Meziroční inflace v květnu stoupla na 16 procent, růst táhnou ceny bydlení a potravin

Nahrávám video
Události: Inflace v Česku dosáhla šestnácti procent
Zdroj: ČT24

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici však očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Oproti dubnu spotřebitelské ceny podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta, byly tedy o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze.

Potraviny a nealkoholické nápoje v květnu meziročně zdražily o 15,1 procenta, u bydlení si lidé připlatili hlavně za energie. Ceny zemního plynu byly meziročně vyšší o 49,2 procenta, tuhých paliv o 30,1 procenta, elektřiny o 30,8 procenta, tepla a teplé vody o 17,8 procenta. Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta víc než před rokem. „Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,7 procenta a ceny služeb o 13,1 procenta,“ uvedl ČSÚ.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů pro spotřebitele meziročně stouply o 10,7 procenta. Na 64,6 procenta vzrostl růst cen u mouky, na 42,1 procenta u polotučného trvanlivého mléka, na 33,8 procenta u vajec a na 51,9 procenta u másla. Chleba meziročně zdražil o víc než čtvrtinu, ceny drůbežího masa jsou vyšší o 30,7 procenta, jedlých olejů o 47,8 procenta a cukru téměř o třetinu.

Vysoká cena potravin je však podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy často způsobena spíše panikou než nedostatkem surovin. Někteří velkozemědělci podle něj současnou situaci využívají a prodávají staré zásoby za nové ceny. „Pokud chce stát lidem od zdražení potravin ulevit, ministerstvo zemědělství by mělo navrhnout snížení DPH na potraviny,“ řekl Prouza.

Podle ministerstva zemědělství by ale snížení DPH nebylo za současné situace rozumné. „Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce téma znovu otevřít po skončení války na Ukrajině,“ sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

V bydlení meziročně vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,7 procenta, vodného o 5,3 procenta a stočného o 6,4 procenta. Automobily zdražily o 13,9 procenta, oděvy o víc než pětinu a obuv o 16,8 procenta. Ceny stravovacích služeb zrychlily růst na 22,8 procenta a ubytovacích služeb na 18,1 procenta.

„Oproti dubnu se inflace zvýšila především v důsledku růstu cen potravin,“ konstatoval ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Maso za měsíc zdražilo o pět procent, chleba a ovoce o víc než 4,5 procenta. 

Zemní plyn je meziměsíčně dražší o 3,4 procenta, tuhá paliva o 5,3 procenta. Ceny pohonných hmot a olejů stouply proti dubnu o 3,3 procenta. „Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezonní zvýšení cen lázeňských pobytů o 5,6 procenta,“ doplnil ČSÚ.

V evropském srovnání má Česko devátou nejvyšší inflaci a 26. nejvyšší ve světě. Nejhůře si na starém kontinentu vede Turecko s inflací 73,5 procenta, hned za ním je Moldavsko s 29,1 procenta a Estonsko s dvaceti procenty. 

Stanjura prosazuje adresnou podporu

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že pomoci v současné situaci může tím, že bude brzdit nápady opozice na gigantické výdaje a pomáhat lidem postiženým růstem cen adresně a úsporně tak, jak to doporučila Národní rozpočtová rada. Vysoká inflace je podle něj realitou, s níž se bude muset vypořádat obměněná bankovní rada České národní banky.

„Je patrné, že vláda od začátku roku situaci hrubě podcenila. Žila mylně v předvolební rétorice a vsadila v inflaci na kartu ČNB, která vsadila na poptávkovou inflaci a zvyšování úroků, navzdory varování řady ekonomů, že jde o inflaci nákladovou,“ oponuje vládní strategii místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Premiér Petr Fiala (ODS) je naopak přesvědčen, že vláda aktivně postupuje proti inflaci a růstu cen, kvůli rozhazovačné politice minulého kabinetu jsou ale veřejné finance v rozvratu. 

