Jmenování Michla do čela ČNB budí rozporuplné reakce. Podle analytiků přijde změna v měnové politice

Jmenování Aleše Michla do čela České národní banky (ČNB) vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy. Podle analytiků značí Michlovo zvolení změnu ve směřování měnové politiky banky; mají za to, že už nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Politici vládních stran rovněž upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.

Premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že by si v zájmu českých občanů přál, aby jmenování Michla neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Věří, že centrální banka podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat. 

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) upozornila na bývalé působení Michla jako poradce expremiéra Andreje Babiše (ANO). Podle ní prý Michl nesmí mít za úkol zlevňování půjček Agrofertu, ale blaho země. Koncern Agrofert patří do Babišových svěřenských fondů. „Zásadní bude to, jaké další členy bankovní rady prezident do konce svého funkčního období ještě bude jmenovat, protože se rozhoduje ve sboru a pan Michl, ač guvernér, je jen jedním z nich,“ dodala.

Z pohledu Pirátů je Michl nešťastnou volbou. „Pochybnosti budí jeho blízký vztah s Andrejem Babišem, riziko střetu zájmů v souvislosti s vlastním podnikáním a velká míra nejistoty, kterou jeho nominace přináší,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Místopředseda občanských demokratů a europoslanec Alexandr Vondra označil výběr Michla za nejhorší krok prezidenta Miloše Zemana za poslední rok. „Úder vládě, nahrávka Babišovi a hlavně jmenování někoho, kdo uvažuje jen transakčně, často v rozporu s dlouholetou tradicí a také ústavní povinností ČNB držet stabilitu měny,“ napsal Vondra na sociální síti.

Naopak Babiš řekl, že Michl „patřil do toho rozumného křídla“ v bankovní radě, což dovozuje z Michlova hlasování o úrokových sazbách. „Dlouhodobě říkám, že ČNB dělá politiku, která škodí ekonomice, škodí lidem a škodí hypotékám. V podstatě platí, že čím víc zvyšuje centrální banka sazby, tím je vyšší inflace,“ míní.

Také předseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (za ANO) zmínil, že s Michlovým ekonomickým pohledem souhlasí. „Podle jeho dosavadních postojů lze očekávat, že ČNB už nebude zvyšovat úrokové sazby. To je dobře, dosavadní zvyšování bylo chybou,“ domnívá se. Poukázal rovněž na Michlovu odbornost i na „jasný a svižný“ způsob komunikace. „Doteď se mi nelíbilo, že ČNB většinou mlčí a své kroky nevysvětluje. Tohle by se teď mohlo změnit.“

Nahrávám video

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za opoziční SPD Jan Hrnčíř připomněl, že Michl je zastáncem mírnějšího růstu základní úrokové sazby při boji s inflací. „Ovšem bankovní rada rozhoduje kolektivně. Bude tedy záležet na tom, jestli se obmění další její členové, kterým letos končí mandát,“ odvětil Hrnčíř na dotaz, zda očekává změny v měnové politice centrální banky.

Předseda SPD Tomio Okamura nechtěl jmenování nového guvernéra centrální banky zatím komentovat. „Od nového vedení ČNB očekáváme řešení inflace v ČR a budeme ho hodnotit až podle výsledků,“ uvedl.

Analytici předpokládají, že ČNB s Michlem změní kurz

Bývalý viceprezident Evropské investiční banky a někdejší ministr financí Ivan Pilip poukázal, že po jmenování nového guvernéra oslabil kurz koruny. Vidí v tom jasnou souvislost. „Na trhu je velká nejistota. Bylo to vidět i na oslabení koruny, které bylo jednak reakcí na jmenování pana Michla osobně, jednak i na to, že trh pochopil, že je Miloš Zeman schopen lecčeho,“ řekl Pilip v 90' ČT24. Za problém považuje i to, že Michl po svém jmenování naznačil, že nelze očekávat prudký pokles úrokových sazeb. „Jestli někdo nějak hlasuje a permanentně se vyjadřuje proti zvyšování úrokových sazeb a na tiskovce řekne něco jiného, je to z mého pohledu ještě větší znejištění,“ podotkl.

