Inflace v říjnu zrychlila na 8,5 procenta. Vliv má loňský úsporný tarif na energie

Nahrávám video

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta. Analytici potvrzují, že meziroční růst byl technického rázu a inflační tlaky opadávají.

„Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 procenta bylo způsobeno především loňským promítnutím úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Ceny zboží v říjnu stouply proti loňsku o 10,1 procenta. U služeb zaznamenali statistici nárůst o 6,1 procenta.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny bydlení. Nájemné v bytech zdražilo o téměř osm procent, vodné o 16,3 procenta a stočné o více než čtvrtinu. Ceny elektřiny statisticky zrychlily meziroční růst na téměř 150 procent, v čemž se ale projevil právě loni započítaný úsporný tarif. Bez tohoto vlivu by cena proudu letos v říjnu byla meziročně vyšší o necelých 25 procent, uvádějí statistici. Ceny zemního plynu stouply oproti loňskému říjnu o 6,2 procenta, za teplo a teplou vodu si lidé připlatili skoro třetinu.

Druhé v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů, které podle statistiků stouply o 3,7 procenta. Chleba meziročně zdražil o zhruba pět procent a zelenina o 12,4 procenta, přičemž ceny brambor meziročně stouply skoro o polovinu ve srovnání s loňským říjnem. Zlevnila ale vejce, a to o 6,2 procenta, či cukr, jehož cena meziročně klesla o více než desetinu.

V oddíle rekreace a kultura byly v říjnu vyšší ceny dovolených s komplexními službami, a to o 11,6 procenta. Ceny stravovacích služeb meziročně stouply o téměř devět procent a ceny ubytování o 12,2 procenta.

K meziročnímu snížení cenové hladiny v říjnu přispělo zlevňování v oddíle doprava. Ceny automobilů klesly o 4,3 procenta a ceny pohonných hmot a olejů o 7,3 procenta.

  • Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje. 
  • Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb. 
  • Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
  • Zdroj: ČBA

Vejce meziměsíčně zdražila

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 0,1 procenta. Ceny zboží úhrnem zůstaly na zářijové úrovni, služby zdražily o 0,2 procenta. U potravin zaznamenali statistici meziměsíční nárůst zejména u vajec, která zdražila o téměř jedenáct procent. Cena vepřového masa stoupla proti září o pět procent, ovoce zdražilo o tři procenta a zelenina o 2,2 procenta. Naopak zlevnilo drůbeží maso, brambory či cukr.

Dráž spotřebitele vyšlo oblečení a boty. Naopak meziměsíční zlevnění zaznamenal ČSÚ u zemního plynu, kde činilo tři procenta, a také u elektřiny, která zlevnila o 1,7 procenta.

Inflace byla mírně nad prognózou ČNB

Říjnová meziroční inflace 8,5 procenta byla o 0,2 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB), uvedl v komentáři k aktuálním datům o inflaci ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Připomněl, že růst meziroční inflace ve srovnání s předchozím měsícem způsobila srovnávací základna. „V říjnu 2022 totiž došlo k prudkému zlevnění elektřiny pro domácnosti kvůli statistickému promítnutí příspěvku na úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie. Bez tohoto loňského vlivu úsporného tarifu by inflace v letošním říjnu dále zpomalila na 5,8 procenta,“ tvrdí.

Ve srovnání s prognózou ČNB byl v říjnu mírně vyšší růst regulovaných cen, rychleji také zdražovaly potraviny, nápoje a tabák. Větší než očekávaný pokles byl naopak u pohonných hmot a také u jádrové inflace, která zahrnuje komodity, co nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům. Jádrová inflace se snížila na 4,2 procenta ze zářijových pěti procent.

„Jádrová inflace v říjnu dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již více než rok, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil zejména růst cen zboží a v menším rozsahu také služeb,“ poznamenal Král.

