Firma OKD vytvořila oddělenou počítačovou síť, v pátek obnoví těžbu

Společnost OKD už má vytvořenou plně funkční oddělenou interní počítačovou síť, která zajistí, že po hackerském útoku bude moci být ve všech dolech firmy na Karvinsku obnovena těžba. Síť spustí v noci, aby se v pátek mohlo začít těžit uhlí. Uvedl to mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Hackerský útok ochromil počítačovou síť firmy v pondělí. Společnost proto z bezpečnostních důvodů ihned ukončila v dolech těžbu. Během vánočních svátků měl být ale ve firmě omezený provoz a těžit uhlí se během nich nemělo.

„Provoz sítě zahájíme 26. prosince v noci, aby zaměstnanci na noční směně mohli začít s přípravami na páteční provoz,“ uvedl mluvčí. Hlavní prioritou obnovy počítačové sítě OKD podle něj bude zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

„Tato počítačová síť bude mimo jiné monitorovat výskyt zaměstnanců v jednotlivých porubech (dobývacích prostorech) a pracovištích, ovládání a kontrolu vybraných strojních zařízení v podzemí, ale i například systémy pro vypínání přívodu elektrické energie v případě nepřípustné koncentrace důlních plynů či kontrolovanou evidenci výbušnin určených pro trhací práce,“ uvedl Čelechovský.

Už dříve řekl, že čidla metanu ani po hackerském útoku nepřestala fungovat, a bezpečnost horníků tak nebyla ohrožena. Tato čidla jsou totiž vedena samostatně mimo hlavní síť. Do podzemí i nyní běžně fárají zaměstnanci, kteří kontrolují jednotlivé systémy a dělají fyzickou údržbu.

První atak přišel už v pátek 20. prosince. „Účelem podle počítačových specialistů bylo vytvoření vstupního bodu. Hlavní útok pak nastal v neděli 22. prosince kolem dvaadvacáté hodiny, kdy škodlivý kód kompletně napadl a ochromil celou infrastrukturu firmy,“ vysvětlil Čelechovský.

Policejní mluvčí René Černohorský řekl, že událost vyšetřuje moravskoslezské krajské oddělení kybernetické kriminality.

„Bohužel budeme muset realizovat takzvané čisté instalace, tedy formátování všech stanic a obnovu dat z pořízených záloh,“ uvedl mluvčí OKD. S ohledem na rozsáhlou infrastrukturu OKD to podle něj bude znamenat systematickou a koordinovanou práci specialistů IT v rozsahu několika týdnů a možná i měsíců.

„Nevylučujeme, že se v následujících dnech mohou v souvislosti s našimi problémy objevit dílčí případy, za které bychom se všem našim obchodním partnerům, spolupracujícím firmám i zaměstnancům chtěli předem omluvit a požádat je o koordinovanou spolupráci a trpělivost,“ uvedl Čelechovský.

Podstatná část uhlí, které OKD vytěží, jde do klíčových průmyslových firem v regionu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už v úterý uvedl, že výpadek těžby zatím průmysl nijak neohrožuje. 

Tento měsíc napadl kryptovirus počítačový systém nemocnice v Benešově. Po útoku virem nebylo možné spustit přístroje včetně počítačové sítě, plánované operace bylo třeba zrušit. Lékaři tam začnou operovat až v lednu.

Vedoucí IT oddělení Martin Straka uvedl, že obnova dat v OKD zřejmě bude časově náročnější než u benešovské nemocnice, protože infrastruktura těžební firmy je složitější. 

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Doly ale v příštích letech čeká postupný útlum. Majitelem společnosti je od loňska prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech na Karvinsku pracuje zhruba 8500 lidí.

V roce 2018 měla společnost OKD čistý zisk 1,29 miliardy korun, předloni to bylo 3,4 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že letos OKD skončí ve ztrátě několika set milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...