Prodej knih spustil Jeff Bezos před 25 lety, tedy 16. července 1995 a svou firmu pojmenoval schválně podle jihoamerického veletoku, protože to údajně vyjadřovalo jeho ambici stát se největším internetovým knihkupcem. Za čtvrt století se mu toho ale nakonec povedlo mohem více. Americký koncern Amazon je největším internetovým obchodem na světě, spolu s firmami Google, Apple a Microsoft patří k takzvané velké čtyřce technologických firem a on sám se stal nejbohatším mužem světa.
„Historie společnosti Amazon je fascinujícím úspěchem, který dokazuje, že stačí čtvrt století na vybudování jedné z největších korporací na světě. Burza dnes oceňuje společnost Amazon na astronomických 1,5 bilionu dolarů,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Americký Amazon je tak v současnosti největším internetovým obchodem na světě, má více než 140 distribučních center, z toho přibližně třetinu v Evropě a zaměstnává přes 840 tisíc lidí. Začátky však nebyly lehké.
Bezos si 5. července 1994 registroval společnost Cadabra a měl v plánu z ní vybudovat významné internetové knihkupectví. Ještě než firma v létě následujícího roku spustila svůj web, prošla si změnou názvu na Amazon.com. Pojmenování podle jihoamerického veletoku údajně vyjadřovalo Bezosovu ambici stát se největším internetovým knihkupcem.
Amazon, který zpočátku sídlil v garáži Bezosova domu, spustil prodej knih přes internet 16. července 1995 a hned za první měsíc získal objednávky od zákazníků ze všech 50 států USA a navíc i z 45 dalších zemí. Zásilky přitom vozil Bezos na poštu osobně, přičemž podle svých slov doufal, že si jednoho dne bude moci dovolit vysokozdvižný vozík…
Za rok poskočily tržby z necelých 16 milionů dolarů rovnou na 148 milionů
Jak od poloviny 90. let prudce rostl počet lidí připojených na internet, začal vzkvétat i Amazon. Zatímco v roce 1996 vykázala firma tržby ve výši 15,7 milionu dolarů, hned příští rok tento ukazatel vyskočil na hodnotu skoro 148 milionů. Kromě rostoucího počtu uživatelů internetu přispělo ke zvýšení obratu firmy i rozšíření sortimentu, takže dnes lze na Amazonu sehnat elektroniku, díly na auta, bižuterii, víno a mnoho dalšího.
Po splasknutí takzvané dotcomové bubliny v roce 2001 se Amazon v následujících letech rozkročil směrem k technologické společnosti. V roce 2006 vstoupil na pole cloud computingu, o rok později představil první generaci své čtečky elektronických knih Kindle, jež strhla prakticky celosvětovou lavinu zájmu o knihy v digitalizované podobě.
Přesto se společnost podle ekonoma Křečka dostala do širšího povědomí až po ekonomické krizi z roku 2008. „Tehdy Amazon prokázal, že je schopen růst i v obtížné době. Mnozí ředitelé retailových obchodů se budili ze spaní, když se jim zdálo o Jeffu Bezosovi. Ten mezitím změnil americký a posléze i světový maloobchod. Mnohé obchody postupně zkrachovaly a Amazon přebíral jejich trh. Přesto ještě v roce 2011 se akcie Amazonu obchodovaly pod úrovní dvě stě dolarů za kus,“ připomíná Křeček.
Největší burzovní růst tak Amazon zažil až po roce 2015. Během období 2013 až 2017 zvýšil celkové tržby ze 74,5 miliardy na 178 miliard dolarů, tedy asi 2,4krát. Za rok 2019 Amazon dosáhl čistý zisk ve výši 11,6 miliardy dolarů a tržby dosáhly 280 miliard dolarů.
Za úspěchem firmy stojí stoupající zisky internetového prodeje či přesun počítačových operací podniků k technologii cloud, která poskytuje firmám software a data ze vzdálených serverů a databází (v této oblasti má přední postavení na trhu právě dceřiná společnost Amazon Web Services).
Vytrvalá je i expanze Amazonu do dalších technologických oblastí, obchodů s potravinami či léky nebo v distribuci videoobsahu, kde nabídkou filmů a seriálů konkuruje Netflixu i televizním společnostem.
