Kurz turecké liry se propadl na nové minimum, táhne dolů evropské akcie, korunu i euro

Nahrávám video

Turecká lira se v noci na pondělí propadla vůči dolaru na nové rekordní minimum, později však část ztrát smazala. V reakci na pokles slíbila turecká centrální banka zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Obavy z krize v Turecku tlačí dolů i evropské akcie a euro.

Lira od začátku letošního roku oslabila vůči dolaru už o více než 40 procent, a to zejména kvůli zhoršujícím se vztahům mezi Tureckem a Spojenými státy a obavám z tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na snižování úrokových sazeb.

V pátek se lira vůči dolaru propadla až o osmnáct procent, což mělo negativní dopad na světové akciové trhy i na kurz eura. K pátečnímu poklesu turecké liry přispělo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zdvojnásobit cla na dovoz turecké oceli a hliníku.

„Nyní se zdá být jisté, že propad liry, který začal v květnu, uvrhne tureckou ekonomiku do recese,“ uvedl analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Upozornil nicméně, že turecké hospodářství se na světové ekonomice podílí jen zhruba jedním procentem.

Dolar se v noci na dnešek vyšplhal až na 7,24 liry za dolar. Později se však vrátil pod hranici sedmi lir za dolar. Turecký ministr financí Berat Albayrak v novinovém rozhovoru uvedl, že vláda připravila akční plán ke zmírnění obav investorů a že úřady od pondělního rána začnou podnikat potřebné kroky.

Evropa se obává tureckých dlužníků

Naopak evropské akcie i euro zůstávají kvůli obavám z ekonomické krize v Turecku pod tlakem. Panevropský akciový index STOXX 600 krátce po zahájení obchodování ztrácel 0,4 procenta a nacházel se na třítýdenním minimu.

Jednotná evropská měna během pondělního obchodování sestoupila až na 1,1365 USD, tedy na nejnižší úroveň od loňského července. Krátce před 10. hodinou SELČ ztrácela oproti pátečnímu závěru zhruba 0,4 procenta na 1,1370 USD.

Nahrávám video

Za poklesem akciového trhu stojí především banky. Evropská centrální banka (ECB) má podle páteční zprávy listu Financial Times obavy, že turečtí dlužníci v důsledku prudkého poklesu kurzu domácí měny nebudou schopni splácet dluhy v cizích měnách. 

Erdogan musí přestat hledat viníky za hranicemi

Ekonomické problémy Turecka podporují poptávku po měnách považovaných za bezpečné útočiště v období nejistoty, jako jsou americký dolar a švýcarský frank. Euro v pondělí vůči franku sestoupilo až na roční minimum 1,1298 CHF, napsala agentura Reuters. 

„Pokud tamní centrální banka a také prezident Erdogan nebudou situaci urychleně řešit, bude se stav tamní ekonomiky dále rapidně zhoršovat a bude docházet k odlivu kapitálu nejen z Turecka, ale ze všech takzvaných rozvíjejících se trhů, včetně České republiky. I kvůli Turecku pozorujeme oslabování koruny, která je nejslabší vůči dolaru za poslední více než rok,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Dokud bude prezident Erdogan pokračovat v těchto vyjádřeních, bude hledat viníka za hranicemi Turecka a nebude ochoten připustit to, že má problémy, které vytvořil se svým vlastním přístupem, tlakem na centrální banku, aby nezvyšovala úroky tak, jak by měla, tak se ta situace nemůže vyřešit,“ dodal Kovanda.

„To je právě to, čeho se investoři nejvíce obávají, že bude prezident Erdogan nadále uplatňovat příliš silný, někdy až nevybíravý vliv na centrální banku, která tak nebude krotit dostatečně inflaci, jenž je na maximech od roku 2003. Země tak bude dále se spirálovitě řítit do měnové a finanční krize,“ uzavřel analytik.

Turecká krize může zpomalit českou ekonomiku

„Turecko je již středně velkým rozvíjejícím se trhem, a pokud by krize liry dospěla až k neschopnosti splácet zahraniční dluh, bezesporu by to nastartovalo novou vlnu odlivu kapitálu z celého rozvíjejícího se světa. Slabší růst rozvíjejících se trhů může zpomalit českou ekonomiku,“ naznačil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Podle něj přímá obchodní vazba Česka na Turecko není vysoká a činí zhruba jedno procento exportu. „Vyšší napětí na rozvíjejících se trzích ale již dnes ovlivňuje negativně českou korunu, ve které je od konce intervencí zaparkován větší objem zahraničního kapitálu. Prohloubení krize by negativní dopad na českou měnu ještě zesílilo,“ dodal Bureš.

Turecko ruší účty na sociálních sítích

Turecká prokuratura podle televizní stanice CNN Türk zahájila vyšetřování osob podezřelých z podílu na aktivitách, které ohrožují ekonomickou stabilitu Turecka. Úřad prokuratury uvedl, že Turecko je terčem ekonomického útoku, a slíbil právní kroky proti všem zprávám napomáhajícím tomuto útoku.

Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že již iniciovalo vyšetřování 346 účtů na sociálních médiích kvůli zveřejňování informací podněcujících pokles turecké měny.  Istanbulská akciová burza v pondělí pozastavila obchodování s akciemi tří předních tureckých bank Yapi Kredi, Akbank a Isbank poté, co se jejich ceny kvůli obavám o ekonomiku a finanční stabilitu propadly o více než 11 procent.

Později bylo obchodování s těmito akciemi obnoveno. Šéf společnosti Isbank Adnan Bali uvedl, že Turecko je terčem útoku spekulantů, a upozornil, že propad liry neodpovídá vývoji turecké ekonomiky.

Erdoganův mluvčí v pondělí uvedl, že turecká ekonomika je silná a že by nikdo neměl věnovat  pozornost spekulativním zprávám a aktivitám. Erdogan minulý týden vyzval Turky, aby v rámci „národního boje“ proti ekonomickým nepřátelům směňovali své dolary a zlato za turecké liry.

V pondělí Erdogan prohlásil, že očekává pokračování útoků na tureckou ekonomiku. Zároveň však předpověděl, že lira se v brzké době vrátí na „rozumné“ úrovně. Rozšiřování falešných zpráv o turecké ekonomice označil za zradu a postup USA za bodnutí do zad. Prezident rovněž uvedl, že Turecko v reakci na ekonomické útoky urychlí své investiční plány.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...