Kvůli praní špinavých peněz prohledávali v Německu pobočky Deutsche Bank

Šest poboček největší německé banky Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem a okolí prohledalo na 170 členů kriminální policie, prokuratury a daňové inspekce. Hledali důkazy o praní špinavých peněz, oznámila kancelář státního zástupce. Vyšetřovatelé zkoumají činnost dvou zaměstnanců banky, kteří údajně pomáhali klientům zakládat firmy v daňových rájích za účelem praní špinavých peněz.

Vyšetřovatelé zajistili dokumenty v papírové i elektronické formě. Banka podle agentury Reuters jejich zásah potvrdila a sdělila, že s úřady plně spolupracuje. Akcie Deutsche Bank v reakci na zprávu před polednem ztrácely téměř čtyři procenta, později ale ztrátu zmírnily na méně než dvě procenta. Letos už ztratily téměř polovinu své hodnoty.

Jak uvedl úřad prokurátora, hlubší vyšetřování bylo zahájeno na základě zkoumání takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers) a databáze Offshore Leaks (Úniky v daňových rájích).

Vyšetřování nesouvisí se sklandálem dánského bankovního domu Danske Bank, do něhož je Deutsche Bank také zapletena.

Prokurátoři zkoumají, zda DB může pomáhat při zakládání firem v daňových rájích

Prokurátoři zkoumají, zda Deutsche Bank může klientům pomáhat při zakládání společností v daňových rájích a zda finanční prostředky převáděné na její účty mohou obcházet opatření proti praní špinavých peněz. Jen v roce 2016 využilo pobočku Deutsche Bank na Britských Panenských ostrovech více než 900 zákazníků, hodnota převedených prostředků dosáhla 311 milionů eur (přes osm miliard korun).

Zaměstnanci banky jsou obviněni z porušení povinností, protože opominuli nahlásit podezření z praní špinavých peněz klientů a firem se sídlem v daňových rájích a podezřelých z daňových úniků.

Ilustrační foto
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Nedostatky v kontrolních procesech Deutsche Bank, jejichž cílem je zabránit praní špinavých peněz, upoutaly pozornost regulátorů na obou stranách Atlantiku. V září německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin bance nařídil, aby podnikla další kroky v prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. Jmenovala firmu KPMG jako třetí stranu k posouzení pokroku.

V loňském roce uložili britští a američtí regulátoři Deutsche Bank pokutu téměř 700 milionů dolarů (přes 16 miliard korun) za to, že umožnila praní špinavých peněz prostřednictvím falešných obchodů mezi Moskvou, Londýnem a New Yorkem. Další vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA ještě pokračuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...