Hypotéka se vyplatí i po zvednutí sazeb, říkají bankéři. U cen nemovitostí čekají další růst

Nahrávám video
Byznys ČT24: Banky začínají reagovat na navýšení úrokových sazeb
Zdroj: ČT24

Zvednutí úrokových sazeb sice může pro část obyvatel snížit dostupnost bydlení, samotné hypoteční úvěry ale stále nejsou drahé a vyplatí se zejména ty s delší fixací. Shodli se na tom bankéři, kteří o navyšování sazeb Českou národní bankou debatovali v Byznysu ČT24. Očekávají, že ceny bydlení v Česku dál porostou.

Aktuální meziroční inflace v srpnu překročila čtyři procenta, což je tempo, které Český statistický úřad evidoval naposledy před třinácti lety. Česká národní banka se proti dalšímu růstu rozhodla zakročit minulý týden, když oznámila zdvojnásobení základních úrokových sazeb na půl druhého procenta.

Šlo o nejvýraznější zvýšení za posledních čtyřiadvacet let. Na růst základních úrokových sazeb už reagují i jednotlivé komerční banky, zvyšují své sazby, a prodražují tak úvěry spotřebitelům.

Růst úroků

Od čtvrtka porostou úroky u České spořitelny, a to průměrně o čtyři desetiny procentního bodu. ČSOB zvýší sazby v pondělí, průměrně o tři desetiny procentního bodu, blíže nespecifikované zvýšení připouští i Airbank. Další ústavy Fio Banka, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank momentálně analyzují situaci. Z oslovených sazby neplánuje zvyšovat jen Sberbank.

Podle řady expertů krok ČNB nebyl poslední a další může přijít v následujících měsících, což očekávají i bankéři, kteří o hypotékách diskutovali v Devadesátce ČT24.

„Čeká nás zvyšování sazeb, je to nevyhnutelné s ohledem na to, že inflační výhled je neradostný a očekáváme vyšší růst cen. Dvě procenta (jako základní úroková sazba) jsou naprosto realistická,“ poznamenal někdejší člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal a stejně mluvil i generální ředitel Modré pyramidy Michael Pupala: „Dá se očekávat, že sazba ČNB se do konce roku dostane ke dvou procentům a predikce je, že příští rok by měla být kolem 2,5 procenta, což je dlouhodobý normál.“

Sazba hypoték

Navyšování sazeb se nutně promítne i do průměrné úrokové sazby hypoték. Ta pozvolna roste od začátku kalendářního roku a v srpnu (což jsou poslední dostupné hodnoty) činila podle Fincentra Hypoindex 2,32 procenta. Nejvyšší hodnoty za posledních pět let dosahovala v lednu 2019 s rovnými třemi procenty.

„Vracíme se o rok a půl zpátky do doby před covidem, kdy úrokové sazby u hypoték byly na úrovni tří procent. Peníze se zdražují, ale bavíme-li se o úvěrech na bydlení, budou to stále jedny z nejlevnějších peněz, které na trhu budou,“ komentuje perspektivy hypotečního trhu člen představenstva z ČSOB Jan Sadil. Extrémně nízké úrokové sazby a hypotéky podle něj nebyly dlouhodobě udržitelné.

„Tříprocentní sazby neznamenají dramaticky drahé hypotéky, měli jsme dobu, kdy byla sazba kolem čtyř pěti procent. Hypotéka za tři procenta je stále výhodná investice. Při investici pro potřeby vlastního bydlení je vhodná doba téměř vždycky. Neváhal bych,“ dodává Pupala.

Bankéř Lízal potom upozorňuje, že podle rostoucích sazeb hypoték „nás čeká lepší budoucnost“ – úrokové sazby totiž padají ve chvíli, kdy se ekonomice nedaří, roste nezaměstnanost, což se momentálně neočekává. „Úspory obyvatelstva rostou a nevidím důvod, proč by měla přijít ekonomická krize.“

Vývoj základní úrokové sazby ČNB (v %)
Zdroj: ČNB

Stále dražší bydlení

Rostoucí hypotéky učiní pořízení vlastního bydlení ještě nedostupnějším. To může doložit i modelový příklad devadesátiprocentní hypotéky na nových pražský byt o rozloze šedesát metrů (se splátkami rozloženými na třicet let). Před pěti lety byla jeho průměrná cena 4 294 020 korun a s hypotékou 3,864 milionu činila měsíční splátka 13 844 korun (při tehdejších úrokových sazbách). Letos se tentýž byt prodává už za 7 108 800 korun, devadesátiprocentní hypotéka je 6,397 milionu a měsíční splátka 24 751 korun – čili o jedenáct tisíc víc.

Průměrná splátka na nákup průměrného bytu za pět let se tak zvedla o 78,8 procenta, zatímco průměrná mzda vzrostla o 30,5 procenta. Bankéři přiznávají, že avizovaný růst úroků dostupnosti bydlení uškodí. „Pokud má někdo nadprůměrný příjem, tak to problém nebude. Ti s průměrným příjmem budou muset počítat, jestli se jim vyplatí jít do hypotéky na drahý dům, který se jim líbí, nebo jít (bydlet) kousek vedle,“ poznamenal bankéř Lízal.

Není co kupovat

„Dostupnost vlastního bydlení se bude snižovat,“ potvrzuje Pupala z Modré pyramidy. „Musíme si zvyknout na nový normál. Je to trend, který není odlišný od západní Evropy. Klient si bude muset spořit výrazně dopředu,“ dodal s tím, že očekává renesanci stavebních spoření.

Současně upozorňuje, že primární příčinou je stav na trhu s nemovitostmi. „Nemovitosti nejsou a není co kupovat. Je vyprodáno. Cena nemovitostí posledních deset let roste a v posledním roce byla dynamika taková, že jsme ji neočekávali,“ prohlásil a dodal, že s ohledem na vyhladovělý trh nečeká, že by cena bytů klesala, byť růst nemusí být už tak rychlý.

Sadil z ČSOB potom očekává, že se hypoteční trh zčásti zchladí proto, že velkou část letošních objemů představovalo refinancování úvěrů – a také proto, že s vyššími úrokovými sazbami už nemusí být výhodné kupovat byt jako investiční příležitost, místo na bydlení.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...