Inflace dále zmírňuje, meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.

Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta. Ceny ovoce rostly o 5,8 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 8,4 procenta. Některé potraviny pak v posledním měsíci roku zrychlily zlevňování. Týká se to třeba trvanlivého mléka, sýrů a tvarohů nebo vajec. Naopak ceny pohonných hmot sice v prosinci meziročně zlevnily, ale méně než v listopadu.

Ve srovnání s předloňským prosincem zdražilo zejména bydlení. Za nájemné lidé zaplatili o 7,3 procenta více, vodné zdražilo o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina o 142,4 procenta a teplo a teplá voda o 24,2 procenta. Zlevnil naopak zemní plyn, a to o 7,7 procenta. Ceny tuhých paliv klesly o dvě procenta.

Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 7,6 procenta, ceny služeb byly vyšší o 5,7 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny zboží klesly o osm desetin procenta, zatímco ceny služeb o dvě desetiny procenta vzrostly. „Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 a ceny služeb o 8,4 procenta,“ shrnula vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Pokles rychlejší než očekávání

Meziroční inflace se v prosinci snížila více, než očekával trh i Česká národní banka (ČNB). Inflace dosáhla 6,9 procenta a byla tak o 0,1 procentního bodu pod prognózou ČNB. Přispělo k tomu především zlevnění potravin, jejichž ceny meziročně klesly poprvé v loňském roce, a pohonných hmot, tvrdí analytici. V letošním roce očekávají výrazné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen. Průměrná inflace za celý rok se podle nich sníží na úroveň mezi 2,6 a 3,5 procenta proti loňským 10,7 procenta.

„Je to už druhá pozitivní zpráva. První byl výsledek hospodaření vlády za loňský rok, který pozitivně překvapil ve smyslu, že byl nižší, než se všeobecně očekávalo – i přes skoky v průběhu roku. Inflace v prosinci je také lepší, než očekával trh, než očekávali analytici. Považuji to za dobrou zprávu,“ zhodnotil prosincový výsledek bývalý viceguvernér ČNB a předseda představenstva Národní rozvojové banky Tomáš Nidetzký v 90' ČT24.

Bývalý ministr financí Ivan Pilný je však přesvědčen, že i když inflace klesá, není z čeho se radovat. „Když se podíváte, jak se inflace vyvíjela posledních dva a půl roku, tak přesáhla třicet procent. Což je obrovské číslo. Změna k lepšímu bude problematická. V lednu už se projeví ceny energií, které zdraží (…), a když se podíváte, jak se vyvíjí ekonomika, která směřuje k negativním číslům, tak se obávám, že růst reálných mezd bude velice selektivní a velice pomalý,“ shrnul.

Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil na to, že meziroční inflace v prosinci vyrovnala nejnižší loňskou hodnotu ze září. Přitom ji v prosinci zkresloval statistický efekt předloňského úsporného tarifu. Bez něj by inflace činila 4,2 procenta. Pozitivně podle něj působily zejména ceny potravin.

„Prosincový výsledek je dalším střípkem do mozaiky uklidňování tuzemské inflace, která se momentálně skutečně zdá být z velké části pod kontrolou. Pokud odmyslíme statistické efekty cenového skoku z ledna 2023 a vládního úsporného tarifu, pak spotřebitelské ceny v průběhu roku 2023 ve skutečnosti narostly o pouhých 0,8 procenta, což již nelze považovat za nijak varovné zdražování,“ míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Nahrávám video
Události: Zdražování v Česku dále zpomaluje
Zdroj: ČT24

Podle ekonomky Raiffeisenbank a členky ekonomické rady vlády Heleny Horské ještě nad inflací není vyhráno, je ale naděje. Důležité bude to, co se stane v lednu – zejména to, jak se budou vyvíjet ceny potravin a zda bude pokračovat stabilizace růstu inflace. „U většiny potravin není důvod k většímu zvyšování cen a již dochází ke stabilizaci či mírnému poklesu,“ uvedla. Horská však míní, že stále porostou ceny ve službách, a to mírně přes dvě procenta.

„Leden bude znamenat úlevu pro spotřebitele, ale přesto se obávám, že inflace, i v lednu, může začínat čtyřkou,“ podotýká Horská. V příštím roce pak očekává, že průměrná inflace bude kolem tří procent, tedy vyšší, než je předpoklad České národní banky, která očekává, že inflace klesne na hodnoty přes dvě procenta.

Nahrávám video
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Horská se vyjadřuje k prosincové inflaci
Zdroj: ČT24

Dvě procenta až v roce 2025

Výše prosincové inflace potěšila vládní politiky. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se potvrzují příznivé predikce. „Ukazuje se to, co dlouhodobě tvrdím, že jsou to potraviny, klesající cena potravin, která táhne inflaci dolů,“ řekl.

Bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová naopak hodnotí velmi nepříznivě celoroční výsledek. „První dva roky Fialovy vlády jsou definitivně obdobím, které si velká část naší společnosti bude pamatovat jako čas největšího zdražování,“ uvedla. Očekává, že i letos budou ceny růst v důsledku konsolidačního balíčku. Ten podle Schillerové přispěje ke zdražení vody, tepla, energií a hromadné dopravy.

Naopak ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král míní, že již v lednu by měla meziroční inflace zmírnit na hodnotu blízkou třem procentům. „Cenová stabilita je nadosah. S překlopením se do nového roku se to projeví v plné kráse, meziroční inflace klesne s vysokou pravděpodobností do blízkosti tří procent a my budeme moci říci, že po dvou až třech letech vysokého cenového růstu jsme zpátky na cenové stabilitě vyjádřené inflací v blízkosti našeho dvouprocentního cíle,“ řekl v 90' ČT24.

Nahrávám video
90' ČT24: Inflace v Česku i nadále zpomaluje
Zdroj: ČT24

Zároveň však Král upozornil, že kolem hodnoty dosažené v lednu se bude meziroční inflace pohybovat celý zbytek roku. Další pokles ke dvěma procentům proto letos neočekává. Odvozuje to z výše jádrové inflace – tedy zdražování očištěné o sezonní vlivy, ale například i vliv daní – která byla v prosinci 3,6procentní. „Tento cenový segment vykazuje vysokou setrvačnost. Pokles inflace v tomto segmentu trvá více než rok, ale není zcela dokončen. Z toho důvodu se lze domnívat, že pokles inflace pod tři procenta nastane až v roce dalším, to znamená v roce 2025,“ shrnul Král.

ČSÚ ve čtvrtek zveřejnil také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zpomalil na 2,1 procenta z říjnových 2,2 procenta, u dovozu se pokles zmírnil na 5,7 z předchozích 6,5 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží klesly o půl procenta a dováženého o jedno procento.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...