Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Ministerstvo sledovalo období od 16. února do 15. března a do zkoumání bylo zapojeno 2530 čerpacích stanic. Ke kontrole cen a marží přistoupilo ministerstvo šest dní po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, který začal 28. února.
V Česku jsou osmé nejnižší ceny nafty a benzinu v EU. Průměrná cena nafty za týden ve středu vzrostla o 2,26 koruny na 43,15 koruny za litr. Od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, je vyšší zhruba o deset korun. Benzin Natural 95 za týden zdražil o 1,86 koruny za litr, od konce února o téměř šest korun, čerpací stanice jej nyní prodávají průměrně za 39,04 koruny za litr.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nevylučuje v souvislosti s rostoucí cenou paliv žádná vládní opatření. „Případná vládní opatření by byla systémová a komplexní, aby jediným jejich efektem nebyl vyšší schodek státního rozpočtu a byla by součástí uceleného balíčku,“ prohlásila s tím, že daňová politika nemůže reagovat na denní kolísání na burze.
Ceny pohonných hmot skokově rostou od 28. února, kdy Izrael a USA začaly letecky útočit na Írán. Konflikt mimo jiné ochromil dopravu v Hormuzském průlivu, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
