Končí lex voucher. Cestovní kanceláře musí do poloviny září vrátit peníze za nevyužité poukazy z pandemie

Nahrávám video

V úterý končí lhůta platnosti zákona nazvaného lex voucher. Část klientů na jeho základě loni získala poukaz od cestovních kanceláří poté, co kvůli pandemii koronaviru nemohli odjet na plánovanou dovolenou. Pokud poukaz nevyužijí, cestovní kanceláře jim musí do poloviny září vrátit peníze. Podle ministerstva pro místní rozvoj zbývalo k 19. srpnu vyplatit poukazy zhruba za šest set milionů korun.

„Zákonná lhůta by měla být čtrnáct dní po 31. srpnu a já věřím, že cestovní kanceláře udělají maximum pro to, aby klienty vyplatily včas,“ uvedla zastupující výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří Kateřina Chaloupková.

Úterý je tak poslední den, kdy se mohou klienti s cestovkou domluvit na alternativě – primárně tedy na možnosti, že by peníze kryté lex voucher uplatnili na nákup alternativního zájezdu. „Zákazníci čerpají poukazy ještě i nyní, nicméně zhruba jedna třetina zatím svůj poukaz nepoužila a budou chtít peníze,“ odhadl mluvčí CK Alexandria Petr Šatný. 

„Je lepší, když se klient s cestovní kanceláří spojí a dohodne se, jakou formou peníze budou vyplaceny, popřípadě jakou náhradní dovolenou si v budoucnosti vybere,“ říká k této možnosti místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Lex voucher se týkal dovolených s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna loňského roku.

Pokud chce zákazník peníze jen dostat zpět, nemusí dělat vůbec nic. Cestovní kancelář se na něj podle advokáta Tomáše Nahodila obrátí sama s žádostí o číslo účtu, na který peníze vrátí. S ohledem na náročnost této agendy Chaloupková klienty žádá, aby měli s cestovními kancelářemi strpení. Zaručuje se ale, že všechny peníze kanceláře vyplatí – ty, které byly v platební tísni, si kvůli tomu už během léta braly úvěry u svých bank.

Pokud by se zákazník svých peněz v řádném termínu nedočkal, může se obrátit na Českou obchodní inspekci, která má mimosoudní spotřebitelské spory v gesci. Oslovovat ji v tomto případě může během nadcházejících dvanácti měsíců.

„Tady je důležité upozornit na to, že si nemůže přijít pro ty peníze kdokoliv, ale měl by si o ně říct ten, kdo je cestovní kanceláři zaplatil,“ upozornil Papež. 

Vouchery jsou dvojího druhu

Cestovní kanceláře vydaly celkem 440 tisíc voucherů, dohromady za dvě a půl miliardy korun. Poukazy byly ovšem dvojího typu. Lex voucher představoval státní reakci na krizi tuzemského turismu a čítal zhruba 176 tisíc kusů.

Vedle toho ale reagovaly cestovní kanceláře v prvních měsících pandemie také samy a vouchery vydávaly vlastní, na základě dohody s klientem. Umožňovaly mu tak zájezd stornovat, současně ale nemusely vracet peníze a místo nich vystavily poukázku. Na začátku léta ležely v těchto kuponech dvě miliardy korun.

Tyto vouchery se „prioritně řídí smlouvou o zájezdu a obchodními podmínkami té které cestovky. I ony jsou pojištěny pro případ úpadku té cestovní kanceláře,“ uvádí advokát Nahodil.

Některým cestovkám ani zákon nepomohl

Poukazy z lex voucher zavedla loni na jaře ministryně pro místní rozvoj, aby zabránila vlně úpadků cestovních kanceláří. I přesto se ale některým insolvence nevyhnuly. V problémech skončila třeba Firo-tour. Peníze klientům nyní vyplácí pojišťovna.

„Samozřejmě uvidíme, co bude po září. My jako asociace dopředu nevidíme do účetnictví cestovních kanceláří, nevíme, kdo na tom jak fyzicky je,“ dodal Papež. 

Poukazy vystavovaly cestovní kanceláře všem klientům, kteří si koupili zájezd a z důvodu pandemie na něj neodjeli. Přijmout ho nemuseli například uchazeči o zaměstnaní vedení na úřadu práce, senioři nad 65 let nebo těhotné ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 56 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...