Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky, místo růstu očekává mírný pokles

Nahrávám video
Ministr financí Stanjura o nové makroekonomické prognóze resortu
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, konstatoval Stanjura.

V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení přispěje podle resortu zejména oživení poptávky domácností.

Nahrávám video
Havlíček o vývoji inflace
Zdroj: ČT24

Lidé neakceptují vysoké ceny, řekl ministr

Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic zmínil, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.

Podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) by HDP eurozóny měl letos růst o 0,9 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Letošní hospodářskou výkonnost oblasti se společnou evropskou měnou táhne dolů zejména Německo, kde MMF očekává pokles HDP o 0,3 procenta. Náměstek ministra financí Marek Mora zmínil vývoj v Německu, které je jedním z hlavních českých hospodářských partnerů, za jeden z faktorů ovlivňujících nižší výkon české ekonomiky.

U inflace ministerstvo pro letošní rok ponechalo odhad na 10,9 procenta. V příštím roce podle prognózy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,8 procenta. Stanjura upozornil, že ministerstvo je ve svém odhadu pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), podle které bude průměrná celoroční inflace v příštím roce 2,1 procenta. 

V červenci byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční inflace 8,8 procenta. Podle pátečních dat Eurostatu, který používá jinou metodiku, byla inflace v Česku 10,2 procenta a byla čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V celé EU byla podle Eurostatu červencová inflace 6,1 procenta, v eurozóně 5,3 procenta.

„Naši spotřebitelé přestali akceptovat vysoké ceny mnohých produktů, což působí protiinflačně, ale současně to snižuje HDP. Žádná dramatická změna se ale nekoná,“ uvedl pro ČT šéf státní kasy. 

Nahrávám video
Události: MF zhoršilo výhled ekonomiky
Zdroj: ČT24

Opozice: Vláda by měla být ohledně inflace razantnější

Podle opozice by vláda měla bojovat s inflací razantněji. „V únoru roku 2022 jsme doporučovali vládě, ať zastropuje ceny energií u výrobců. Tehdy to měla udělat. Tím pádem by se neutrhly ceny energií, tak jak se utrhly. Protože ty se samozřejmě propsaly do všeho, do potravin, do služeb,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.

Podobně se vyjádřil i místopředseda SPD Jan Hrnčíř. „I když vláda zareagovala pozdě, dala ten cenový strop, tak pořád to jsou ceny někde na úrovni trojnásobku těch cen před energetickou krizí,“ uvedl. Ministr financí s tím ale nesouhlasí. Vláda podle něj inflaci mírní, například třeba tím, že postupně zmenšuje rozpočtový schodek.

„Snižujeme deficity státního rozpočtu z té úrovně 420 miliard v roce 2021 k 300 miliardám nebo 295 miliardám v letošním roce a v tomto trendu chceme pokračovat i v příštích letech,“ uvedl Stanjura.

Ministr rovněž oznámil, že trh práce zůstane letos i v příštím roce přehřátý. Nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.

Dlouhodobě nízká nezaměstnanost navzdory hospodářskému oslabení má podle Prušvice strukturální příčiny a souvisí s demografickým vývojem v Česku. Kvůli stárnutí populace podle něj za poslední dekádu odešlo z trhu práce zhruba 600 tisíc lidí. Stanjura podotkl, že pro zahraniční investory je při příchodu do Česka nyní největší obavou, zda seženou dostatek kvalitních zaměstnanců.

Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.

Predikce hospodářského vývoje ministerstva financí je pesimističtější než odhady ČNB i České bankovní asociace (ČBA), které obě počítají s letošním růstem HDP 0,1 procenta a v příštím roce 2,3 procenta. Odhad letošní průměrné inflace je u všech institucí obdobný, ČNB a ČBA ji předpokládají 11 procent. 

Pro Schillerovou je prognóza překvapením

Stanjurova předchůdkyně na ministerstvu Alena Schillerová také označila čísla v prognóze resortu za „veliké překvapení“. Úřad je podle ní totiž mezi odbornými organizacemi osamocený v tom, že zhoršil oproti dubnové predikci vývoj HDP. „Tomu číslu a vybočení nerozumím,“ nechala se slyšet.

„Příští rok je pro mě úplně facka, protože růst HDP je (v prognóze) snížen ze tří procent na 2,3 procenta. Oproti dubnové predikci se tak naše HDP na rok 2024 sníží asi o 238 miliard. To znamená, že (vládní) daňový balíček bude mít negativní dopad na HDP, inflaci, ale paradoxně i na celý výběr daní. Ten balíček je tak protirůstový a v podstatě proinflační,“ zkritizovala Schillerová vládou chystaný soubor úsporných opatření. 

Nahrávám video
Alena Schillerová (ANO) o makroekonomické prognóze MF
Zdroj: ČT24

Proti jejím slovům se ohradil 1. místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. „Jestliže je Alena Schillerová dlouhodobě zvyklá pumpovat peníze do ekonomiky a spíše si je půjčovat, a tím prohlubovat inflaci a snižovat bohatství české společnosti, tak je to její politický názor, ale my ho nesdílíme, je to ekonomický nesmysl,“ uvedl a dodal, že jej prognóza nepřekvapila. Pozitivní podle něj je, že si Česko i v době recese zachovalo vysokou zaměstnanost.

Za dlouhodobě špatné nastavení považuje to, že hospodářský růst Česka byl mnohdy „na steroidech“ vládních výdajů, na které si stát dlouhodobě musí půjčovat, k čemuž podle něj pomohla i bývalá ministryně Schillerová. Vyzdvihl, že hlavním vlivem na pokles HDP je snížení spotřeby domácností. „Je dobře, že domácnosti v některých sektorech přestaly akceptovat nesmyslné marže a tržně na to reagují a zároveň tam narostl i objem úspor domácností, což je pozitivní pro budoucnost jako takovou.“ 

Nahrávám video
Lukáš Vlček hovořil o prognóze ekonomického vývoje
Zdroj: ČT24

Vašek: Nízká nezaměstnanost je malý zázrak

Redaktor ČT Petr Vašek připomněl, že pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta je sice velmi malý, ale symbolicky to pro vládu není úplně dobře. „Je to první rok, kdy schvalovala vlastní rozpočet a už se nemohla vymlouvat na předchozí vládu, a nyní říká, že bude mírný pokles ekonomiky,“ podotkl s tím, že je to i problém kvůli vysvětlování občanům.

Dodal, že naopak údaje o nezaměstnanosti jsou malý zázrak. „V době, kdy ekonomika klesá, i když mírně, ale klesá, a v době, kdy je téměř jedenáctiprocentní inflace, tak máme takto nízkou nezaměstnanost pod třemi procenty. To je proti všem ekonomickým poučkám a nikdo to moc neumí vysvětlit.“

Nahrávám video
Petr Vašek hovořil o nové makroekonomické prognóze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 19 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...