Jediný správný stav krajiny je ten bez jedů, komentuje hubení hrabošů ornitolog

Nahrávám video
UK: V Čechách se přemnožili hraboši
Zdroj: ČT24

Ve Středočeském a Ústeckém kraji hlásí zemědělci stejné problémy s hraboši, jako tomu bylo při loňské kalamitě. Přemnožená zvířata zde podle zemědělského svazu poškodila přes osmdesát procent úrody a ministerstvo zemědělství na nejpostiženějších místech povolilo použít jed Stutox II. Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka se tím ale příroda vychyluje z normálu a navíc dochází k ohrožení populace sýčků. O tématu v Událostech, komentářích diskutoval s ředitelem sekce zemědělských vstupů Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského Miroslavem Floriánem.

Na začátku roku se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Dřív to byl třeba jeden až dva případy za rok. Toto závažné virové onemocnění na člověka přenášejí právě jen drobní hlodavci. Není toto riziko pádný důvod pro to, aby zemědělci právě proti hrabošům nějak výrazněji zasáhli?

VERMOUZEK: Rozhodně není, protože termín drobní hlodavci je velice široký. To je řada různých druhů a ty nejnebezpečnější hantviry přenáší úplně jiní drobní hlodavci, myšice, které se na polích nevyskytují. To jsou lesní hlodavci a korelace je pouze v tom, že v době, kdy gradují hraboši, většinou bývá i zvýšený výskyt myšic. Tím pádem může být i zvýšený výskyt hantaviróz, ale přenos nebezpečných kmenů na člověka přímo z hrabošů není rizikem.

V Česku podle ornitologů zbývá posledních sto až sto třicet párů sýčků. Pracovali jste nějak s touto informací, když jste zvažovali povolení jedu Stutox II? Připomenu, že tyto malé sovy se živí právě hraboši, jsou pro ně snadnou a samozřejmě přiotrávenou kořistí. To je asi riziko, které existuje. 

FLORIÁN: Při jakémkoliv povolování přípravků, a výjimky na použití rodenticidu nejsou v tomto případě žádnou výjimkou, vždy posuzujeme veškerá možná rizika. Rád bych řekl, že situace, které čelíme, je poměrně bezprecedentní. V loňském roce došlo v oblasti Moravy k hospodářským škodám více než za miliardu korun. Problém ještě pokračoval v podstatě z jara letošního roku, a poté se nám přesunul právě do oblasti Ústeckého kraje, případně Středočeského kraje.

Musíme zohledňovat především mimořádnou lékařskou situaci, a to přemnožení hraboše na těch daných polích, protože pokud bychom tomu pouze přihlíželi, byly by poškozeny další zásevy zejména ozimých plodin, byly by dále poškozovány krmné plodiny. To znamená, že výjimka skutečně musela přijít, abychom zemědělcům pomohli.

Vzhledem k tomu, že v jarním období byla situace na Moravě řešena obdobným způsobem a nejsou nám známy žádné případy úhynu dravců po aplikacích, tak předpokládáme, že řízení rizik je dostatečné a že by nemělo dojít k žádným problémům ani letos na podzim.

Jak se vám poslouchají tyto argumenty?                                                     

VERMOUZEK: Já s nimi nemohu souhlasit. Je zajímavé, že tady došlo k tak velikým škodám loni na podzim a letos na jaře, přitom úroda i podle oficiálních statistik na jižní Moravě je letos extrémní v tom dobrém slova smyslu, je to snad vrchol za posledních deset let, co se týká výnosů plodin. Takže nevím, kde kalamita byla, pokud má tak fatální následky, abychom to museli takto drasticky řešit.

Ve Středočeském a Ústeckém kraji bylo 80 až 90 procent nějakým způsobem poničené úrody. Není toto argument pro použití, ano, sice pro určitou část zvířecí říše extrémního, ale přesto účinného prostředku?

VERMOUZEK: Ale to samé se říkalo o jižní Moravě v loňském roce, že tam je poničeno těch x procent a stejně nakonec úroda dosáhla rekordních čísel, takže zřejmě je někde diskrepance, a to poškození asi nebylo takové. To je jedna věc.

Druhá věc je, že jestli vůbec Stutox může hraboší gradaci nějakým způsobem výrazně omezit. Když zasahujeme v době, kdy už je gradace na vrcholu, tak ona potom odeznívá sama. A ve srovnání Rakouska – jižní Moravy, čili lokalit kousek od sebe, se ukázalo, že v Rakousku, kde se nerozhazoval jed na povrch půdy, gradace odezněla úplně stejně jako na jižní Moravě. Je to  tedy vůbec potřebné? Máme opravdu evidenci o tom, že trávení skutečně něčemu výrazně pomůže?

Jasná otázka tedy, nešlo to udělat jinak? Proč jsme se nedívali právě třeba k našim jižním sousedům?

