Letiště Praha čeká návrat na předkrizovou úroveň do roku 2026. Letový provoz to bude mít těžší

Nahrávám video

Letiště Praha by se mohlo dostat na předkrizovou úroveň kolem roku 2025 či 2026, odhadl v pořadu Byznys ČT24 předseda představenstva Jiří Pos. Prognózy ukazují, že v té době se mohou počty odbavených cestujících vrátit na čísla z roku 2019. „Ale to všechno za předpokladu, že nebudou přetrvávat ochranná opatření a omezení volného pohybu osob, zejména ze třetích zemí mimo EU,“ dodal.

Provoz na Letišti Václava Havla v Praze se postupně obnovuje. V červenci odbavilo více než 600 tisíc pasažérů. Přesto je letový provoz nadále hluboko pod normálem. Letiště se vzpamatovává z dopadů koronavirové krize. V loňském roce kvůli omezení odbavilo nejméně pasažérů za posledních 25 let.

Od počátku letošního roku odbavilo přes dva miliony cestujících a za celý letošní rok se odhaduje 3,7 milionu, řekl Pos. V příštím roce by to mohlo být sedm až osm milionů cestujících. Společnost by tak mohla překročit bod, kdy je schopna pokrýt své provozní náklady. 

Rekordu se letišti podařilo dosáhnout v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu cestujících. 

Postupně přibývají další destinace

Zvláště poslední dva měsíce přinášejí na letišti oživení. „Od září nám mnohé společnosti potvrzují nová spojení,“ přidal další naději předseda představenstva s dovětkem, že ještě například nejde o denní frekvenci. 

Prioritou nyní je obnovit spojení do klíčových destinací v Evropě, do hlavních měst a dalších významných míst typu Milána. „Ze 45 top destinací máme nyní spojení do 40.“

Další prioritou pak bude obnova dálkových linek. V příštím roce se tak očekává spojení do USA a Jižní Koreje. 

  • Letiště Václava Havla Praha je největším tuzemským letištěm. V roce 2019 před covidovou krizí odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Po vypuknutí pandemie ovšem letiště prudce zasáhla letecká krize, loni tak provoz klesl meziročně o 79 procent pasažérů. Celkem jich letiště v roce 2020 odbavilo 3,66 milionu, což bylo nejméně za posledních 25 let. 
  • Skupina se loni propadla do provozní ztráty 687 milionů korun z předloňského provozního zisku 4,7 miliardy korun. Kvůli krizi a oslabení provozu propustila zhruba osm set zaměstnanců. Před krizí mělo letiště asi 2900 pracovníků, celá skupina přes deset tisíc. V současnosti provoz na letišti postupně roste, stále je však hluboko pod normálem.
  • Zdroj: ČTK, ČT24

Letiště také například koordinuje marketingové aktivity s hlavními tuzemskými turistickými centrálami. Z 35 provozoven gastro jich je nyní otevřeno 34, z 95 procent pak obnovily svůj provoz retailové prodejny. 

Pos pozoruje zotavení „v dovolenkovém segmentu“. Jako poslední přijdou na řadu dálková propojení, kde bude návrat opožděný. Například spojení s Vietnamem, Tchaj-wanem či s Jižní Amerikou.  

Věří také, že do roku 2028 bude zavedeno velmi dlouho zvažované železniční spojení na letiště.

Vývoj letového provozu
Zdroj: ČT24

Generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas v pořadu zavzpomínal na některé kroky, které společnost v době pandemie musela přijmout. „V začátku jsme si vyhodnotili jako největší riziko karanténu. Pokud by v ní byla větší část zaměstnanců, tak by bylo těžké udržet i snižující se provoz.“ Při něm bylo nutné například zajistit dovoz zdravotnických pomůcek za zahraničí.

V nejhorších dobách pak došlo k oddělení provozního personálu od ostatních kategorií. Firmě se nakonec podařilo velké karanténě zabránit a udržet provoz. Klas také zmínil, že bylo těžké udržet návyky personálu, takže museli přidávat hodiny na simulátoru, aby udrželi bezpečnost provozu.

„Nyní je velká výzva, abychom bez velkých výkyvů zvládali postupný nárůst provozu, který už naštěstí přichází,“ uvedl generální ředitel. V současné době je tak provoz na šedesáti procentech předkrizového období, byť za celý letošní rok je to ještě „hluboko pod padesáti procenty“.

Jaké bude letectví?

Klas však neví, zda se vůbec někdy podaří dostat letový provoz nad předkrizovou úroveň. Nyní je sice prioritou zotavení z krize, ale letectví čekají další výzvy. Například tlaky spojené s očekáváním ohledně životního prostředí.

Zmínil, že letectví je nyní vnímáno jako významný znečišťovatel, bude proto důležité zlepšit jeho image. „Je důležité, aby si letecká doprava obhájila svoji pozici.“ V této souvislosti zmínil odklon od největších typů letadel a přechod k nové generaci úsporných strojů. Pro Prahu by také mohlo být šancí, že se příliš neosvědčil koncept velkých hubů. 

Smartwings přežily a rozvíjejí se

Generální ředitel a člen představenstva Smartwings Roman Vik v pořadu řekl, že se nenaplnily četné předpovědi a úvahy o tom, že tato letecká společnost nepřežije. Zmínil, že s pomocí akcionáře Unimex Group se podařilo Smartwings „plně saturovat a dosáhnout stavu, kdy každý druhý člověk, který projde Letištěm Praha vstupuje do letadel společnosti Smartwings.“

Zdůraznil, že se tak podařilo navázat na to, co společnost dělala 24 let před pandemií a podařilo se ji zachránit. Zmínil i chystaná otevírání nových linek, například do Petrohradu, do Londýna-Heathrow, na hlavní terminál letiště v Dubaji. Chystají se i lety do Ománu či na Kapverdy. Společnost také létá na všechny Kanárské ostrovy a poskytuje i spojení do Egypta. 

Letecká společnost dostala státní záruku na dvoumiliardový komerční úvěr, „ne tedy přímou dotaci jako většina leteckých společností v Evropě.“ Vik to přirovnal k tomu, že „my jedeme na normálním kole, oni jedou na elektrokole.“ Dodal, že přesto se je daří dohánět, v některých případech i předhánět. 

Společnost má úvěr na šest let a Vik věří, že toto období postačí k její plné saturaci a ke splacení úvěru všem zúčastněným komerčním bankám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...