Inflace dále zmírňuje, meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.

Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta. Ceny ovoce rostly o 5,8 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 8,4 procenta. Některé potraviny pak v posledním měsíci roku zrychlily zlevňování. Týká se to třeba trvanlivého mléka, sýrů a tvarohů nebo vajec. Naopak ceny pohonných hmot sice v prosinci meziročně zlevnily, ale méně než v listopadu.

Ve srovnání s předloňským prosincem zdražilo zejména bydlení. Za nájemné lidé zaplatili o 7,3 procenta více, vodné zdražilo o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina o 142,4 procenta a teplo a teplá voda o 24,2 procenta. Zlevnil naopak zemní plyn, a to o 7,7 procenta. Ceny tuhých paliv klesly o dvě procenta.

Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 7,6 procenta, ceny služeb byly vyšší o 5,7 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny zboží klesly o osm desetin procenta, zatímco ceny služeb o dvě desetiny procenta vzrostly. „Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 a ceny služeb o 8,4 procenta,“ shrnula vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Pokles rychlejší než očekávání

Meziroční inflace se v prosinci snížila více, než očekával trh i Česká národní banka (ČNB). Inflace dosáhla 6,9 procenta a byla tak o 0,1 procentního bodu pod prognózou ČNB. Přispělo k tomu především zlevnění potravin, jejichž ceny meziročně klesly poprvé v loňském roce, a pohonných hmot, tvrdí analytici. V letošním roce očekávají výrazné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen. Průměrná inflace za celý rok se podle nich sníží na úroveň mezi 2,6 a 3,5 procenta proti loňským 10,7 procenta.

„Je to už druhá pozitivní zpráva. První byl výsledek hospodaření vlády za loňský rok, který pozitivně překvapil ve smyslu, že byl nižší, než se všeobecně očekávalo – i přes skoky v průběhu roku. Inflace v prosinci je také lepší, než očekával trh, než očekávali analytici. Považuji to za dobrou zprávu,“ zhodnotil prosincový výsledek bývalý viceguvernér ČNB a předseda představenstva Národní rozvojové banky Tomáš Nidetzký v 90' ČT24.

Bývalý ministr financí Ivan Pilný je však přesvědčen, že i když inflace klesá, není z čeho se radovat. „Když se podíváte, jak se inflace vyvíjela posledních dva a půl roku, tak přesáhla třicet procent. Což je obrovské číslo. Změna k lepšímu bude problematická. V lednu už se projeví ceny energií, které zdraží (…), a když se podíváte, jak se vyvíjí ekonomika, která směřuje k negativním číslům, tak se obávám, že růst reálných mezd bude velice selektivní a velice pomalý,“ shrnul.

Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil na to, že meziroční inflace v prosinci vyrovnala nejnižší loňskou hodnotu ze září. Přitom ji v prosinci zkresloval statistický efekt předloňského úsporného tarifu. Bez něj by inflace činila 4,2 procenta. Pozitivně podle něj působily zejména ceny potravin.

„Prosincový výsledek je dalším střípkem do mozaiky uklidňování tuzemské inflace, která se momentálně skutečně zdá být z velké části pod kontrolou. Pokud odmyslíme statistické efekty cenového skoku z ledna 2023 a vládního úsporného tarifu, pak spotřebitelské ceny v průběhu roku 2023 ve skutečnosti narostly o pouhých 0,8 procenta, což již nelze považovat za nijak varovné zdražování,“ míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Nahrávám video

Podle ekonomky Raiffeisenbank a členky ekonomické rady vlády Heleny Horské ještě nad inflací není vyhráno, je ale naděje. Důležité bude to, co se stane v lednu – zejména to, jak se budou vyvíjet ceny potravin a zda bude pokračovat stabilizace růstu inflace. „U většiny potravin není důvod k většímu zvyšování cen a již dochází ke stabilizaci či mírnému poklesu,“ uvedla. Horská však míní, že stále porostou ceny ve službách, a to mírně přes dvě procenta.

„Leden bude znamenat úlevu pro spotřebitele, ale přesto se obávám, že inflace, i v lednu, může začínat čtyřkou,“ podotýká Horská. V příštím roce pak očekává, že průměrná inflace bude kolem tří procent, tedy vyšší, než je předpoklad České národní banky, která očekává, že inflace klesne na hodnoty přes dvě procenta.

Nahrávám video

Dvě procenta až v roce 2025

Výše prosincové inflace potěšila vládní politiky. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se potvrzují příznivé predikce. „Ukazuje se to, co dlouhodobě tvrdím, že jsou to potraviny, klesající cena potravin, která táhne inflaci dolů,“ řekl.

Bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová naopak hodnotí velmi nepříznivě celoroční výsledek. „První dva roky Fialovy vlády jsou definitivně obdobím, které si velká část naší společnosti bude pamatovat jako čas největšího zdražování,“ uvedla. Očekává, že i letos budou ceny růst v důsledku konsolidačního balíčku. Ten podle Schillerové přispěje ke zdražení vody, tepla, energií a hromadné dopravy.

Naopak ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král míní, že již v lednu by měla meziroční inflace zmírnit na hodnotu blízkou třem procentům. „Cenová stabilita je nadosah. S překlopením se do nového roku se to projeví v plné kráse, meziroční inflace klesne s vysokou pravděpodobností do blízkosti tří procent a my budeme moci říci, že po dvou až třech letech vysokého cenového růstu jsme zpátky na cenové stabilitě vyjádřené inflací v blízkosti našeho dvouprocentního cíle,“ řekl v 90' ČT24.

Nahrávám video

Zároveň však Král upozornil, že kolem hodnoty dosažené v lednu se bude meziroční inflace pohybovat celý zbytek roku. Další pokles ke dvěma procentům proto letos neočekává. Odvozuje to z výše jádrové inflace – tedy zdražování očištěné o sezonní vlivy, ale například i vliv daní – která byla v prosinci 3,6procentní. „Tento cenový segment vykazuje vysokou setrvačnost. Pokles inflace v tomto segmentu trvá více než rok, ale není zcela dokončen. Z toho důvodu se lze domnívat, že pokles inflace pod tři procenta nastane až v roce dalším, to znamená v roce 2025,“ shrnul Král.

ČSÚ ve čtvrtek zveřejnil také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zpomalil na 2,1 procenta z říjnových 2,2 procenta, u dovozu se pokles zmírnil na 5,7 z předchozích 6,5 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží klesly o půl procenta a dováženého o jedno procento.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...