FLORIÁN: Nejprve bych rád upřesnil, že škody, ke kterým došlo na úrodě na Moravě, zejména jižní, ale nejenom jižní, byly v loňském roce. To, že letos tam již byla sklizeň dobrá, řekněme, nadprůměrná, je výsledkem toho, že tam gradace odezněla. Částečně odezněla proto, že letos byla Morava obdařena mimořádně bohatými srážkami, ale částečně také proto, že se proti přemnoženým hrabošům zakročilo.

Pokud se jedná o Rakousko, tak tam byly škody také mimořádně velké. Samozřejmě můžeme spekulovat o tom, jaké by byly, pokud bychom nezasáhli. Vůbec nijak nezasáhnout by pouze významným způsobem zvýšilo riziko, že zemědělci, kteří na jižní Moravě nebo na Moravě obecně v loňském roce často nesklidili téměř nic, by tak mohli dopadnout i v letošním roce.

Jsme přesvědčeni o tom, že zákrok, který byl z našeho pohledu šetrný a aplikace proběhla skutečně za velmi řízených podmínek, svědčí o tom, že to bylo zvládnuté. A i to, že nejsou hlášeny žádné masivní úhyny necílových organismů, tak jsme přesvědčeni o tom, že právě tyto zákroky se také přičinily o to, že Morava v letošním roce ztráty neutrpěla.

Neexistuje třeba i jiná technologie? Mluví se o využití Ratronu v uměle vytvořených norách, kde je návnada hlouběji pod zemí, a tím se omezí riziko pro ostatní živočichy, protože to nejsou jenom ptáci, ale třeba zajíci. Viděli jsme už fotografie právě těchto mrtvých zvířat údajně spojených právě s použitím tohoto jedu.

FLORIÁN: Aplikace Ratronu, což je v podstatě obdoba Stutoxu, pomocí takzvaných hraboších pluhů, čili do umělé nory, je jednou z možností. Aplikace na povrch zdaleka není jedinou možností. Zemědělci využívali aplikaci do nor v základní dvoukilogramové dávce, mnohdy se ale bohužel ukázalo, že to bylo nedostatečné.

Nyní zemědělci používají jak aplikaci pomocí hraboších pluhů, tak aplikací do nor a v těch skutečně nejextrémnějších a krajních případech, které budou muset být nejprve vyhodnoceny našimi inspektory, bude možné povolit povrchové použití rodenticidu s tím, že na pozemku musí být porost, který umožní, že granule rodenticidu propadnou na zem a budou skryty před necílovými orgány.

Byla by toto šetrnější technologie, nebo co je vlastně ideální stav? Protože úplná absence jedu v krajině je možná trochu utopie.

VERMOUZEK: Absence jedu v krajině je možná pro některé utopie, ale ten jediný správný stav z hlediska ochrany krajiny, z hlediska toho, aby krajina dlouhodobě fungovala. Nicméně to, co my kritizujeme nejvíce, je aplikace na povrch. I když jsou tam omezující podmínky, pořád je to povrchová aplikace, pořád se otrávená zvířata po povrchu pohybují a pořád se mohou otrávit cílové organismy.

To, že nebyly masivní úhyny, je dáno mimo jiné tím, že je třeba nikdo nehledal, že pokud je tady takovéto kontroverzní téma, pokud se ochranářská veřejnost na jedné straně a státní orgány na druhé straně nemohou shodnout na tom, jak interpretovat nálezy kání, krkavců, bažantů, zajíců, kteří měli v sobě fosfid zinku, čili účinnou látku Stutoxu, do jaké míry je to teda způsobeno aplikací přípravku, tak už mohl běžet nějaký výzkumný program, který by detailně sledoval, co se v krajině děje.

Nic takového tady bohužel není, a to je nad sílu třeba nevládní organizace, jako je Česká  ornitologická společnost. Kontrolní funkci má plnit státní orgán.

A další věc, která je pro nás nejvíc alarmující, je ta, že na trávení má skutečně dojít v oblastech, kde se dnes vyskytují poslední zbytky populací sýčků. Těch sto, sto třicet párů, které nám ještě zbývají, jsou především v těch severozápadních Čechách a tam úbytek jakéhokoliv jedince, který se otráví tím, že sežere dva přiotrávené hraboše – je to malý pták, a dávka nemusí být moc větší než je pro hraboše – představuje ochuzení populace, které neguje několik let ochranářské práce a je i v přímém rozporu s nedávno schváleným záchranným programem.

Ministerstvo životního prostředí ho schválilo, což byl vynikající krok, ale právě ten program má zajistit, aby k podobným věcem, byť na omezeném území, nedocházelo. Aby tam, kde je nejcitlivější oblast, byla aplikace vyloučena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...