Podle něj se nové vládě podařilo sestavit úsporný rozpočet, přesto na pomoc občanům uvolnila zhruba sto miliard korun. „Kromě rozšířené možnosti čerpání příspěvku na bydlení, snížení spotřební daně na pohonné hmoty nebo mimořádného příspěvku 5000 korun na dítě připravujeme například úsporný energetický tarif, abychom domácnostem pomohli s růstem cen energií,“ poznamenal. Konkrétní kroky ale podle něj kabinet oznamuje vždy až poté, co se na nich shodne.

V boji s vysokou inflací a jejími důsledky by podle předsedy Pirátů a místopředsedy vlády Ivana Bartoše mohlo pomoci i vyšší zdanění energetických firem. Stát by tím získal prostředky, kterými by pak mohl kompenzovat nárůst ceny energií. Zároveň je ale třeba pomoci lidem, na které zdražování doléhá nejvíce, stejně jako najít optimální variantu ke zvýšení platů státních zaměstnanců, myslí si.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) se domnívá, že dlouhodobým řešením inflace je odstoupení od Zelené dohody pro Evropu a systému obchodování s emisními povolenkami. Zdůrazňuje také nutnost energetické a potravinové soběstačnosti. „Je třeba se zaměřit na posilování kurzu koruny, aby se snížila cena dovozu. Řešením je také snížení DPH na energie, pohonné hmoty a základní potraviny,“ okomentoval inflační čísla.

Vývozní a dovozní ceny opět vzrostly, hlavně u energií

Meziročně stouply také vývozní ceny, konkrétně o 12,6 procenta. U dováženého zboží se ceny zvýšily o 18,4 procenta. Vliv na to mělo zejména zdražení energií, například dovozní ceny plynu jsou oproti loňskému dubnu o více než 400 procent vyšší.

Meziroční nárůst vývozních cen ovlivnil podle ČSÚ především růst cen minerálních paliv, tedy elektřiny, plynu, ropných výrobků a uhlí, které se zvýšily o 138,7 procenta. O dvě pětiny vyšší než loni byly i ceny ostatních surovin, zdražilo hlavně dřevo a kovový odpad.

U potravin stouply vývozní ceny o 22,6 procenta, vyšší byly především u obilovin. Vyvážené polotovary jako železo a ocel, kovové a dřevěné výrobky zdražily o více než pětinu a chemikálie o téměř šestnáct procent.

Lidé začínají šetřit

Vzhledem k rostoucím cenám někteří zákazníci omezují spotřebu. „Snažím se co nejmíň kupovat a ušetřit, protože platíte elektřinu, plyn, vodu. Musíte teď na všem šetřit, nemůžete si dopřát to, co byste chtěla,“ přiznává Blanka Krzáková z Prahy.

To, že lidé začínají šetřit, pozorují i v brněnské výrobně čokolády. Jejich zboží patří mezi to luxusnější, ale zbytné. Zákazníci ho tak vypouštějí z nákupních seznamů. „Samozřejmě se pohybujeme na nějaké horní hranici ceny toho samotného produktu a cítíme, že je odliv zákazníků a že nálada v společnosti se na nákupu projevuje,“ popisuje majitel AJALA Chocolate Filip Teplý.

„Bohužel roste počet lidí, kteří omezují nákupy, omezují výdaje za potraviny a začíná to způsobovat poměrně velké problémy v tom, jak vůbec kvalitně a pestře někteří lidé jedí,“ tvrdí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza.

V jedné z restaurací na pražském Chodově ale zatím nepociťují, že by chodilo méně strávníků. I tady ale museli zdražit. Jídlo z poledního menu nabízí za 195 korun. „Před dvěma měsíci bychom takové jídlo prodávali za 175 korun. Zatím to všichni berou normálně, protože každý vidí, že se to zdražuje, že nakupujete dráž suroviny v obchodě, takže se musíte přizpůsobit,“ porovnává manažer restaurace Michael Lajčík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...