Hrad chce v čele antimonopolního úřadu místo Rafaje Mlsnu, napsaly Lidové noviny. Rozhodnutí ale zatím nezaznělo

Novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by se měl stát náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, píšou Lidové noviny (LN). Podle nich prosazuje Mlsnu do čela antimonopolního úřadu Hrad a shoda na něm je i mezi představiteli vládní koalice. Současný šéf ÚOHS Petr Rafaj v poslední době čelí kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. K Rafajovu odvolání už prezidenta vyzvali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Prezident se ale k jejich argumentům zatím nevyjádřil.

Podle LN prosazuje někdejšího předsedu Legislativní rady vlády Mlsnu do čela antimonopolního úřadu prezident. „Chce ho tam Hrad. Je na něm shoda mezi představiteli koalice,“ řekl deníku nejmenovaný důvěryhodný zdroj. Že je jednačtyřicetiletý Mlsna jen krůček od postu ÚOHS, potvrdil LN i člen vlády, který si nepřál být jmenován. Reakci premiéra Babiše ani ministra vnitra Hamáčka se deníku nepodařilo získat.

Rafaj stojí v čele ÚOHS druhé období, šestiletý mandát mu vyprší v červenci příštího roku a podle zákona už potřetí být jmenován nemůže. V poslední době čelí kritice například kvůli tomu, jak ÚOHS postupoval v případě tendru na nový mýtný systém. Loni v březnu kvůli tomu zasahovala na úřadu policie. K Rafajovu odvolání vyzvaly neziskové organizace na jednání protikorupční rady vlády a také Ústecký či Liberecký kraj.

Nahrávám video

Rafaje by mohl z čela úřadu odvolat prezident republiky na návrh vlády, ovšem jen tehdy, pokud nevykonává funkci po dobu delší než šest měsíců, narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce či nezávislost a nestrannost úřadu.

Babiš věří, že prezident návrhu na odvolání vyhoví

O návrhu na Rafajovo odvolání jednali Babiš a Hamáček na schůzce s prezidentem počátkem září. Zeman se posléze s Rafajem sešel, výsledek schůzky ale Hrad nekomentoval. Premiér Babiš v neděli na otázku České televize uvedl, že věří, že prezident návrhu vyhoví. „Nechme to na to úterý, já myslím, že to bude lepší,“ dodal Babiš. Nakonec ani v úterý žádné stanovisko Hradu nezaznělo. Mohlo by zaznít během tohoto týdne, uvedl Babiš. 

Podle ministra zahraničí Tomáš Petříčka (ČSSD) při úterním setkání nejvyšších ústavních činitelů - bez nepozvaného šéfa horní komory Miloše Vystřila (ODS) - v lánském zámku toto téma nepadlo. 

Jedenačtyřicetiletý právník Petr Mlsna, který by se mohl stát Rafajovým nástupcem, je v současnosti náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy. V minulosti působil jako předseda Legislativní rady vlády ČR, ministr bez portfeje či náměstek místopředsedkyně vlády Karolíny Peake (Věci veřejné, později LIDEM).

Opoziční strany možný nástup Mlsny na ÚOHS hodnotí kladně

Opoziční strany hodnotí náměstka ministra vnitra Petra Mlsnu jako vhodného kandidáta do čela Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jak vyplynulo z odpovědí zástupců stran na tiskových konferencích před úterním zasedáním sněmovny. Politici především kritizují současného šéfa ÚOHS Petra Rafaje. 

Předseda lidovců Marian Jurečka chce situaci v ÚOHS projednat jako mimořádný bod ve sněmovně. „Jeho (Rafajova) pozice je dlouhé měsíce diskutovaná a neobhajitelná,“ řekl. Sněmovna by měla podle něj vyzvat Zemana, aby neotálel a Rafaje odvolal. Podle zákona odvolání ÚOHS přísluší prezidentovi na návrh vlády tehdy, pokud nevykonává funkci po dobu delší než šest měsíců, narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce či nezávislost a nestrannost úřadu.

Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové bude dobře, pokud Rafaj úřad dál nepovede. „Je okolo něj nespočet pochybností a je zapleten do celé řady kauz,“ uvedl. Právě u ÚOHS je přitom důvěryhodnost klíčová, dodala. Adamová chce prosadit, aby do budoucna úřad nevedl jeden člověk, ale kolegium.

Zkušený úředník, který prošel řadu postů

Předseda STAN Vít Rakušan řekl, že Mlsna je zkušený úředník. „Prošel celou řadu nejrůznějších vlád na postu náměstka, je to člověk, který by to jistě zvládl,“ uvedl. Rafajův možný konec uvítal, protekce a netransparentnost na ÚOHS pod jeho vedením je podle Rakušana „do nebe volající“.

Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura řekl, že ODS k odvolání Rafaje vyzývala už loni v březnu. Jeho konec je podle něho tím klíčovým, až poté je na místě řešit, co bude dál. „Pan Mlsna je dlouholetý státní úředník, já s ním byl členem stejné vlády,“ připomněl bývalý ministr dopravy z vlády Petra Nečase (ODS). Mlsna podle Stanjury dokázal svou zdatnost v několika volebních obdobích.

Piráti požadují, aby s uskutečnilo otevřené výběrové řízení jako nedávno v případě Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), řekl šéf jejich poslanců Jakub Michálek. V zájmu kvalitní veřejné správy by měl úřad vést nejlepší uchazeč z tohoto řízení, dodal. „Situace kolem Rafaje vypadá tak, že dostal čas zamést stopy, než v čele ÚOHS skončí,“ uvedl.

Místopředseda SPD Radim Fiala řekl, že na hodnocení nového šéfa ÚOHS bude čas až ve chvíli, kdy za sebou bude mít nějakou práci. „Chtěli bychom, aby výměna proběhla a šéfem ÚOHS se stal někdo, kdo se vyzná v právu, legislativních normách, bude nestranný a svou práci bude dělat přesně podle zákona,“ dodal.

Šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka řekl, že Mlsna je velmi dobrý legislativec a náměstek. „Jako jméno hozené do placu by to bylo dobré,“ uvedl. Předseda KSČM Vojtěch Filip podotkl, že případným přechodem Mlsny na antimonopolní úřad přijde o výrazného úředníka ministerstvo vnitra a je třeba zaměřit se na výběr jeho nástupce tam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...