Ministerstvo financí letos čeká skromný růst HDP. U inflace prognózu zhoršilo

Nahrávám video
Události: Ministerstvo financí zhoršilo výhled u inflace
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Podle ministerstva letos v prvním čtvrtletí ekonomika mezikvartálně klesla o dvě desetiny procenta. Od druhého čtvrtletí ale úřad očekává mezikvartální růst HDP, který se bude postupně během roku zvyšovat. V příštím roce by se hrubý domácí produkt měl zvýšit o tři procenta. Růst HDP o 0,1 procenta ve středu předpověděl ve své prognóze i Svaz průmyslu. Mezinárodní měnový fond v úterý odhadl, že český HDP v letošním roce klesne o půl procenta.

U inflace ministerstvo pro letošní rok zhoršilo výhled, v příštím roce by se ale růst cen měl přiblížit dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Na počátku příštího roku ministerstvo očekává meziroční inflaci na úrovni tří procent, za celý rok 2024 průměrně 2,4 procenta. „Vidíme v těchto měsících dobrý trend. Klesají ceny energií, což je samozřejmě výborná zpráva, protože se promítaly i do cen služeb a výrobků. Tím se snižují tlaky na růst cen,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Když se podívám na čísla České národní banky, tak není tak optimistická jako ministerstvo financí. Takže znovu opakuji – kéž by. Ale obávám se, zdá se mi ten skok příliš velký, aby mohl být reálný,“ vyjádřila se šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Méně optimistický je i Mezinárodní měnový fond, který pro letošek předpokládá inflaci okolo dvanácti procent. Odlišně pak vidí i růst cen v Česku příští rok – zboží zdraží zhruba o šest procent. A horší výhled má třeba i OECD.

Stanjura zároveň ve středu řekl, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta HDP, přičemž loni to bylo o desetinu procenta více. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně.

Kompenzace za drahé energie budou nižší

Stanjura také upozornil, že objem mimořádných státních výdajů na kompenzace vysokých cen energií bude letos nižší, než vláda očekávala. Nižší bude i výběr daně z mimořádných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, celkový dopad na obou stranách rozpočtu by měl být ale vyrovnaný.

V příštím roce by se měl deficit veřejných financí snížit na 2,9 procenta HDP i bez zohlednění připravovaného konsolidačního balíčku. „Moje ambice je, abychom to snížili o několik desítek miliard pro příští rok,“ řekl Stanjura. Očekává ale intenzivní politickou debatu, protože se příjemci dotací budou bránit.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po středečním jednání vlády řekl, že ke zrušení by byly vhodné takové dotace, které udržují v chodu neživotaschopné projekty. Podle šéfa resortu průmyslu Jozefa Síkely (STAN) je v Česku předotováno a je třeba zrušit zejména takové dotace, jejichž zrušení si všimnou jen ti, kdo je dosud pobírali. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si do 21. dubna nechá zpracovat analýzu využívání dotací ve svém resortu, následně je připraven debatovat o jejich změně.

„Inflace má tu nepříjemnou vlastnost, že je schopná se zaseknout výše, třeba právě u té pětky, šestky, sedmičky. Politická reprezentace by si měla vzít za své, že boj proti inflaci nespočívá v tom, že se rozdávají peníze všemi směry,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Stanjura souhlasí s tím, že je potřeba omezovat dotace do podnikatelského sektoru. „A pokud ano, tak je používat k tomu, k čemu původně dotace vznikaly, aby například snižovaly regionální rozdíly,“ dodal.

Konsolidační balíček má snížit strukturální schodek rozpočtu o 70 miliard korun. Stanjura se chce při konsolidaci soustředit zejména na omezení státních výdajů, přestože nevyloučil úpravu daní v rozsahu, o který vláda dosud daňové zatížení snížila. Ministr plánuje zmenšit objem vyplácených dotací.

„Moje ambice je, abychom to snížili o několik desítek miliard pro příští rok,“ upřesnil. Očekává ale intenzivní politickou debatu, protože se příjemci dotací budou bránit. Dohodu o konečné podobě balíčku očekává Stanjura za čtyři týdny.

Ministr zároveň zopakoval, že informace o možné úpravě daně z přidané hodnoty (DPH), které se v médiích objevily, nelze považovat za politický návrh. Ministerstvo financí podle něj pouze propočítalo rozpočtové dopady všech úprav, které zazněly od koaličních stran nebo od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Také informace o možné úpravě daně z hazardu jsou podle něj pouze pracovním podkladem, o kterém se teprve povede politická debata.

Stanjura ve středu také potvrdil, že nechce znovu zavést superhrubou mzdu, pro jejíž zrušení v minulém volebním období hlasovaly tehdy vládní ANO a opoziční ODS a SPD. Podle Stanjury v zákonu nebyl žádný závazek, že zrušení je pouze dočasné. Takový závazek by podle něj ODS tehdy nepodpořila.

Rakušan po středečním zasedání kabinetu řekl, že vláda si potvrdila, že bude komentovat až definitivní návrh rozpočtových úspor. Kvůli chystaným daňovým změnám a úsporným opatřením se chce sejít s premiérem Petrem Fialou (ODS) prezident Petr Pavel.

Reálné mzdy poklesnou

Trh práce zůstává podle ministerstva financí mírně přehřátý. Za letošní rok očekává nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve výši tří procent, zatímco v lednu odhadovalo 3,2 procenta. V příštím roce by se nezaměstnanost měla snížit na 2,8 procenta.

V důsledku pokračujícího napětí na trhu práce poroste letos podle resortu objem vyplácených mezd a platů o 7,5 procenta. Růst ale nedosáhne hodnoty inflace, v reálném vyjádření tak mzdy poklesnou. Stanjura také upozornil, že růst potáhne soukromý sektor. Podle něj se tak sníží rozdíl mezi příjmy zaměstnanců státu a soukromého sektoru, který v minulých letech rostl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...