Nahrávám video

Domnívá se, že Michl není politicky zcela nezávislý vzhledem ke své někdejší spolupráci s Andrejem Babišem. Zároveň si exministr myslí, že není osobností, která by byla ideální pro vedení centrální banky. „Pan Michl je svou osobností trochu showbussinessový ekonom. Práce v centrální bance je práce jako v lékárně, je to jako na lékárnických vahách, člověk musí vážit každé slovo, trh čeká na každý sebedrobnější signál. Pan Michl se profiloval jako trochu popularizační ekonom. (…) Od šéfa centrální banky obecně se očekává daleko větší obezřetnost, větší citlivost,“ podotkl Pilip.

Myslí si, že reakce odborné veřejnosti na výběr nového guvernéra „jsou vesměs, z velké části negativní“. Analytici sice nehovoří tak jednoznačně, z jejich slov však vyplývá, že očekávají zásadní změny.

„Jmenováním Aleše Michla guvernérem dojde ke změně měnověpolitického kurzu ČNB, která již pravděpodobně nebude vystupovat zdaleka tak ostře proti inflaci, jako tomu bylo doposud,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Velkým otazníkem je podle něj červnové zasedání bankovní rady s ohledem na další zvýšení úrokových sazeb. „Část členů bankovní rady bude možná chtít přistoupit k jejich dalšímu výraznějšímu zvýšení, aby sazby byly na co možná nejvyšší úrovni před červencovým nástupem Michla do funkce,“ dodal.

Podobně to vidí i hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. „Je pravděpodobné, že úrokové sazby bankovní rada ve starém složení ještě jednou v červnu zvýší tak, aby startovní laťku posunula výše. Po vyšší dubnové inflaci a při pohledu na slabší korunu je přitom pravděpodobnější, že udělá spíše více než méně,“ usuzuje. 

Podle něj tak není vyloučeno, že rada v červnu zvýší úrokové sazby o 0,5 až 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 6,25 nebo 6,50 procenta. To by byla nejvyšší úroveň od roku 1999.

Nahrávám video

Oslabení koruny není překvapivé

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň v pořadu Interview ČT24 zmínil, že zatím se velké změny nečekají i kvůli tomu, že složení rady zůstává stejné. „Guvernér teoreticky hraje roli v případech, kdy by na bankovní radu přišel sudý počet lidí a hlasování by skončilo nerozhodně. Pak rozhoduje on,“ řekl s tím, že jinak hlasovací právo zůstává stejné. 

Dodal také, že oslabení koruny v důsledku výměny na postu guvernéra není nijak překvapivé. „Ať by to byl kdokoliv, tak by koruna snížila svou hodnotu, protože narostla nejistota na trzích. Jde o to, že 'starého' guvernéra měly trhy přečteného,“ míní.

Co se ale podle něj změní, je to, že na osobu guvernéra bývá uvaleno větší informační embargo. „Jeho slova poslouchají trhy s mnohem větším napětím a snaží se číst mezi řádky,“ míní Bartoň s tím, hodně guvernérů v zahraničí, kteří se často vyjadřovali, byli posléze nuceni se trochu stáhnout. „To, co řekne jako guvernér, má mnohem větší váhu, protože mluví za celou banku, nikoliv za sebe jako radního,“ řekl.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky lze vzhledem k oslabování koruny očekávat další debatu ohledně intervencí ČNB ve prospěch silné koruny. „Lze předpokládat, že jmenování Michla guvernérem doplní prezident Zeman i jmenováním kritiků vysokých sazeb do bankovní rady ČNB. Toto trhy v současné době předpokládají, a proto jsme mohli vidět výrazné oslabení koruny. Trhy mají obavu z tzv. tureckého scénáře, kde argumentace a politika – snižování sazeb v boji proti růstu cen – vedla k vysoké meziroční inflaci 61 procent,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...