Měnový fond zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Více se čekalo od USA a Číny

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil nejnovější výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně. Loni světové hospodářství podle aktualizovaného výhledu vzrostlo o 5,9 procenta. To je v souladu s říjnovou prognózou.

Globální ekonomika vstupuje do letošního roku ve slabší pozici, než fond očekával. Začala se šířit nová varianta koronaviru omikron a země kvůli tomu znovu zavádějí omezení pohybu. Rostoucí ceny energií a narušení dodávek způsobily také vyšší inflaci, a to jak ve Spojených státech, tak i v mnoha rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách. Vyhlídky ekonomického růstu zhoršuje pokračující útlum realitního sektoru v Číně a také pomalejší oživení soukromé spotřeby.

Vyšší inflace patrně vytrvá déle, než MMF předpokládal ve svém říjnovém výhledu. Důvodem jsou přetrvávající potíže dodavatelských řetězců a vysoké ceny energií. Inflace by letos mohla začít postupně klesat spolu s tím, jak bude slábnout nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a jak budou prostřednictvím své měnové politiky reagovat na inflaci největší země.

  • Nejnovější aktualizace výhledu neobsahuje data za všechny země světa, například ani za Česko. V listopadu mise MMF předpověděla, že tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,5 procenta z loňské hodnoty 2,6 procenta. 
  • Ministerstvo financí minulý týden zhoršilo výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco prognóza z listopadu počítala s růstem o 4,1 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Jaká jsou rizika

Podle fondu ale existuje řada rizik, která mohou současný výhled zhoršit. Případné nové varianty covidu-19 by mohly prodloužit pandemii a vyvolat nové hospodářské problémy. Narušení dodavatelských řetězců, nestabilita cen energií a lokální tlaky na růst mezd představují značné riziko pro další vývoj inflace a měnové politiky. Zvýšení úrokových sazeb v rozvinutých zemích pak může představovat riziko pro finanční stabilitu a tok kapitálu, vývoj kurzů měn a pro fiskální pozici rozvíjejících se a rozvinutých ekonomik.

Mohou se ale objevit i další rizika. Vysoké nebezpečí představuje geopolitické napětí a velké přírodní katastrofy, varoval fond.

Prognóza je založena na zlepšování zdraví světa

Prognóza měnového fondu je podmíněna tím, že nepříznivá zdravotní situace ve většině zemí do konce letošního roku klesne na nízkou úroveň, celosvětově se zlepší míra proočkovanosti a léčba covidu-19 bude účinnější.

Důraz na účinnou globální strategii v oblasti zdraví je podle zprávy teď důležitější než kdy jindy. V souvislosti s tím, že bude potřeba upřednostnit výdaje na zdravotnictví a sociální oblast, bude zásadní mezinárodní spolupráce, která umožní přístup k likviditě a případně urychlí řádnou restrukturalizaci dluhu.

Na příští rok počítá fond oproti letošku se zpomalením tempa růstu globální ekonomiky na 3,8 procenta. Je to však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...