Loni zaniklo v Česku dosud nejvíce firem, více než šestnáct tisíc

V roce 2020 zaniklo v Česku 16 111 firem, o 353 více než předloni a zároveň dosud nejvíce. Vzniklo naopak 27 228 společností, což je nejnižší počet za šest let. Celkově tak v Česku přibylo 11 117 firem, což je nejméně od roku 2003. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF.

Počet zaniklých společností se začal výrazněji zvyšovat v průběhu roku 2015 a trend pokračoval i v uplynulém roce, i když byl zčásti utlumen vládními intervencemi, což se projevilo na nižším tempu růstu zaniklých firem v roce 2020 proti roku 2019, ale i třeba poklesem počtu firemních bankrotů. Proto lze očekávat, že v letošním roce počet zaniklých firem opět vzroste o něco výrazněji, uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V uplynulém roce také opětovně klesl počet nově vzniklých společností. Vzniklo jich o 2842 méně než v roce 2019. Meziročně se tak počet nových firem snížil o desetinu. „Za tímto výrazným meziročním poklesem stojí především březen, duben a říjen. I když počet vzniklých společností za měsíc byl meziročně nižší po většinu roku, v těchto měsících byl nižší o pětinu až o třetinu,“ dodala Kameníčková. Zde je podle ní vidět korelace s vyhlášením prvního a druhého nouzového stavu.

Během roku 2020 vzniklo nejvíce společností v Praze (12 844), v Jihomoravském kraji (3339) a ve Středočeském kraji (2169). Nejméně jich vzniklo v Karlovarském kraji (305) a na Vysočině (584). Nejvíce firem zaniklo rovněž v Praze (8383), ve Středočeském (1404) a v Jihomoravském kraji (1354).

Nejvíce společností přibylo v oboru nakládání s nemovitostmi

V hlavních odvětvích vzniklo v roce 2020 nejvíce společností v oboru nakládání s nemovitostmi (4539), v obchodu (3619) a ve zpracovatelském průmyslu (2559). Nejvíce firem zaniklo v obchodu (5648), v nakládání s nemovitostmi (3233) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (1729).

Nejvíce společností přibylo v nakládání s nemovitostmi (1306) a ve zpracovatelském průmyslu (1233). Naopak v obchodu se počet společností snížil o 2029 a v profesních, vědeckých a technických činnostech o 13.

Statistika počtu nově vzniklých společností je v posledních dvou letech v rámci odvětví ovlivněna tím, že stoupá podíl nových firem, které nejsou zařazeny do žádného odvětví. V roce 2020 to byla přibližně čtvrtina nových společností, v roce 2019 nebyl obor podnikání uveden u 18 procent nových firem a v roce 2018 to byla jen dvě procenta. V předchozích letech nedosahoval podíl nových společností bez uvedeného oboru podnikání ani jednoho procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...