Evropský soud vyhověl aerolinkám Ryanair. Zrušil státní pomoc dopravcům KLM a TAP

Tribunál Evropské unie ve středu zrušil rozhodnutí Evropské komise, která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc aerolinkám KLM a TAP. Orgán tak vyhověl stížnosti irské letecké společnosti Ryanair. Komise v případě nizozemské KLM schválila zemi, v níž firma sídlí, pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun). Ohledně portugalských aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun), sdělil soud.

Ryanair však neuspěl s další stížností, která se týkala Španělska a jeho pomoci firmám zasaženým koronavirovou krizí. V tomto případě Tribunál EU rozhodl, že částka deset miliard eur (254,6 miliardy korun), kterou Madrid poskytnul španělským strategickým podnikům, je v souladu s unijním právem.

„Ryanair vítá rozhodnutí soudu, podle něhož byly podmínky státní pomoci zvýhodňující Air France-KLM a TAP v rozporu s právem EU. Ačkoliv krize v důsledku covidu-19 způsobila újmu všem aerolinkám, které přispívají k ekonomikám Nizozemska a Portugalska a zajišťují s nimi spojení, vlády těchto zemí se rozhodly podpořit jen své národní letecké dopravce,“ uvedl Ryanair.

Ryanair podal na Evropskou komisi celkem šestnáct stížností za to, že povolila státní pomoc jednotlivým aerolinkám, jako je Lufthansa, KLM, Austrian Airlines nebo TAP, stejně jako národní plány, které většinou preferují vlajkové dopravce, připomíná agentura Reuters.

Nizozemí neprokázalo, zda je pomoc nezbytná

Soud zrušení pomoci aerolinkám KLM zdůvodnil tím, že nizozemská vláda dostatečně neprokázala, že je taková pomoc nutná. „Oznámená podpora spočívala jednak ve státní záruce k zajištění úvěru, který mělo aerolinkám poskytnout konsorcium bank, jednak ve státní půjčce,“ píše se ve sdělení. 

Nizozemsko zamýšlelo tímto opatřením zajistit své vlajkové letecké společnosti likviditu potřebnou k tomu, aby se vyrovnala s dopady pandemie na své hospodaření.

KLM je součástí francouzsko-nizozemské holdingové společnosti Air France-KLM. Evropská komise už loni 4. května prohlásila individuální podporu, kterou poskytla Francie aerolinkám Air France, za slučitelnou s vnitřním trhem. Podpora pro Air France spočívala ve státní záruce a v akcionářské půjčce v celkové výši sedm miliard eur (178,2 miliardy korun).

Ohradila se i Lufthansa

V dubnu stejný unijní soud podpořil Evropskou komisi, když schválila pomoc skandinávským aerolinkám SAS a Finnair. V únoru podpořil i státní pomoc přiznanou konkurenčním aerolinkám včetně Air France a SAS.

Tribunál EU je v unii druhou nejvyšší soudní instancí. V dalším rozhodnutí se během středy v nesouvisející kauze postavil na stranu vlajkových německých aerolinek Lufthansa, které se ohradily proti státní pomoci provozovateli letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Pomoc totiž podle názoru Lufthansy zvýhodňuje jejího konkurenta Ryanair a Tribunál EU jí dal za pravdu. Zrušil proto rozhodnutí Evropské komise z roku 2017, kterým byla provozovateli letiště pomoc schválena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...