Majitelé aut s podvodným softwarem mohou Volkswagen žalovat po celé EU, rozhodl soud

Spotřebitelé v Evropské unii mohou žalovat Volkswagen u soudu ve své zemi, pokud si zde koupili auto této společnosti s nainstalovaným softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek znamená, že německý výrobce automobilů by mohl čelit množství žalob od spotřebitelů po celé Unii. Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat, uvedla nyní Safe Diesel.

Soudní dvůr se případem zabýval na popud rakouského soudu. Ten obdržel žalobu od tamního sdružení spotřebitelů VKI zastupujícího 574 majitelů vozů s nelegálním softwarem. Rakouská strana chtěla vědět, zda případ spadá do její jurisdikce, protože Volkswagen, který sídlí v Německu, příslušnost rakouských soudů zpochybnil.

Podle nařízení o soudní příslušnosti by obecně měla být žaloba podána v místě, kde má žalovaný sídlo. Nicméně ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti je také možnost podniknout kroky v místě, kde se škoda projevila. V tomto případě se škoda projevila až po koupi vozidla, protože to bylo koupeno za cenu vyšší, než byla kvůli instalovanému softwaru jeho skutečná hodnota.

Přestože tedy Volkswagen jako žalovaná strana sídlí v Německu, může být podle rozhodnutí žalován i v jiném státě EU, ve kterém si zákazníci jeho vůz s nelegálním softwarem koupili. Koncern zatím na rozhodnutí soudu nereagoval. 

Skandál už Volkswagen přišel na miliardy dolarů

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně zplodin než při běžné jízdě. Náklady na pokuty, svolávací akce a na vyrovnání v civilních sporech po celém světě už Volkswagen přišly na více než 33 miliard dolarů (zhruba 776 miliard korun).

Ve Spojených státech zaplatil Volkswagen majitelům vozů, jednotlivým státům, regulačním orgánům pro otázky životního prostředí a prodejcům aut odškodné 25 miliard dolarů a nabídl, že vykoupí 500 tisíc dotčených vozů. 

Jak to vypadá s možností odškodnění v Česku

Automobilový koncern Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat. Safe Diesel to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě.

Volkswagen agentuře ČTK sdělil, že nadále zastává názor, že zákazníkům nevznikla žádná škoda.

Safe Diesel zastupuje ve sporu s koncernem Volkswagen více než 6800 majitelů koncernových vozů, které byly vybavené softwarem na obcházení homologačního měření emisí. Pro každého z nich nárokuje odškodné 220 tisíc. Celková vymáhaná částka tedy dosahuje 1,5 miliardy korun.

„Prosíme o pochopení, že nebudeme komentovat probíhající soudní řízení. Nadále zastáváme názor, že zákazníkům nevznikla a nevzniká žádná škoda,“ uvedl mediální zástupce VW v ČR Jan Klíma.

Návrh na smír podle Františka Honsy z advokátní kanceláře BBH, která poškozené klienty v kauze zastupuje, vycházel z odškodnění 260 tisíc německých vlastníků vozidel koncernem Volkswagen a z nedávného rozhodnutí nejvyššího německého soudu v Karlsruhe, který uznal nárok na odškodnění majitele dotčeného vozu. „V případě, že by vedení Volkswagenu na náš návrh mimosoudního řešení kauzy přistoupilo, byli jsme připraveni žalobu stáhnout,“ uvedl Honsa.

V návrhu Safe Diesel dále zmínil, že Volkswagen nejednotným postupem při odškodňování zvýhodňuje některé spotřebitele před jinými, čímž mohou být porušeny české i unijní zákony a může docházet k diskriminaci na základě státní příslušnosti. Volkswagen začal uzavírat dohody o odškodnění za emisní kauzu i za hranicemi Německa, například v Rakousku. Nároky zákazníků dotčených emisní kauzou nejsou podle firmy promlčené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...