Kvůli koronaviru mají pojišťovny vyšší výdaje než dřív. Arenberger chce navýšit platby za státní pojištěnce

Nahrávám video

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Péče o covid pozitivní pacienty, testování, očkování a nově i část odměn pro zdravotníky – všechny tyto položky v posledním roce postupně přibyly na seznamu výdajů pojišťoven. Jen ta největší, VZP, loni vyplatila skoro o 25 miliard korun víc než o rok dříve a s růstem nákladů počítá i letos.

„Je opravdu velmi důležité, jak dlouho bude pokračovat plošné testování zejména v průmyslu a jak se budou vyvíjet náklady s onemocněním covid-19,“ konstatoval ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Hospodaření VZP
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich připomíná, že původně měl vakcíny platit stát. „Také je nakupuje, ale nám je přeúčtovává,“ uvedl s tím, že se vede diskuze o další kompenzační vyhlášce za rok 2020, kde se kalkuluje s až 12,2 miliardy. „Jsou to obrovské částky,“ dodal.

Právě 12,2 miliardy na odměny zdravotníkům mimo nemocnice označily pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven za problém. Společně mají asi čtyřicet procent pojištěnců z obyvatel Česka, ostatní jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Odměny pro zaměstnance nemocnic jsou ze speciálního fondu mimo zdravotní pojištění, na kterém je asi 11 miliard korun.

Podle ministerstva zdravotnictví je ale nezbytné zdravotníky i mimo nemocnice za zvládání epidemie odměnit. Resort navíc upozornil na to, že se počet poskytovatelů jiné zdravotnické péče, než je ta lůžková, pohybuje kolem čtyřiceti tisíc subjektů. 

„Je naprosto nerealistické procesně a administrativně zajistit odměny pro všechny ambulantní zdravotníky přes dotační program obdobně jako odměny pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče,“ vysvětlila počátkem měsíce tehdejší ministerská mluvčí Barbora Peterová, proč je vyplacení odměn ze zdravotního pojištění jedinou možností, jak bonusy ke zdravotníkům v nejbližší době dostat.

Schillerová chce jednat

Loni přinesly platby za státní pojištěnce podle ministerstva dvacet miliard korun, letos to bude padesát. „Náklady na odměny nicméně zrychlí tempo vyčerpání zůstatků, proto do budoucna budeme určitě muset vést i diskuzi o možném navýšením platby za státní pojištěnce, a to nejen kvůli finančním prostředkům na odměny,“ uvedla Peterová.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) by proto stát měl od příštího roku platit za svoje pojištěnce víc. „Samozřejmě příjemná částka by byla pět set korun měsíčně, ale to je určitě na dalším konsenzuálním jednání,“ uvedl.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím o tomto tématu s ministrem nejednala, ale chystá se. „On je tam opravdu velmi krátce. Nechávám ho chvilku vydechnout, protože do toho padl rovnýma nohama, a na toto téma se s ním sejdu,“ sdělila.

S navýšením platby souhlasí i část opozice

Pětistovka měsíčně navíc za jednoho státního pojištěnce by znamenala prohloubení schodku státního rozpočtu zhruba o 36 miliard. Přitom za poslední rok tento výdaj už dvakrát vzrostl – sociální demokracie proto navrhuje menší navýšení.

„Dokážu si představit, že to bude kolem dvou set korun na pojištěnce. Tyto finanční prostředky musíme navýšit,“ uvedl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD).

Platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

S růstem platby souhlasí i část opozice. Předseda strany KSČM Vojtěch Filip uvedl, že by v tuto chvíli ministra v jeho návrhu podpořil: „Chápu, že zdravotnictví je v těžké situaci.“

Zároveň je ale podle opozice nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy v jejich hospodaření. „Zdravotní materiál je pro nemocnice v podstatě shodný, ale každý ho kupuje za různé ceny. Jenom tam dochází k obrovskému nehospodárnému hospodaření s veřejnými prostředky,“ zdůraznil předseda SPD Tomio Okamura.

Podle občanského demokrata Jana Skopečka je potřeba do systému přidat i další zdroje, třeba formou soukromého zdravotního připojištění.

Naopak podle Pirátů si stát dlouhodobé navýšení platby dovolit nemůže. „Pokud bude nutné pro tento rok nebo příští půlrok zvednout platbu, bavme se o tom. Ale není možné z toho udělat mandatorní výdaj, protože stát na to v tuto chvíli nemá peníze,“ uvedl místopředseda Pirátské strany Mikuláš Ferjenčík.

V tuhle chvíli mají pojišťovny na svých účtech zatím peněz dostatek, aktuálně na nich podle mluvčí ministerstva zdravotnictví leží 74 miliard korun a například VZP jich má nejvíc v historii, přes čtyřicet miliard. Její šéf proto nepočítá s tím, že by v nejbližších měsících mohlo dojít k ohrožení zdravotní péče. Pokud by ale stát platby pojišťovnám nijak nenavýšil, byl by podle něj příští rok kritický. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...