Letiště Praha čeká návrat na předkrizovou úroveň do roku 2026. Letový provoz to bude mít těžší

Nahrávám video
Byznys ČT24 – Jak se pandemie podepsala na budoucnosti letecké dopravy
Zdroj: ČT24

Letiště Praha by se mohlo dostat na předkrizovou úroveň kolem roku 2025 či 2026, odhadl v pořadu Byznys ČT24 předseda představenstva Jiří Pos. Prognózy ukazují, že v té době se mohou počty odbavených cestujících vrátit na čísla z roku 2019. „Ale to všechno za předpokladu, že nebudou přetrvávat ochranná opatření a omezení volného pohybu osob, zejména ze třetích zemí mimo EU,“ dodal.

Provoz na Letišti Václava Havla v Praze se postupně obnovuje. V červenci odbavilo více než 600 tisíc pasažérů. Přesto je letový provoz nadále hluboko pod normálem. Letiště se vzpamatovává z dopadů koronavirové krize. V loňském roce kvůli omezení odbavilo nejméně pasažérů za posledních 25 let.

Od počátku letošního roku odbavilo přes dva miliony cestujících a za celý letošní rok se odhaduje 3,7 milionu, řekl Pos. V příštím roce by to mohlo být sedm až osm milionů cestujících. Společnost by tak mohla překročit bod, kdy je schopna pokrýt své provozní náklady. 

Rekordu se letišti podařilo dosáhnout v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu cestujících. 

Postupně přibývají další destinace

Zvláště poslední dva měsíce přinášejí na letišti oživení. „Od září nám mnohé společnosti potvrzují nová spojení,“ přidal další naději předseda představenstva s dovětkem, že ještě například nejde o denní frekvenci. 

Prioritou nyní je obnovit spojení do klíčových destinací v Evropě, do hlavních měst a dalších významných míst typu Milána. „Ze 45 top destinací máme nyní spojení do 40.“

Další prioritou pak bude obnova dálkových linek. V příštím roce se tak očekává spojení do USA a Jižní Koreje. 

  • Letiště Václava Havla Praha je největším tuzemským letištěm. V roce 2019 před covidovou krizí odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Po vypuknutí pandemie ovšem letiště prudce zasáhla letecká krize, loni tak provoz klesl meziročně o 79 procent pasažérů. Celkem jich letiště v roce 2020 odbavilo 3,66 milionu, což bylo nejméně za posledních 25 let. 
  • Skupina se loni propadla do provozní ztráty 687 milionů korun z předloňského provozního zisku 4,7 miliardy korun. Kvůli krizi a oslabení provozu propustila zhruba osm set zaměstnanců. Před krizí mělo letiště asi 2900 pracovníků, celá skupina přes deset tisíc. V současnosti provoz na letišti postupně roste, stále je však hluboko pod normálem.
  • Zdroj: ČTK, ČT24

Letiště také například koordinuje marketingové aktivity s hlavními tuzemskými turistickými centrálami. Z 35 provozoven gastro jich je nyní otevřeno 34, z 95 procent pak obnovily svůj provoz retailové prodejny. 

Pos pozoruje zotavení „v dovolenkovém segmentu“. Jako poslední přijdou na řadu dálková propojení, kde bude návrat opožděný. Například spojení s Vietnamem, Tchaj-wanem či s Jižní Amerikou.  

Věří také, že do roku 2028 bude zavedeno velmi dlouho zvažované železniční spojení na letiště.

Vývoj letového provozu
Zdroj: ČT24

Generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas v pořadu zavzpomínal na některé kroky, které společnost v době pandemie musela přijmout. „V začátku jsme si vyhodnotili jako největší riziko karanténu. Pokud by v ní byla větší část zaměstnanců, tak by bylo těžké udržet i snižující se provoz.“ Při něm bylo nutné například zajistit dovoz zdravotnických pomůcek za zahraničí.

V nejhorších dobách pak došlo k oddělení provozního personálu od ostatních kategorií. Firmě se nakonec podařilo velké karanténě zabránit a udržet provoz. Klas také zmínil, že bylo těžké udržet návyky personálu, takže museli přidávat hodiny na simulátoru, aby udrželi bezpečnost provozu.

„Nyní je velká výzva, abychom bez velkých výkyvů zvládali postupný nárůst provozu, který už naštěstí přichází,“ uvedl generální ředitel. V současné době je tak provoz na šedesáti procentech předkrizového období, byť za celý letošní rok je to ještě „hluboko pod padesáti procenty“.

Jaké bude letectví?

Klas však neví, zda se vůbec někdy podaří dostat letový provoz nad předkrizovou úroveň. Nyní je sice prioritou zotavení z krize, ale letectví čekají další výzvy. Například tlaky spojené s očekáváním ohledně životního prostředí.

Zmínil, že letectví je nyní vnímáno jako významný znečišťovatel, bude proto důležité zlepšit jeho image. „Je důležité, aby si letecká doprava obhájila svoji pozici.“ V této souvislosti zmínil odklon od největších typů letadel a přechod k nové generaci úsporných strojů. Pro Prahu by také mohlo být šancí, že se příliš neosvědčil koncept velkých hubů. 

Smartwings přežily a rozvíjejí se

Generální ředitel a člen představenstva Smartwings Roman Vik v pořadu řekl, že se nenaplnily četné předpovědi a úvahy o tom, že tato letecká společnost nepřežije. Zmínil, že s pomocí akcionáře Unimex Group se podařilo Smartwings „plně saturovat a dosáhnout stavu, kdy každý druhý člověk, který projde Letištěm Praha vstupuje do letadel společnosti Smartwings.“

Zdůraznil, že se tak podařilo navázat na to, co společnost dělala 24 let před pandemií a podařilo se ji zachránit. Zmínil i chystaná otevírání nových linek, například do Petrohradu, do Londýna-Heathrow, na hlavní terminál letiště v Dubaji. Chystají se i lety do Ománu či na Kapverdy. Společnost také létá na všechny Kanárské ostrovy a poskytuje i spojení do Egypta. 

Letecká společnost dostala státní záruku na dvoumiliardový komerční úvěr, „ne tedy přímou dotaci jako většina leteckých společností v Evropě.“ Vik to přirovnal k tomu, že „my jedeme na normálním kole, oni jedou na elektrokole.“ Dodal, že přesto se je daří dohánět, v některých případech i předhánět. 

Společnost má úvěr na šest let a Vik věří, že toto období postačí k její plné saturaci a ke splacení úvěru všem zúčastněným komerčním bankám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...