Dvouprocentní cíl centrální banky

Celkový cenový vývoj podle Krále potvrzuje očekávání listopadové prognózy ČNB. „O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v takzvaném cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách,“ uvedl.

V lednu podle něj inflace klesne do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Za celý příští rok by průměrná inflace podle prognózy ČNB měla být 2,6 procenta. Podle Krále tento odhad počítá s očekávaným zvýšením regulované složky cen energií, které koncem října ohlásil Energetický regulační úřad (ERÚ).

Nahrávám video

Analytici: Inflační tlaky opadávají

„Nepatrný meziměsíční růst inflace a meziroční zpomalení růstu cen valné většiny položek ve spotřebním koši svědčí o tom, že inflace je po odhlédnutí o mimořádné vlivy nadále na ústupu,“ okomentoval analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. V listopadu se podle něj inflace nejspíš opět vydá směrem dolů. „Faktická inflace očištěná o statistický šum klesla na 5,8 procenta a zůstává na sestupné trajektorii,“ dodal analytik ČSOB Dominik Rusinko.

„Říjnový nárůst meziroční inflace nepředstavuje překvapení a rozhodně neznamená nějaké drama. Nárůst inflace táhly takřka výhradně ceny elektřiny a již v listopadu by se meziroční inflace měla vrátit k sedmi procentům,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Podle něj výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen bude následovat na počátku roku 2024, zejména díky vývoji cen energií pro domácnosti a potravin.

Nárůst meziroční inflace je důsledkem loňského zohlednění úsporného energetického tarifu. Je to vlastně jen hra čísel spočívající v dočasném snížení srovnávacího základu loni v říjnu, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Tento efekt vymizí už na začátku příštího roku, kdy ovšem do hry vstoupí skutečná neznámá, a sice nové ceníky zboží a služeb, podotkl.

Bez vlivu energetického tarifu by se v říjnu inflace proti září snížila o více než procentní bod, vypočetl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Hlavním tahounem meziměsíční inflace v říjnu byly podle něj ceny potravin. Jejich říjnový růst byl nad rámec běžné sezonnosti. Meziměsíčně rostly ceny také v odívání a obuvi, což je však pro toto období v roce typické, poznamenal.

Zásadní bude, zda se opětovné zrychlení inflace promítne do inflačních očekávání, nebo domácnosti i firmy pochopí ,technický‘ charakter dočasného zrychlení inflace v závěru roku, upozornil analytik Deloitte David Marek. Klíčovým okamžikem pro další vývoj inflace bude podle něj lednové přeceňování zboží a služeb. To určí, jak rychle se dokáže česká ekonomika vrátit k nízké a stabilní inflaci.

Nahrávám video

Evropské srovnání

Česko si v evropském žebříčku inflace v září pohoršilo, ze 41 sledovaných evropských států ji mělo pátou nejvyšší, zatímco v září bylo na třináctém místě. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Bez promítnutí loňského úsporného tarifu do cen elektřiny by Česko zaujalo šestnáctou pozici.

Nejvyšší inflaci má ze sledovaných států nadále Maďarsko (12,2 procenta). Vyšší inflace než v Česku je i v Srbsku (10,2 procenta), Rumunsku (8,83 procenta) a Moldavsku (8,63 procenta). Na Slovensku je inflace 8,2 procenta, v Polsku 6,5 procenta, Rakousku 5,4 procenta a Německu 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z evropských států má Nizozemsko – země dokonce zaznamenala deflaci (minus 0,4 procenta). Nízká je inflace v Belgii (0,36 procenta), Dánsku (0,9 procenta), Řecku (1,6 procenta), Lichtenštejnsku (1,7 procenta) a Švýcarsku (1,7 procenta).

ČSÚ v pátek zveřejnil také informace o zářijovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zpomalil na 3,5 procenta ze srpnových 5,2 procenta, u dovozu se pokles také zmírnil na 9,2 procenta z předchozích 12,8 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 1,1 procenta a dováženého o dvě procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...