Amazon vyrábí například i chytré reproduktory Echo, které využívají hlasovou asistenční službu Alexa, v roce 2017 zahájil službu doručování balíčků Amazon Key a spustil hudební streamovací službu Music Unlimited, která za poplatek umožňuje neomezené přehrávání 40 milionů skladeb. Úspěšná je i placená videotéka filmů on-line Amazon Prime.
V roce 2018 otevřel pro veřejnost svůj „obchod budoucnosti“ Amazon Go. Nemá žádné pokladny, je vybaven kamerami a senzory, které sledují, co si kupující vezme z polic a co vrátí zpět. Útrata je pak stržena z účtu zákazníka po odchodu z obchodu. Firma vyrábí také drony, vstoupila i na trh logistických služeb.
Loni v červnu Amazon přeskočil po 12 letech Apple a Google a stal se nejhodnotnější značkou světa. Letos v lednu její hodnota poprvé překonala 220 miliard dolarů (4,8 bilionu korun). Podle tržní kapitalizace je společnost čtvrtou největší firmou světa.
Akcie Amazonu se od vstupu na burzu zhodnotily o 157 381 procent. „Kdo v květnu 1997 nakoupil v rámci primární emise Amazonu akcie firmy za deset tisíc korun, má v nich nyní bezmála 16 milionů,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Začátkem roku 2020 se cena akcií už pohybovala kolem 1900 dolarů za kus. „A po propuknutí pandemie cena vzrostla přes tři tisíce dolarů za kus. Amazon totiž opět prokázal, že se jedná o společnost, která dokáže v krizi růst,“ dodává Křeček.
Kvůli pandemii lidé míří za nákupy více na internet
Amazon, stejně jako další internetové společnosti, zaznamenal v době koronavirové krize zvýšený zájem o nákupy přes internet. Společnost proto začala silně investovat, aby dokázala udržet krok s růstem objednávek. Jen v USA během letošního března najala sto tisíc nových pracovníků, v dubnu oznámila, že najme dalších až 75 tisíc lidí.
Podle analytika Cyrrus Tomáš Pfeilera Amazonu pandemie pomáhá i v tom, že mění dlouhodobé nákupní návyky. „Lze tak předpokládat, že se více potravin začne prodávat on-line, z čehož bude profitovat právě Amazon. Současně firma mohutně expanduje v segmentech jako cloud. Častější práce z domova vede k rychlému růstu příjmů z cloudových služeb,“ konstatuje Pfeiler.
Růst akcií Amazonu na začátku čevence na nový rekord tak zvýšil hodnotu Bezosova majetku na 171,6 miliardy dolarů (4,1 bilionu korun). Jen za letošní rok se hodnota Bezosova majetku zvýšila o 56,7 miliardy dolarů.
Americká ekonomika přitom kvůli koronavirové pandemii směřuje do nejhorší recese od hospodářské krize ve 30. letech minulého století a desítky milionů lidí přišly práci.
Amazon však čelí i kritice. Jednak kvůli tomu, že nastavuje velmi přísné pracovní podmínky pro zaměstnance, a pak také za to, že v zemích, kam přijde, přebírá trh od menších lokálních firem, připomíná Křeček.
Například loni v červenci americký ministr financí Steven Mnuchin ostře obvinil Amazon z ničení maloobchodu ve Spojených státech. Vláda podle Mnuchina prověří, zda praktiky největšího internetového prodejce na světě a dalších obchodů na síti neohrožují konkurenci, informoval tehdy americký ekonomický server CNBC a ministerstvo spravedlnosti zahájilo v této věci šetření.
Na druhou stranu, když Amazon před třemi lety převzal americký řetězec biopotravin Whole Foods, reagovaly akcie klasických prodejců potravin poklesem. „Vzplály totiž obavy, že Amazon získá v segmentu masivní tržní podíl na úkor etablovaných hráčů. Nicméně po třech letech je v tomto segmentu stále malá část tržeb realizována prostřednictvím e-commerce a vévodí mu tradiční jména jako Walmart nebo Target,“ konstatuje Pfeiler.
