Kvůli emisní aféře musí hlavní akcionář Volkswagenu odškodnit investory miliardou korun

Německý soud nařídil holdingové společnosti Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, aby v souvislosti s emisním skandálem Volkswagenu zaplatila investorům odškodné 47 milionů eur (zhruba 1,2 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP.

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Někteří akcionáři následně zažalovali firmu Porsche SE, protože podle jejich názoru o manipulaci s emisemi včas neinformovala.

Soud ve Stuttgartu nyní dospěl k závěru, že společnost nedostála svým oznamovacím povinnostem, uvedla AFP. Podle soudu vznikl nárok na odškodnění za pokles ceny akcií způsobený emisními podvody těm akcionářům, kteří drželi cenné papíry společnosti Porsche SE mezi 23. květnem 2014 a 22. zářím 2015.

Hodnota akcií koncernu se prudce propadla hlavně v momentě, kdy se aféra provalila. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí vznesla obvinění 18. září. První obchodovací den poté – v pondělí 21. září – klesla hodnota jedné akcie z více než 160 eur dočasně na méně než 130 eur. Další den, kdy automobilka přiznala rozsah svého selhání, pak  spadla na zhruba 100 eur. 

Společnost Porsche SE uvedla, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Věří, že soud vyšší instance nynější závěry odmítne.

  • Holdingovou společnost Porsche SE ovládají rodiny Porscheů a Piëchů. Porsche SE vlastní ve Volkswagenu podíl 30,8 procenta a ovládá 52 procent hlasovacích práv. Holding není totožný s výrobcem sportovních vozů Porsche AG, který je jednou z divizí Volkswagenu. 
  • Ani automobily značky Porsche se však nevyhnuly kontroverzi kvůli manipulacím s měřením emisí. V květnu letošního roku kvůli tomu německý spolkový úřad nařídil výrobci svolat na 60 tisíc dieselových vozů modelu Cayenne a Macan.

Aféra dieselgate přišla společnost draho

Skandál už automobilovou skupinu Volkswagen přišel na 27 miliard eur (zhruba sedm set miliard korun), které vynaložila na různé pokuty a opravy vozidel.

A číslo nemusí být konečné. Akcionáři se o další miliardy eur soudí s koncernem Volkswagen také ve středoněmeckém městě Braunschweig. I podle nich Volkswagen pozdě informoval o manipulacích s emisemi. Slyšení v tomto případě mají pokračovat až koncem listopadu.

Automobilka se brání tvrzením, že akcionáře o problémech a jejich možných dopadech na cenu akcií nemohla informovat dříve, protože o manipulacích, které prý byly dílem níže postavených manažerů a inženýrů, její vedení do poslední chvíle nevědělo.

Toto tvrzení ale zpochybňují zjištění německých médií. Podle listu Süddeutsche Zeitung má státní zastupitelství v Braunschweigu k dispozici písemný důkaz o tom, že představenstvo Volkswagenu bylo už 14. září 2015 informováno o tom, že musí v krátké době počítat se žalobou v USA. Autor zprávy přitom navrhoval, aby o tom byli informováni také akcionáři.

Magazín Spiegel poukázal na to, že nelegálním softwarem pro manipulaci s emisemi se už 27. července 2015 zabývalo vedení koncernu na schůzce, jíž se účastnil i tehdejší šéf Volkswagenu Martin Winterkorn.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...