Kurzarbeit prošel do závěrečného čtení. Názory poslanců na jeho podobu se stále výrazně liší

Poslanci sice ve středu poslali do třetího, závěrečného čtení pravidla zkrácené práce, tedy takzvaného kurzarbeitu, ale stále zůstávají značně rozděleni v názorech na jejich finální podobu. Celkem bylo podáno více než třicet pozměňovacích návrhů, mezi nimi jsou i ty vzájemně protichůdné od vládních stran ANO a ČSSD. Dolní komora bude nová pravidla schvalovat pravděpodobně v únoru.

Nesoulad ve vládní koalici ohledně zkrácené práce ukázalo i hlasování o návrhu sociální demokracie, aby bylo sněmovní finále možné už příští týden. Zkrácení lhůty pro projednání poslaneckých úprav v sociálním výboru navzdory naléhání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) poslanci hnutí ANO nepodpořili a nebyl přijat. Nehlasovali pro něj ani poslanci KSČM a SPD.

Maláčová zdůrazňovala, že nová pravidla kurzarbeitu musí být účinná od března, aby nahradila dočasný protikoronavirový program Antivirus. Z něj se vyplácejí příspěvky na mzdy za dobu od loňského března a podpora se může podle evropských pravidel poskytovat nejvýše rok.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení nových pravidel už od loňského listopadu, nebyla na nich ale shoda.

Odboráři i zaměstnavatelé podpořili návrh ministerstva práce

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a šéfové největších odborových centrál a organizací zaměstnavatelů napsali společný dopis – ještě před jednáním sněmovny – poslancům kvůli navrhovanému kurzarbeitu. Podle nich je nezbytné novelu s kurzarbeitovými pravidly schválit ve sněmovně do konce ledna, aby firmy v krizi nezůstaly v příštích měsících bez podpory státu. 

Někteří poslanci to ve středu hodnotili jako nemístný nátlak. 

Vláda původně plánovala zavedení kurzarbeitu, jehož cílem je bránit propouštění a růstu nezaměstnanosti, už od loňského listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Prodloužila proto dočasný kurzarbeitový program Antivirus do konce února. Od března by měl navázat právě kurzarbeit.

Novelu o zaměstnanosti s kurzarbeitem, kterou kabinet loni na podzim poslal do sněmovny, kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Poslanci navrhli desítky úprav. Ucelený návrh se změnami připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák. Maláčová s odboráři ho v dopise označili za „funkční kompromis“.

Varovali před schvalováním jednotlivých poslaneckých návrhů. Podle nich nejsou předem projednané, mají nedostatky a v kombinaci s jinými by z kurzarbeitu mohly udělat nepoužitelný nástroj. Vést by mohly k prodlení, ke zvýšení rizika korupce či k zostření konkurenčního boje, obávají se pisatelé. Zdůraznili, že novelu je kvůli nemožnosti prodloužit Antivirus nutné schválit do konce ledna.

„Kurzarbeit je, jak nám ukazuje koronavirová krize, nezbytný k překlenutí období ekonomických i jiných krizí bez zbytečných ztrát pracovních míst, růstu nezaměstnanosti a krachu perspektivních podniků,“ stojí v dopise. Spolu s Maláčovou ho podepsali předáci Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek a prezidenti Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...