Zda Amazon neporušuje pravidla hospodářské soutěže začala ale loni v červenci prověřovat i Evropská komise. Ta oznámila, že zahajuje vyšetřování, aby zjistila, zda se Amazon chová podle předpisů ve vztahu k obchodníkům, kteří své zboží nabízejí prostřednictvím Amazonu.
Příjmy ze zboží nabízeného třetími stranami činí podle Amazonu už 58 procent jeho hrubých tržeb. Komise se při vyšetřování zaměřuje na smlouvy, které Amazon uzavírá s firmami, jež nabízejí své výrobky na jeho platformě Marketplace. Ty mu umožňují analyzovat a využívat takto získané údaje, což podle Komise může ohrožovat hospodářskou soutěž, protože to firmě nad těmito obchodníky poskytuje konkurenční výhodu. Amazon totiž vystupuje v dvojí roli – jako nákupní platforma a prodejce zároveň.
A s nelibostí se setkal internetový prodejce i v Indii, kde investuje miliardu dolarů (22,6 miliardy korun), aby přilákal malé a střední firmy, řekl v lednu na pracovní cestě po zemi Bezos. Tamní maloobchodníci se ale obávají se, že americký podnik bude mít v Indii negativní vliv na maloobchodní sektor a tvrdí, že Amazon jim omezuje podnikání, protože nabízí výrazně levnější zboží a na svých webech zvýhodňuje několik velkých prodejců.
Bezos v Dillí řekl, že doufá, že do roku 2025 bude vyvážet indické zboží za deset miliard dolarů. Dodal, že 21. století bude stoletím Indie a ocenil, že je Indie demokratickou zemí.
Amazon nebude vyčítat lidem horší produktivitu
Kritika se snáší na Amazon i kvůli velmi přísným podmínkám práce pro zaměstnance v souvislosti s produktivitou bez ohledu na bezpečnost. A to zejména v souvislosti s pandemií koronaviru, kdy musela být zavedena striktní pravidla snižující produktivitu práce.
Však také na konci června zaměstnanci šesti logistických center v Německu vstoupili do stávky právě„ kvůli obavám o bezpečnost a zdraví kvůli koronaviru“, v New Yorku ze stejného důvodu podali minulý měsíc žalobu.
Podle stížnosti pracovníků zařízení na Staten Islandu sice podnik dodržel nejnutnější nařízení, ale současně na pracovníky vyvíjí nátlak, aby se do práce hlásili za nebezpečných podmínek.
Amazon pak uvedl, že nebude své zaměstnance trestat za to, že si myjí důkladně ruce. Konkrétně jim nebude vyčítat sníženou produktivitu, ke které kvůli delší době strávené hygienickými opatření dojde, a tyto sekundy až minuty navíc jim neodečte z povolených „neproduktivních“ minut. Podle zaměstnanců v New Yorku, kde opatření začalo platit, je uvolnění výsledkem právě jejich žaloby, kterou na podnik podali minulý měsíc, informovala agentura Bloomberg.
Firma však uvedla, že mírnější politika zavedená v reakci na pandemii existuje od poloviny března a obvinění, v čele se svým šéfem, odmítla. Amazon prý dodržoval pokyny federálních a místních zdravotnických orgánů. Mluvčí společnosti také uvedla, že Amazon dodržuje směrnice týkající se sledování kontaktů a že celý proces zahrnuje přezkoumání záběrů z kamer a údajů o tom, kde zaměstnanci byli a jak dlouho se na místě zdržovali.
- V Česku, kde firma působí od roku 2013, má zhruba tři tisíce stálých zaměstnanců a podle potřeby stovky brigádníků či agenturních pracovníků. Většina pracuje v distribučním centru v Dobrovízi u Prahy. V nabídce Amazonu je zboží více než třech tisíc českých podniků.
- V roce 2013 začalo v Dobrovízi fungovat také centrum vráceného zboží. Zhruba o dva roky později byl zahájen provoz distribučního centra Amazonu na ploše 95 tisíc čtverečních metrů. Centrum vráceného zboží v roce 2018 ukončilo provoz, většina jeho zaměstnanců přešla do distribučního centra.
