Inflace byla v březnu nejníž od loňského dubna

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Spotřebitelské ceny zmírnily meziroční růst podruhé za sebou, je za tím ale zejména srovnání s loňskými už vysokými cenami.

Pohonné hmoty byly v březnu proti loňsku levnější o devatenáct procent, ceny zemního plynu zmírnily meziroční růst na šedesát procent ze 74,3 procenta v únoru. Vodné zdražilo o 16,3 procenta, stočné a elektřina zhruba o třicet procent, tuhá paliva o víc než polovinu a teplo a teplá voda o 44,6 procenta.

Za cukr zaplatí lidé dvojnásobek

Ceny potravin a nealkoholických nápojů meziročně stouply o 23,5 procenta. Letos v březnu ve srovnání s minulým rokem zhruba o třetinu zdražily rýže, mouka a vepřové maso, o víc než 45 procent se zvýšila cena polotučného mléka a o tři čtvrtiny cena vajec. Zelenina v březnu proti loňsku zdražila téměř o třicet procent, cena cukru je bezmála dvojnásobná.

Vrchní ředitel sekce potravinářství Jindřich Fialka uvedl, že je pro resort poměrně vysoký růst cen potravin překvapení. Také ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král připustil v 90' ČT24, že růst cen potravin byl vyšší, než centrální banka předpokládala. „Ale i tam máme kulminaci růstu za sebou. Očekáváme, že zpomalování růstu v cenách potravin bude pokračovat,“ ujistil.

Nahrávám video

Jsou podle něj ale i položky, kde byl vývoj naopak příznivější, než se očekávalo. Za takovou považuje cenu energií pro domácnosti. Upozornil, že někteří dodavatelé již nabízejí ceny pod vládou stanoveným stropem. „Vývoj o něco rychlejší růst cen potravin celkem zdatně kompenzuje,“ míní.

Poradce premiéra a koordinátor NERV David Havlíček očekává, že v důsledku zmírnění růstu cen energií bude lépe i ohledně cen potravin. „Když energie klesají, tak se dá očekávat, že i ceny potravin budou klesat,“ poznamenal v Událostech, komentářích.

Ceny stravovacích služeb vzrostly meziročně o 21,5 procenta a ceny ubytování o víc než devatenáct procent. Dovolené zdražily téměř o čtvrtinu, oděvy a obuv o 14,3 procenta.

Úhrnem ceny zboží v březnu meziročně stouply o 17,0 procent a ceny služeb o 11,7 procenta.

Ve srovnání s únorem ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 procenta a ceny služeb o 0,3 procenta. Zdražovaly některé potraviny, plnotučné mléko o šest procent a zelenina o pět procent. Vzhůru šly také ceny ubytování a stravování, oděvů a obuvi, o 3,1 procenta se zvýšily ceny sociální péče. Meziměsíčně klesly ceny pohonných hmot, zemního plynu a dovolených. Z potravin proti únoru o desetinu zlevnila vejce a dolů šly také ceny másla, sýrů a tvarohů.  

Zdražování potravin pociťují obchodníci zvláště v příhraničí na odlivu zákazníků. Ti častěji jezdí nakupovat do sousední země. V obchodech proto věří, že i růst cen potravin brzy zpomalí. „Jak chodí zboží ze skladu, tak některé ceny už začínají stagnovat,“ míní majitel obchodu v Krnově Petr Ječmen. Zdražovat by podle něj již nemusely mléčné výrobky, u pečiva a sladkostí je však skeptičtější.

Inflace je menší, protože již loni bylo draho, soudí analytici

Analytici se shodují, že inflace zpomalila hlavně kvůli vysoké srovnávací základně z loňska, překvapilo je nicméně meziměsíční zdražení potravin, očekávali u nich stabilitu nebo pokles cen. V dalších měsících očekávají snižování meziroční inflace, v polovině roku by se mohla dostat pod deset procent.

„Je zřejmé, že relativně velké zpomalení inflace v meziročním srovnání má na svědomí hlavně vysoká základna z loňska. Ta působila především u pohonných hmot, jejichž ceny loni v březnu v reakci na válku na Ukrajině povyskočily o víc než pětinu,“ připomněl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Loňská srovnávací základna bude podle něj hlavním faktorem poklesu inflace i v dalších měsících.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče pomáhá ke zlepšení silná koruna a také pokles cen energií. „V řadě případů přicházejí dodavatelé energií se zprávami, že budou snižovat ceny pod úroveň cenových stropů, které zavedla vláda. Co pomáhá a bude hodně pomáhat coby protiinflační, je silná koruna,“ uvedl.

Nahrávám video

„Březnový pokles inflace byl tažen převážně rozkolísanými cenami pohonných hmot, u celé řady položek spotřebního koše však inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny. I z toho důvodu nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 procent, a to i přes postupné snižování cen energií,“ komentoval zveřejněné údaje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil varoval před přílišným optimismem ohledně rychlého opadnutí inflace. „Poptávkové kategorie, tedy ty určující pro udržitelné snížení inflace, mnoho důvodů k optimismu nedávají. K silnému růstu cen se zde vrátily oděvy a obuv a také stravování a ubytování. Příliš nepotěšily ani potraviny, které namísto vyhlíženého zlevnění vykázaly další zdražení, byť mírnějším tempem,“ zmínil. Varoval, že při očekávaném hospodářském oživení by se pokles tempa inflace mohl zastavit mezi pěti a šesti procenty.

Hlavní ekonom skupiny Natland a pedagog Anglo-American University in Prague Petr Bartoň očekává, že na jednocifernou úroveň meziroční inflace by se mohlo Česko dostat v létě. Nejvýraznější pokles by měl podle něj nastat v jarních měsících.

Že ceny potravin dál docela výrazně rostou, jeho očekávání nemění. „Před začátkem úrody ceny potravin vždycky stoupají. Jakmile začne nová úroda, tak – jako každý rok – začnou ceny potravin klesat,“ očekává Bartoň.

Nahrávám video

Bartoň dal již dříve najevo, že očekává, že inflace v Česku bude odeznívat rychleji než v eurozóně, a to proto, že rychleji vzrostla. Na tom trvá a souzní s ním i David Havlíček z NERV. „Zdroj inflace byl primárně v cenách energií. (…) Jelikož česká ekonomika je závislejší na energetické výrobě, tak se to promítlo rychleji, a tím pádem rychleji odeznívá,“ míní Havlíček.

Inflace překonala prognózu ČNB

Analytici předpokládají, že údaje o březnové inflaci nebudou důvodem pro Českou národní banku, aby měnila základní úrokovou sazbu. Inflace byla každopádně o něco málo vyšší, než centrální banka předpokládala, zimní prognózu překonala o dvě desetiny procenta. V nadcházejících měsících čeká ČNB její zpomalování.

„Ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb,“ přiblížil Petr Král. Podotkl, že březnový výsledek byl velmi blízko prognóze centrální banky.

Česko si v evropském žebříčku inflace v březnu polepšilo, ze 41 sledovaných evropských států ji mělo dvanáctou nejvyšší, zatímco v únoru byla osmá nejvyšší. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu.

  • Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje. 
  • Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb. 
  • Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
  • Zdroj: ČBA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...