Koruna zůstává vůči euru slabá. Pomáhá to exportérům, prodražuje nákupy v zahraničí

Nahrávám video

S plány na otevírání hranic začíná lidi znovu více zajímat také kurz koruny. Ta zůstává slabá. Česká měna se už druhým týdnem pohybuje kolem hranice 27,60 koruny za euro. Tím klesá kupní síla zdejších obyvatel oproti zemím, kde se platí eurem nebo dolarem. Lidem se rovněž prodraží nákupy v zahraničí. Exportní firmy naopak vnímají slabou korunu jako výhodu.

Výrobce optiky Meopta vyváží 85 procent svého zboží. Poptávka v zahraničí ale klesá, až o 20 procent. Z velké části firma platí a inkasuje v eurech.

„Tak jak postupně covid-19 nebo celá ta epidemie jde světem, tak postupně dochází k omezování poptávky, ale i těch dodávek. Takže to zasahuje export,“ uvedl ředitel firmy Vítězslav Moťka. 

Dodal, že principiálně by oslabení koruny mělo být pro ně výhodné, ale protože mají kurz koruny fixovaný, neočekávají okamžitý dopad.

Kurz koruny nyní reaguje především na zprávy o ekonomice z celého světa. Ta evropská se třeba v prvním čtvrtletí propadla o více než tři procenta.

„Koruna během krize výrazně oslabila, takže to pomůže našim exportérům, ale bude hodně záležet na klimatu v Německu, v Itálii, ve Francii, jestli se ta výměna zboží podaří uskutečnit,“ přibližuje současnou situaci člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls.

Jak slabou korunu lze čekat

Kdo však obvykle na slabé koruně tratí, jsou lidé. Jim zdraží dovolená i zboží z ciziny. Turistický ruch však nyní prakticky neexistuje. Zájem o výměnu peněz je mizivý. Jak ve směnárnách, tak v bankách.

„V průběhu března a dubna ten pokles byl zhruba 70 procent. Bylo to hlavně způsobeno tím, že naši klienti a občané obecně nevyjížděli na zimní dovolené, na jarní prázdniny,“ nastínil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Tuzemská měna by podle prognózy ČNB měla nad hranicí 27 korun zůstat po zbytek letošního roku i celý příští rok. Guvernér Jiří Rusnok navíc upozornil, že centrální bankéři nebudou znovu intervenovat jako v roce 2013 a držet kurz uměle na předem dané úrovni.

ČNB si zpracovává různé scénáře dalšího vývoje, ten nejhorší model - počítající s druhou vlnou pandemie - počítá příští rok s oslabením koruny až na 31,6 koruny za euro. Rusnok ale tento týden označil za nepravděpodobné úvahy, že by koruna mohla skutečně oslabit až například na 32 korun za euro.

Je to úroveň (32 korun za euro), kterou si fakticky nedokážu představit po dobu mého mandátu jako guvernéra ČNB. To by muselo být spojené s nějakou apokalypsou.
Jiří Rusnok

„Slabší koruna spíše ekonomice pomáhá, není to nic, proč by Česká národní banka měla reagovat,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.  

Koruna se v úterý večer obchodovala na 27,53 korunách za euro a k americké měně na 25,15 korunách za dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...