Krize sice není na dohled, ale firmy jsou na problémy málo připraveny, myslí si Pilip

Nahrávám video
Ivan Pilip v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

V Česku nebyl v posledních letech dostatečný tlak na podniky, aby se přesunovaly k produktům s vysokou přidanou hodnotou, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom a bývalý politik Ivan Pilip. To se podle něho může hospodářství vymstít v době příští ekonomické krize.

Pilip se domnívá, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by krize byla na bezprostředním obzoru. To však může změnit zásah vnějších vlivů, například silná obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. 

Za velký problém pak považuje to, že ekonomiky ztratily část nástrojů, se kterými se dá proti krizi bojovat. Zejména úrokové sazby. „Ekonomiky rostou, ale úrokové sazby jsou na tak nízké úrovni, která by odpovídala potřebě oživit zemi po krizi. Někde jsou dokonce záporné.“  Tvůrci hospodářské politiky si tak budou muset poradit s tímto v historii nevídaným stavem.

Naopak větší roli začala hrát podle bývalého ministra financí politika rozpočtová. Proto považuje za důležité, aby státy využily současnou relativně příznivou dobu k ozdravení svých financí. V případě krize by totiž centrální banky už nemohly zasáhnout. Bylo by na státu, aby v takovém případě více investoval, více se zadlužil. Aby tak učinil, nesmí být ale předtím předlužen. 

Závislosti na německé ekonomice se nedaří zbavit

Pilip zmínil, že mnohé organizace (OECD, Česká národní banka či ministerstvo financí) shodně očekávají, že růst české ekonomiky bude v příštím roce nižší než letos. Nepříznivý dopad pak bude mít stav německého hospodářství, které se jen těsně vyhnulo technické recesi. Právě do Německa přitom směřuje přes 30 procent českého exportu. 

Ekonom připomenul, že skoro každá česká vláda vyhlašovala program diverzifikace vývozu, aby se zbavila značné závislosti na Německu a dalších státech Evropské unie, ale příliš se to nedaří. Prosadit se na trhy Jižní Ameriky či Asie není snadné, vyžaduje to velké firmy s inovativními výrobky a silnou sítí, uvedl.

Česká ekonomika zatím příliš nereaguje na situaci německého hospodářství, což je dáno i „vatou“ v zaměstnanosti. Pokles zakázek by neznamenal dramatický růst nezaměstnanosti. Spíše by vedl k odchodu zahraničních agenturních pracovníků a možná i k uvolnění na přehřátém trhu práce. Silné také zůstávají spotřeba a optimismus domácností, což české ekonomice výrazně pomáhá.

V dopravě jsme svět nedohnali

Naopak za slabinu považuje Pilip nedostatečné investice do české infrastruktury. „Jestli jsme někde za posledních 30 let nedohnali svět, tak je to v oblasti dopravy.“ Dokázal by si tak představit i větší schodek než 40 miliard korun, který je plánován pro příští rok. Muselo by však jít o věci, které vedou k rozvoji ekonomiky a zlepšení její infrastruktury, což se podle něj neděje. 

V další části pořadu se Ivan Pilip věnoval současnému chaosu v některých státech Jižní Ameriky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...