Lidl zvýší nástupní mzdu pokladních na 28 tisíc. To je víc, než průměrně dostávají učitelé

Diskontní řetězec Lidl zvýší v Česku od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun, v Praze a okolí stoupne na více než 29 tisíc. Stejným tempem se zvýší platy současných zaměstnanců. Do tří let chce firma přijmout 2000 lidí, neboť každoročně otevírá několik nových prodejen. Od března zvýší mzdy i Penny Market. V posledním roce tempo růstu mezd v tuzemském maloobchodě výrazně zrychlilo.

„Chceme být nejatraktivnějším zaměstnavatelem v oboru, to znamená volbou číslo jedna pro ty nejlepší. Výborné ocenění velmi náročné práce přitom považujeme za základ, proto jsme se rozhodli pro další krok,“ uvedl generální ředitel společnosti Lidl ČR Pavel Stratil.

Firma uvádí, že po dvou letech nástupní mzda v řetězci stoupne v celé České republice na průměrných 30 286 korun, respektive v Praze a okolí na 31 429. Za poslední dva roky Lidl přijal 2500 nových zaměstnanců. „Již dnes zaměstnáváme více než deset tisíc zaměstnanců a v následujících třech letech počítáme s tím, že nabídneme práci dalším přibližně dvěma tisícům lidí,“ dodal Stratil.

Firma začala loni nabízet kratší pracovní úvazky 30 nebo 35 hodin týdně, ty nyní využívá většina zaměstnanců prodejen. Nově nabízí i úvazky 25 hodin týdně.

Průměrná mzda v Česku v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 6,8 procenta na 29 050. Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zrychlilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků či snaha udržet si ty stávající.

Diskonty Penny Market již oznámily, že zvýší od 1. března mzdy, pokladní, zaměstnanci centrály a další pracovníci si polepší v průměru o sedm procent. Nástupní mzda na pozici pokladní – prodavač se na plný úvazek bude pohybovat mezi 18 tisíci a 21 tisíci korunami podle regionu.


Podle údajů portálu Platy.cz se průměrný plat prodavače letos zvýšil na 16 632. Například Kaufland loni uvedl, že na nejnižších pozicích garantuje nejpozději do dvou let od nástupu mzdu minimálně 21 tisíc korun hrubého měsíčně.

Albert za uplynulých 12 měsíců navýšil mzdy provozním zaměstnancům v prodejnách o 32,5 procenta. Naposledy v lednu o 19 procent. „Tyto kroky odráží situaci na trhu práce, nedostatek volných pracovních sil a tlak na růst mezd. Ten si vyžádá dodatečné investice do mzdových prostředků, které pro tento rok navyšujeme o více než půl miliardy korun,“ uvedl mluvčí Jiří Mareček.

V prosinci 2016 se přitom v Albertu vyhrotily spory o mzdy mezi vedením a zaměstnanci. Napjatou situaci řešil i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 

Podle údajů portálu Platy.cz tak nástupní plat pokladních v Lidlu bude po zvýšení vyšší než třeba průměrný plat učitelů. Vysokoškolský pedagog má hrubý měsíční plat 27 631, učitel na základní škole 24 940 korun. Méně berou i řidiči autobusu (24 464 korun) či zdravotní sestry (23 395 korun). Například plat lékaře je podle těchto údajů v průměru za měsíc 47 093.

Na další razantní zvýšení mezd v řetězci Lidl budou muset podle personalistů reagovat i jeho konkurenti. Pro řadu malých prodejen na venkově to ale bude znamenat velký problém – na další zvýšení platů zaměstnanců nemají peníze. 

Podle generálního ředitele personální agentury McROY Tomáše Surky se dá očekávat, že i další obchodníci budou navyšovat mzdy, aby zabránili odlivu svých zaměstnanců ke konkurenci, byť neočekává, že by bylo takto razantní. „Některé společnosti mohou tento nárůst promítnout také do cen, byť na trhu je velmi silné konkurenční prostředí. Velký problém to může znamenat spíše pro menší prodejny, které již nyní mají problém s tím, že si vyšší mzdy nemohou dovolit, a často proto tyto prodejny zejména na venkově končí a zavírají,“ dodal ředitel.

Podle Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) nyní činí průměrná mzda prodavaček 16 500 až 17 tisíc korun, což se ovšem liší řetězec od řetězce. „Jak budou na krok Lidlu reagovat ostatní řetězce, je otázka, neboť v minulém období už mzdy razantně navyšovaly. Pokud jde o zkrácené úvazky, za zásadní považuji, aby byly dobrovolné. V opačném případě snižují mzdy, což samozřejmě pozitivní není,“ řekla předsedkyně odborového svazu Renáta Burianová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...