Evropský soud vyhověl aerolinkám Ryanair. Zrušil státní pomoc dopravcům KLM a TAP

Tribunál Evropské unie ve středu zrušil rozhodnutí Evropské komise, která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc aerolinkám KLM a TAP. Orgán tak vyhověl stížnosti irské letecké společnosti Ryanair. Komise v případě nizozemské KLM schválila zemi, v níž firma sídlí, pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun). Ohledně portugalských aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun), sdělil soud.

Ryanair však neuspěl s další stížností, která se týkala Španělska a jeho pomoci firmám zasaženým koronavirovou krizí. V tomto případě Tribunál EU rozhodl, že částka deset miliard eur (254,6 miliardy korun), kterou Madrid poskytnul španělským strategickým podnikům, je v souladu s unijním právem.

„Ryanair vítá rozhodnutí soudu, podle něhož byly podmínky státní pomoci zvýhodňující Air France-KLM a TAP v rozporu s právem EU. Ačkoliv krize v důsledku covidu-19 způsobila újmu všem aerolinkám, které přispívají k ekonomikám Nizozemska a Portugalska a zajišťují s nimi spojení, vlády těchto zemí se rozhodly podpořit jen své národní letecké dopravce,“ uvedl Ryanair.

Ryanair podal na Evropskou komisi celkem šestnáct stížností za to, že povolila státní pomoc jednotlivým aerolinkám, jako je Lufthansa, KLM, Austrian Airlines nebo TAP, stejně jako národní plány, které většinou preferují vlajkové dopravce, připomíná agentura Reuters.

Nizozemí neprokázalo, zda je pomoc nezbytná

Soud zrušení pomoci aerolinkám KLM zdůvodnil tím, že nizozemská vláda dostatečně neprokázala, že je taková pomoc nutná. „Oznámená podpora spočívala jednak ve státní záruce k zajištění úvěru, který mělo aerolinkám poskytnout konsorcium bank, jednak ve státní půjčce,“ píše se ve sdělení. 

Nizozemsko zamýšlelo tímto opatřením zajistit své vlajkové letecké společnosti likviditu potřebnou k tomu, aby se vyrovnala s dopady pandemie na své hospodaření.

KLM je součástí francouzsko-nizozemské holdingové společnosti Air France-KLM. Evropská komise už loni 4. května prohlásila individuální podporu, kterou poskytla Francie aerolinkám Air France, za slučitelnou s vnitřním trhem. Podpora pro Air France spočívala ve státní záruce a v akcionářské půjčce v celkové výši sedm miliard eur (178,2 miliardy korun).

Ohradila se i Lufthansa

V dubnu stejný unijní soud podpořil Evropskou komisi, když schválila pomoc skandinávským aerolinkám SAS a Finnair. V únoru podpořil i státní pomoc přiznanou konkurenčním aerolinkám včetně Air France a SAS.

Tribunál EU je v unii druhou nejvyšší soudní instancí. V dalším rozhodnutí se během středy v nesouvisející kauze postavil na stranu vlajkových německých aerolinek Lufthansa, které se ohradily proti státní pomoci provozovateli letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Pomoc totiž podle názoru Lufthansy zvýhodňuje jejího konkurenta Ryanair a Tribunál EU jí dal za pravdu. Zrušil proto rozhodnutí Evropské komise z roku 2017, kterým byla provozovateli letiště pomoc schválena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...