Kvůli emisní aféře musí hlavní akcionář Volkswagenu odškodnit investory miliardou korun

Německý soud nařídil holdingové společnosti Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, aby v souvislosti s emisním skandálem Volkswagenu zaplatila investorům odškodné 47 milionů eur (zhruba 1,2 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP.

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Někteří akcionáři následně zažalovali firmu Porsche SE, protože podle jejich názoru o manipulaci s emisemi včas neinformovala.

Soud ve Stuttgartu nyní dospěl k závěru, že společnost nedostála svým oznamovacím povinnostem, uvedla AFP. Podle soudu vznikl nárok na odškodnění za pokles ceny akcií způsobený emisními podvody těm akcionářům, kteří drželi cenné papíry společnosti Porsche SE mezi 23. květnem 2014 a 22. zářím 2015.

Hodnota akcií koncernu se prudce propadla hlavně v momentě, kdy se aféra provalila. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí vznesla obvinění 18. září. První obchodovací den poté – v pondělí 21. září – klesla hodnota jedné akcie z více než 160 eur dočasně na méně než 130 eur. Další den, kdy automobilka přiznala rozsah svého selhání, pak  spadla na zhruba 100 eur. 

Společnost Porsche SE uvedla, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Věří, že soud vyšší instance nynější závěry odmítne.

  • Holdingovou společnost Porsche SE ovládají rodiny Porscheů a Piëchů. Porsche SE vlastní ve Volkswagenu podíl 30,8 procenta a ovládá 52 procent hlasovacích práv. Holding není totožný s výrobcem sportovních vozů Porsche AG, který je jednou z divizí Volkswagenu. 
  • Ani automobily značky Porsche se však nevyhnuly kontroverzi kvůli manipulacím s měřením emisí. V květnu letošního roku kvůli tomu německý spolkový úřad nařídil výrobci svolat na 60 tisíc dieselových vozů modelu Cayenne a Macan.

Aféra dieselgate přišla společnost draho

Skandál už automobilovou skupinu Volkswagen přišel na 27 miliard eur (zhruba sedm set miliard korun), které vynaložila na různé pokuty a opravy vozidel.

A číslo nemusí být konečné. Akcionáři se o další miliardy eur soudí s koncernem Volkswagen také ve středoněmeckém městě Braunschweig. I podle nich Volkswagen pozdě informoval o manipulacích s emisemi. Slyšení v tomto případě mají pokračovat až koncem listopadu.

Automobilka se brání tvrzením, že akcionáře o problémech a jejich možných dopadech na cenu akcií nemohla informovat dříve, protože o manipulacích, které prý byly dílem níže postavených manažerů a inženýrů, její vedení do poslední chvíle nevědělo.

Toto tvrzení ale zpochybňují zjištění německých médií. Podle listu Süddeutsche Zeitung má státní zastupitelství v Braunschweigu k dispozici písemný důkaz o tom, že představenstvo Volkswagenu bylo už 14. září 2015 informováno o tom, že musí v krátké době počítat se žalobou v USA. Autor zprávy přitom navrhoval, aby o tom byli informováni také akcionáři.

Magazín Spiegel poukázal na to, že nelegálním softwarem pro manipulaci s emisemi se už 27. července 2015 zabývalo vedení koncernu na schůzce, jíž se účastnil i tehdejší šéf Volkswagenu Martin Winterkorn.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 56 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...