému ve smlouvě firmy se státem – a není ještě vyloučeno, že proti rozhodnutí přijdou stížnosti nebo žaloby. 

„Devadesát procent námitek, které přijdou, aby zabránily právní moci, jsou námitky umělé. Musím říct, že řada těch, kteří si stěžují, jsou financováni ze zahraničí. Neříká se to dobře, ale (…) odpor, který vyhlásilo Rakousko i Německo, že budou všemi dostupnými prostředky blokovat jakoukoli výstavbu, je extrémní,“ řekl Míl ve vysílání České televize.

Nahrávám video

Pro ČEZ rozhodnutí znamená pokračování v dalších licenčních a povolovacích řízeních. „Tímto krokem jsme úspěšně splnili další z milníků harmonogramu příprav. Současně je to i jasný signál pro všechny uchazeče v rámci probíhajícího tendru na výstavbu nových jaderných zdrojů, že povolovací proces je naplňován,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. ČEZ již má pro nový blok i souhlasné stanovisko EIA. 

V úterý je potom termín, do kterého mohou uchazeči o stavbu bloku podat finální nabídky. První nabídky v minulosti podaly francouzská EDF, korejská KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ s nimi následně vedl vyjasňovací jednání a po něm všechny tři firmy vyzval k předložení finálních nabídek. Podle informací České televize všechny s další účastí v tendru počítají.

Nový blok dukovanské elektrárny by měl být hotov v roce 2036. Rozšíří současné jaderné zdroje v podobě dvou bloků v Temelíně, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů a stávajících čtyř s výkonem 510 megawattů v Dukovanech. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...