Meziroční růst cen většiny výrobců opět zpomalil, v zemědělství se prohloubil pokles

Nahrávám video

Meziroční růst cen většiny výrobců v Česku v červenci opět zpomalil, v zemědělství se pak prohloubil pokles cen. V průmyslu ceny proti loňskému červenci stouply o 1,4 procenta po červnovém nárůstu o 1,9 procenta. Stavební práce zdražily meziročně o 4,8 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 5,6 procenta. Ceny v zemědělství v meziročním srovnání klesly o 14,3 procenta, zatímco v červnu to bylo 13,8 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Ceny průmyslových výrobců klesly v červenci meziměsíčně o 0,1 procenta. Oproti červnu zlevnily chemické látky a přípravky, základní kovy a ostatní nekovové minerální výrobky. Naopak vzrostly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů.

V meziročním srovnání stouply ceny v průmyslu o 1,4 procenta. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vzrostly o 15,9 procenta, uhlí a lignitu o 73,4 procenta, potravinářských výrobků téměř o pět procent, ostatních nekovových minerálních výrobků o 11,2 procenta a motorových vozidel o 3,4 procenta. Oproti loňskému červenci zlevnil především koks a rafinované ropné produkty.

Ceny zemědělských výrobců se v červenci ve srovnání s červnem snížily o čtyři procenta. Ceny obilovin klesly o 5,8 procenta, olejnin o 5,5 procenta a mléka a vajec shodně o 5,2 procenta. Naopak vzrostly ceny prasat, a to o 2,9 procenta.

Meziročně zdražilo ovoce a zelenina

Meziročně byly ceny zemědělských výrobců nižší o 14,3 procenta, přičemž v rostlinné výrobě ceny klesly o 24,5 procenta, zatímco v živočišné byly vyšší o 1,8 procenta. Ve srovnání s loňským červencem zlevnily olejniny, a to o 37 procent, cena obilovin klesla téměř o třetinu. Naopak o 18,7 procenta zdražilo ovoce a téměř o 23 procent čerstvá zelenina. Cena brambor se meziročně zvýšila o dvě pětiny. O 29 procent stoupla cena prasat, vejce zdražila o 27,6 procenta. Naproti tomu klesly ceny mléka o 7,7 procenta a skotu o 1,3 procenta.

Ceny stavebních prací se podle odhadů ČSÚ v červenci meziměsíčně zvýšily o 0,1 procenta. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,9 procenta. Meziročně zdražily práce ve stavebnictví o 4,8 procenta, když v červnu vzrostly po revizi o 5,7 procenta. Ceny materiálů a výrobků stouply oproti loňskému červenci o 0,9 procenta, zatímco červnový meziroční růst činil 1,2 procenta.

Ceny tržních služeb pro podniky se v červenci meziměsíčně snížily o 1,3 procenta v důsledku poklesu cen reklamních služeb a průzkumů trhu o více než pětinu. O necelá dvě procenta vzrostly ceny za poradenství v oblasti řízení. Za poštovní a kurýrní služby se platilo o 4,4 procenta více.

Meziročně byly tržní služby pro firmy dražší o 5,6 procenta, zatímco v červnu činil růst 6,1 procenta. Ceny služeb v oblasti zaměstnání stouply oproti loňskému červenci o více než pětinu, poštovní a kurýrní služby zdražily o 12,8 procenta a služby v programování o více než devět procent.

Nahrávám video

Analytici: Pokles výrobní inflace je příznivý pro vývoj spotřebitelských cen

„Půl roku trvající výrobní deflace dává dobrou naději na výraznější uklidnění i u spotřebitelských cen. Marže v tuzemské podnikatelské sféře se drží nad obvyklou hladinou, a zlevňující vstupy v kombinaci s uvadající poptávkou tak vytvářejí vhodné podmínky pro další zchlazení spotřebitelské inflace. U té tak patrně návrat k dvouciferným hodnotám již definitivně nehrozí. A naopak lze očekávat pokračující pokles,“ myslí si hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

„Pokles výrobní inflace je nepochybně pozitivní a bude nejspíš i nadále pokračovat a se zpožděním snad příznivě ovlivní i spotřebitelskou inflaci,“ okomentoval situaci hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „I když výrobní inflace zpomaluje a v dílčích indexech dokonce některé ceny klesají, jejich předchozí prudký nárůst posunul cenovou hladinu natolik, že změny skutečných cen vypadají zatím spíš jen symbolicky,“ dodal.

Hradil vidí za zklidněním vývoje výrobních cen postupný návrat mezinárodních trhů k předpandemickému a předválečnému normálu. K poklesu výrobní inflace podle něj přispěla i ochlazená poptávka v Evropě.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je vývoj výrobních cen v souladu se scénářem oslabování inflačních tlaků v české ekonomice. V příštích měsících očekává další slábnutí výrobní inflace v průmyslu, počátkem příštího roku by podle něj mohly ceny vykazovat meziroční pokles.

Analytici ale upozorňují, že výrobní ceny jsou stále vysoko nad úrovní před pandemií. „I přes příznivý vývoj, kdy například v průmyslu ceny klesají nepřetržitě od ledna letošního roku a celkem již za tuto dobu odepsaly téměř šest procent, zůstává bývalá cenová hladina v nedohlednu, když oproti předpandemickému lednu 2020 ceny zůstávají výše o závratných 37 procent. Prakticky totéž pak lze říci i o zemědělském sektoru, kde také již od letošního ledna pozorujeme setrvalou meziměsíční deflaci, která v úhrnu již dosáhla 16 procent, ovšem ceny zůstávají 25 procent nad předpandemickou úrovní,“ upozornil Hradil.

V posledních týdnech zdražují paliva, jejich ceny jsou ale stále výrazně nižší než před rokem. A zlevňují i další náklady potřebné k zemědělské produkci. „Normalizují se dokonce i ceny hnojiv a dalších chemických přípravků čili nezbývá než začít konečně zlevňovat,“ řekl Dufek. I proto by podle ekonomů mělo zlevňování výrobců pokračovat i v příštích měsících. A časem se také propsat do konečných cen pro spotřebitele.

„Čeští spotřebitelé pocítí nižší ceny zemědělských výrobců v cenách potravin nejdříve na podzim. Je tu jedna vlaštovka v podobě levnějšího másla, ale většího poklesu cen bychom se se právě mohli dočkat během podzimních, respektive zimních měsíců. V případě masa si myslím, že se žádného velkého poklesu cen nedočkáme, přece jenom ceny krmiv zůstávají vysoko a poptávka je silná,“ podotkl Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...