Majitelé aut s podvodným softwarem mohou Volkswagen žalovat po celé EU, rozhodl soud

Spotřebitelé v Evropské unii mohou žalovat Volkswagen u soudu ve své zemi, pokud si zde koupili auto této společnosti s nainstalovaným softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek znamená, že německý výrobce automobilů by mohl čelit množství žalob od spotřebitelů po celé Unii. Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat, uvedla nyní Safe Diesel.

Soudní dvůr se případem zabýval na popud rakouského soudu. Ten obdržel žalobu od tamního sdružení spotřebitelů VKI zastupujícího 574 majitelů vozů s nelegálním softwarem. Rakouská strana chtěla vědět, zda případ spadá do její jurisdikce, protože Volkswagen, který sídlí v Německu, příslušnost rakouských soudů zpochybnil.

Podle nařízení o soudní příslušnosti by obecně měla být žaloba podána v místě, kde má žalovaný sídlo. Nicméně ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti je také možnost podniknout kroky v místě, kde se škoda projevila. V tomto případě se škoda projevila až po koupi vozidla, protože to bylo koupeno za cenu vyšší, než byla kvůli instalovanému softwaru jeho skutečná hodnota.

Přestože tedy Volkswagen jako žalovaná strana sídlí v Německu, může být podle rozhodnutí žalován i v jiném státě EU, ve kterém si zákazníci jeho vůz s nelegálním softwarem koupili. Koncern zatím na rozhodnutí soudu nereagoval. 

Skandál už Volkswagen přišel na miliardy dolarů

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně zplodin než při běžné jízdě. Náklady na pokuty, svolávací akce a na vyrovnání v civilních sporech po celém světě už Volkswagen přišly na více než 33 miliard dolarů (zhruba 776 miliard korun).

Ve Spojených státech zaplatil Volkswagen majitelům vozů, jednotlivým státům, regulačním orgánům pro otázky životního prostředí a prodejcům aut odškodné 25 miliard dolarů a nabídl, že vykoupí 500 tisíc dotčených vozů. 

Jak to vypadá s možností odškodnění v Česku

Automobilový koncern Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat. Safe Diesel to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě.

Volkswagen agentuře ČTK sdělil, že nadále zastává názor, že zákazníkům nevznikla žádná škoda.

Safe Diesel zastupuje ve sporu s koncernem Volkswagen více než 6800 majitelů koncernových vozů, které byly vybavené softwarem na obcházení homologačního měření emisí. Pro každého z nich nárokuje odškodné 220 tisíc. Celková vymáhaná částka tedy dosahuje 1,5 miliardy korun.

„Prosíme o pochopení, že nebudeme komentovat probíhající soudní řízení. Nadále zastáváme názor, že zákazníkům nevznikla a nevzniká žádná škoda,“ uvedl mediální zástupce VW v ČR Jan Klíma.

Návrh na smír podle Františka Honsy z advokátní kanceláře BBH, která poškozené klienty v kauze zastupuje, vycházel z odškodnění 260 tisíc německých vlastníků vozidel koncernem Volkswagen a z nedávného rozhodnutí nejvyššího německého soudu v Karlsruhe, který uznal nárok na odškodnění majitele dotčeného vozu. „V případě, že by vedení Volkswagenu na náš návrh mimosoudního řešení kauzy přistoupilo, byli jsme připraveni žalobu stáhnout,“ uvedl Honsa.

V návrhu Safe Diesel dále zmínil, že Volkswagen nejednotným postupem při odškodňování zvýhodňuje některé spotřebitele před jinými, čímž mohou být porušeny české i unijní zákony a může docházet k diskriminaci na základě státní příslušnosti. Volkswagen začal uzavírat dohody o odškodnění za emisní kauzu i za hranicemi Německa, například v Rakousku. Nároky zákazníků dotčených emisní kauzou nejsou podle firmy promlčené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...