Končí vysílání multiplexu 1 v DVB-T z vysílačů Ještěd a Sušice-Svatobor

Nahrávám video

Přechod pozemního terestrického vysílání televizních programů na nový standard DVB-T2 se dotýká dalších oblastí. Vysílání České televize v DVB-T končí ve středu 26. února z vysílačů Ještěd a Sušice-Svatobor a souvisejících dokrývačů. Týká se to tedy hlavně oblasti Libereckého a Plzeňského kraje. V pondělí 2. března pak skončí vysílání multiplexu 2 s některými komerčními stanicemi ve standardu DVB-T z vysílačů Krašov a Vraní vrch.

Na DVB-T2 přechází regiony postupně. Vypnutí starého vysílání České televize na kanálu 43 z vysílače Ještěd nastane minutu před půlnocí 26. února. Diváci, kteří už teď přijímají vysílání ČT v novém standardu DVB-T2 na kanálu 26, přelaďovat nemusí, finální síť zůstává stejná.

Vysílání hlavních komerčních televizních stanic skupin Nova, Prima a Barrandov v současném standardu bude v regionu pokračovat do 30. března. Ostatní komerční stanice budou vypnuty 26. dubna, uvedla za České Radiokomunikace Petra Miterová. 

Na severu Čech už v minulých týdnech došlo k vypnutí jiných vysílačů, podobně v případě Plzeňského kraje, kde Krašov a Vraní vrch vypnuly v DVB-T multiplex 1 začátkem února. Nyní se v regionu přidává vysílač Sušice-Svatobor, kde 26. února přestane vysílat multiplex s českotelevizními programy. Tady budou komerční stanice v DVB-T končit na přelomu března a dubna.

Náměstek libereckého hejtmana pro sociální věci Pavel Svoboda (ČSSD) uvedl, že na pořízení set-top boxů nebo případně nových televizí s příjmem signálu DVB-T2 pro domovy důchodců či domovy pro postižené chtějí požádat o dotaci ministerstvo průmyslu a obchodu, které na to vypsalo dotační titul. „Než peníze na přechod na nové televizní vysílání přijdou, zajistí si naše organizace příjem DVB-T2 z vlastních prostředků,“ dodal.

Vysílání v DVB-T2 je státem garantováno nejméně do roku 2030

Poslední DVB-T vysílače budou vypnuty do konce června 2020, kdy bude televizní pásmo 700 MHz uvolněno pro nové mobilní sítě 5G. Jde o celoevropský proces. Týká se to ovšem jenom těch, kteří televizní obsah přijímají přes anténu. Kdo používá kabelovou, satelitní nebo internetovou televizi, by neměl nic řešit.

Pozemní televizní vysílání pokrývá svým signálem více než 99 procent domácností v Česku a pozemní televize je pro diváky jedinou bezplatnou platformou. Tento způsob sledování televize využívá v Česku téměř 60 procent domácností. Kmitočty pro pozemní televizní vysílání v DVB-T2 jsou státem garantovány nejméně do roku 2030.

Kvůli novému standardu DVB-T2 musí mít lidé televizor, který formát podporuje, nebo si musí pořídit například set-top box, pokud chtějí pozemní signál dál přijímat.

Těm, kteří mají k přeladění dotazy, nabízí Česká televize informační servis na svých webových stránkách www.digict.cz nebo na telefonním čísle 2 6113 6113.

  • Pro příjem DVB-T2 je zapotřebí televizor s příslušným tunerem pro signál DVB-T2 nebo alespoň set-top box, který nový signál dovede pro starší televizi zpracovat. Seznam kompatibilních televizorů a set-top boxů je na stránkách Českých Radiokomunikací.
  • Pokud je k příjmu pozemního vysílání využívána společná televizní anténa (STA), je také nutná její úprava. Společná anténa (na rozdíl od individuálních, kde většinou není třeba nic dělat) totiž využívá takzvané kanálové vložky, jejichž prostřednictvím se do kabelových rozvodů v bytovém domě dostává signál jednotlivých televizních sítí. S přechodem na DVB-T2 je nutné přeladit nebo vyměnit kanálové vložky. Jde o profesionální zásah, který musí provést servisní společnost zaměřená na úpravy antén.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...