Jsou to operátoři, kteří musí zajistit bezpečnost sítí, ne dodavatelé, zdůraznil viceprezident Huawei Radoslaw Kedzia

Česko by mělo posuzovat dodavatele technologií pro mobilní sítě 5G na základě technických kritérií, ale při zachování mimořádné možnosti státu vyloučit dodavatelskou firmu na základě politického rozhodnutí. Rizikovost dodavatelů by měli primárně hodnotit operátoři, kteří jsou za bezpečnost sítí zodpovědní, a nikoliv stát. Vyplývá to ze studie advokátní kanceláře Toman & Partneři, kterou prezentovala na tiskové konferenci spolu s firmou Huawei, která studii platila.

„Jak asi víte, dodavatel má poměrně omezený dopad na funkčnost sítě, síť vlastní operátoři, ne dodavatelé,“ zdůraznil viceprezident společnosti Huawei pro střední, východní a severní Evropu Radoslaw Kedzia.

Připomněl, že operátoři i v případě minulých generací sítí zodpovídali za jejich zabezpečení. „My jako dodavatelé poskytujeme kompententy, každý operátor má asi dvacet až třicet víceméně aktivních či pasivních dodavatelů. Tato bezpečnost není tedy o jednom dodavateli, ale o tom, že propojení mezi operátory funguje a že nevznikne nějaká mezera, která by mohla být negativně využitá,“ uvedl. 

Čínská Huawei podle médií nedávno nezískala v Česku od Národního bezpečnostní úřadu bezpečnostní prověrku na úroveň tajné. Pro spolupráci s českými operátory při budování mobilních sítí 5G v Česku ale prověrku nepotřebuje. V roce 2018 před používáním softwaru i hardwaru od Huawei varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 

I když zohlednění netechnických kritérii považuje studie za legitimní, upozorňuje, že jejich paušální aplikace bez přihlédnutí ke konkrétním okolnostem může způsobit vyloučení dodavatele, který v konkrétním případě nepředstavuje riziko pro bezpečnost 5G sítí. Navrhuje proto takzvaný německý model, který kombinuje technické posouzení a následné politické posouzení za předem stanovených podmínek.

„Prioritou každého státu je zajištění bezpečnosti nově budovaných 5G sítí. To však neznamená, že bychom při tom měli rezignovat na dodržování základních zásad právního státu při posuzování dodavatelů, kteří se na jejich budování chtějí účastnit,“ uvedl Petr Toman z kanceláře Toman & Partneři.

Klíčem k řešení je podle Tomana transparentní diskuse mezi státem, operátory, dodavateli a odbornou veřejností, především však důsledné oddělení politického a právního posouzení činnosti dodavatelů a technických a netechnických kritérií.

Nahrávám video

Problematiku Huawei nemůžeme omezovat jen na budování mobilních sítí, nebo 5G, říká Flídr

Tomáš Flídr z Českého institutu manažerů informační bezpečnosti (ČIMIB) potvrdil, že operátoři na českém trhu mají poměrně velkou kontrolu nad tím, jaká data probíhají v jejich sítích a jak zařízení pracují. „Ale problematiku Huawei nemůžeme omezovat jen na budování mobilních sítí, nebo jen na 5G, jak se v poslední době v debatách v Česku děje. Huawei dodává technologie do řady jiných informačních systémů, kde rizika spojená s touto společností jsou ještě závážnější,“ řekl ve vysílání ČT24.

Upozornil také, že sítě paté generace se liší právě i v bezpečnostních ohledech, například šifrování dat je u nich podstatné lepší.

„Problémy tu jsou, zmínil bych jeden, který nesouvisí se samotnou bezpečnostní problematikou, ale spíše s geopolitickou situací. Huawei je v součanosti pod ekonomickými sankcemi ze strany Spojených států a řada patentů týkajících se mobilních sítí je v držení právě amerických firem. Takže být mobilním operátorem, trochu bych se obával používat zařízení Huawei z toho hlediska, že pokud jim budou tyto patenty odepřeny, nebudou mít takovou možnost v budoucnosti tato zařízení podporovat,“ uvedl.

A to může mít podle něho i bezpečnostní dopady. Neaktualizované zařízení totiž může trpět bezpečnostními zranitelnostmi, které operátor nebude schopen opravit, dodal.

Když omezíte konkurenci, doplatíte na to, upozornil Kedzia

Podle viceprezidenta Huawei Kedzii by průlomem v otázce zabezpečení 5G sítí mohlo být certifikační schéma NESAS, které se zaměřuje na produkty a zařízení určené pro sítě 4. a 5. generace. Schéma je podle něj standardizovaným mechanismem hodnocení kybernetické bezpečnosti. Poskytuje rámec bezpečnostních záruk pro celé odvětví, a je tedy společné pro všechny výrobce, kteří by chtěli do sítě integrovat svá řešení.

Právě NESAS by podle Kedzii mohl být cestou k posuzování bezpečnosti dodavatelů vzhledem ke svému zaměření na technickou stránku každého výrobku, nikoliv na původ dodavatele.

Kedzia dále také zdůraznil, že svobodná konkurence je základem každé ekonomiky. „Když ji omezíte z jakéhokoliv důvodu, tak dříve či později za to zaplatíte určitou cenu. Ať už to bude navýšení cen, což se projeví do měsíčního vyúčtování uživatelů, nebo to bude mít negativní vliv na inovace. A vidíme, že konkurence vedla za posledních patnáct let ke snižování nákladů a cen v České republice i v Evropě a že stimuluje vývoj nových technologiií a pohání inovační proces“, uvedl Kedzia.

Evropská komise v lednu doporučila členským státům, aby nepouštěly firmy považované za bezpečnostní riziko k budování citlivých částí sítí 5G, rozhodnutí nechává ale na nich. 

Technologie Huawei používají všichni tři tuzemští mobilní operátoři. V Česku se v současnosti koná aukce kmitočtů pro mobilní sítě 5G. Jedním z hlavních dodavatelů technologií pro tyto sítě je Huawei, dalšími jsou například Ericsson nebo Nokia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...