Listopadová inflace zpomalila na 2,7 procenta, ovlivnily to i ceny potravin

Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny stagnovaly. Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala Česká národní banka. Podle analytiků bude klesat i v dalších měsících, příští rok by se ale tlaky na růst cen mohly obnovit.

„Například cena brambor byla meziročně nižší o zhruba dvacet procent a dosáhla hodnoty 12 korun za kilogram,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Maso zdražilo v listopadu o 1,1 procenta, ovšem v říjnu to bylo téměř o pět procent. Za ovoce lidé platili více asi o sedm procent, v říjnu to bylo zhruba 14 procent.

Na meziroční zvyšování cenové hladiny mělo v listopadu opět největší vliv zdražení alkoholu, tentokrát o 3,4 procenta, a tabáku o téměř 15 procent. Za nájemné dali lidé o dvě procenta více než loni, elektřina byla dražší o 3,3 procenta a více stálo také vodné a stočné. Zlevnil naopak zemní plyn.

Inflace v Česku (v %)
Zdroj: ČSÚ

„Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, od září sesituace otočila a růst cen zpomaluje. Hlavní překvapení však bylo obvykle v rozkolísaných cenách potravin, což byl případ i listopadového zpomalení inflace, nikoli v cenách služeb. Ty v listopadu dokonce dále nepatrně zrychlily a jejich meziroční růst dosáhl 2,8 procenta po 2,7 procenta v říjnu,“  komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Ceny služeb (v %, meziročně)
Zdroj: ING/ČSÚ

Meziměsíčně spotřebitelské ceny stagnovaly. Proti letošnímu říjnu zdražila třeba zelenina, vejce, cukr, víno nebo tabák. Méně se platilo za pohonné hmoty nebo vybavení do domácnosti.

Inflace bude dále zpomalovat, míní analytici

Zpomalení inflace z říjnových 2,9 procenta na 2,7 procenta bylo nepatrně pod odhadem trhu ve výši 2,8 procenta i mírně starším odhadem ČNB ve výši 2,9 procenta.

Navzdory mírně zpomalující inflaci v posledních měsících přesáhne ale podle Seidlera celková inflace v letošním roce tři procenta, a bude tak nejvyšší od roku 2012.

„V příštím roce by pak měla zpomalit k dvěma procentům, nicméně lepší vyhlídky na vývoj ekonomiky z titulu vakcíny a daňový balíček přináší nová proinflační rizika. V tuto chvíli tak čekáme v příštím roce inflaci ve výši 2,3 procenta a zahájení zvyšování sazeb ze strany ČNB v druhé polovině příštího roku,“ upozornil.

Meziroční růst cen podle kategorií v listopadu 2020
Zdroj: ING/ČSÚ

Pozvolné zpomalování cenových tlaků bude pokračovat i v nadcházejících měsících i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka. „Trend zpomalující inflace ke dvěma procentům však může v příštím roce zastavit expanzivní fiskální politika, například zrušení superhrubé mzdy, což začíná ve zvýšené míře akcentovat i Česká národní banka,“ uvedl.

Také prognóza Komerční banky počítá se zpomalováním inflace v horizontu roku. „Především z důvodu oslabené ekonomiky. Čekáme mírnější růst cen potravin,“ uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. Rychlejšímu poklesu inflace bude ale podle něj v příštím roce bránit také opětovné navýšení spotřebních daní na tabák a alkohol. „Pro letošek čekáme inflaci v průměru 3,2 procenta a příštím roce pak 2,3 procenta,“ dodal.

Zpomalování inflace očekává také ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. „V příštích měsících bude růst cen nadále zpomalovat, a to až k úrovni dvou procent v příštím roce,“ uvedl.

I v prosinci by se inflace měla udržet lehce pod horní hranicí tří procent tolerančního pásma, míní analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Přispěje k tomu pokračující snižování dynamiky cen potravin.

„Naopak meziroční pokles cen ropy bude odeznívat a s ním také vliv cen pohonných hmot ve směru nižší inflace. Na druhou stranu lze očekávat zvolnění dynamiky regulovaných cen vlivem poklesu cen plynu a elektřiny a začátkem příštího roku tak očekáváme citelnější zvolnění celkové inflace,“ uvedl.

Meziroční růst cen podle vybraných položek v listopadu
Zdroj: ČSÚ

Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ovšem otázkou, jak obchodníci nastaví svoji cenovou politiku po otevření ekonomiky.

„Vzhledem k slabší poptávce a tlaku e-commerce prostor pro zvyšování cen mít ale nebudou. I proto je docela pravděpodobné, že inflace bude dále klesat a už poměrně brzy se dostane i pod cílovou dvouprocentní hranici,“ uvedl. K nižší inflaci v dalších měsících by podle něj mohla pomoci i silnější koruna.

O snižování inflace v nejbližších měsících je také přesvědčen analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Velkou měrou by k tomuto poklesu mohly přispět ceny elektřiny. Sestupný trend inflace může být navíc podporován efektem nedávného značného posílení koruny,“ uvedl. Opačný vliv na inflaci ale podle něj začne mít příští rok rozpočtová politika vlády.

„Po odeznění pandemie začnou ale inflační tlaky opět sílit, když ve směru růstu cenové hladiny budou působit rovněž daňové změny,“ uvedl analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Míra inflace (v %)
Zdroj: ČSÚ

Statistici zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za říjen. Ceny v exportu meziročně vzrostly o 3,2 procenta a dovozní ceny po pěti měsících poklesu stouply o 0,6 procenta. V obou případech byl vývoj cen ovlivněn zdražením strojů a dopravních prostředků. Meziměsíčně se ceny vyváženého zboží zvýšily o 1,5 procenta a dováženého o 1,6 procenta, přispělo k tomu oslabení koruny.

„Slabší koruna vůči euru pomáhala také k růstu cen v meziročním porovnání. Růst dovozních cen byl však v meziročním porovnání limitován zejména více než dvacetiprocentním poklesem cen minerálních paliv,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB

Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl růst cen potravin, který proti odhadům více zpomalil. K rozdílu přispěla i jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Ta totiž zůstala na stejné hodnotě jako v říjnu, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. 

Pomaleji ve srovnání s odhady ČNB také rostly regulované ceny, což souvisí se zlevněním elektřiny. Pokračující meziroční propad cen pohonných hmot, stejně jako primární dopady změn nepřímých daní, odpovídaly prognóze ČNB.

Listopadový pokles inflace je podle Krále v souladu s aktuální prognózou ČNB. „V průběhu příštího roku bude inflace dále klesat v návaznosti na odeznění vysokého nárůstu tržních cen z počátku letošního roku a posléze i vlivem zmírnění růstu celkových nákladů, ve kterém se projeví i obnovené posilování kurzu koruny,“ uvedl Král. Na přelomu let 2021 a 2022 by se podle něj inflace měla nacházet poblíž dvouprocentního cíle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...