Evropské akcie zažily nejhorší propad za 11 týdnů. Těžce zasaženy byly i burzy v USA

Evropské akcie zažily ve čtvrtek nejhorší den za více než 11 týdnů kvůli poklesu optimismu ohledně vývoje ekonomiky. Panevropský akciový Index STOXX 600 se snížil o 4,1 procenta. Nedařilo se ani pražské burze, její index PX ztratil 3,62 procenta. Přes dvě procenta odepsaly také akciové indexy v Asii. K nejhorším propadům však došlo ve Spojených státech, kde například index Dow Jones klesl o 6,9 procenta. Burzy reagovaly na výhled americké centrální banky Fed – ve středu uvedla, že letos čeká v USA propad o 6,5 procenta – a na obavy z druhé vlny pandemie koronaviru.

Ve čtvrtek ztratily všechny hlavní evropské indexy. Britský FTSE 100, jehož součástí je i česká antivirová společnost Avast, klesl o 3,99 procenta, německý DAX o 4,47 procenta a francouzský CAC 40 přišel o 4,71 procenta. 

Americký index Dow Jones, který zahrnuje třicítku předních společností, klesl ve čtvrtek o 6,90 procenta. Širší index S&P 500 ztratil 5,89 % a technologický Nasdaq Composite pak 5,27 procenta. Americké akcie tak zažily nejprudší propad od března.

Na pražské burze nejvíce ztratily akcie Erste Bank

Pražská burza propadla o 3,62 procenta, index PX se snížil na 907,84 bodu, kde byl naposledy začátkem června. Tento pokles byl třetí v řadě a postihl všechny tituly.

Nejvíce klesla hodnota cenných papírů Erste Bank, ztratila 7,24 procenta na 579,20 koruny. Šlo o nejobchodovanější akcie dne s objemy obchodů za více než 258 milionů korun. Další bankovní tituly přišly o více než čtyři procenta. Komerční banka ztratila 4,28 procenta a akcie se v závěru dne obchodovaly za 559 korun. Moneta Money bank klesla o 4,18 procenta na 55 korun. Akcie pojišťovny VIG odepsaly 1,69 procenta.

Zájem se otáčí ke státním dluhopisům a zlatu

Analytik Patria Finance Tomáš Vlk připomněl, že hlavní světové indexy padají o dvě až čtyři procenta a zájem investorů se stáčí k bezpečí státních dluhopisů či zlata. Záminkou ke zrychlení propadu se podle něj stalo zasedání Fedu, který zůstal u svého negativního výhledu a čeká pomalé oživení.

„Příslib držet sazby u nuly pak tíží zejména banky, které tak kvůli slabému výhledu pro ekonomiku i plošší výnosové křivce dostávají dvojitý zásah. Prudce však padají i tituly, skrze které investoři ještě před pár dny zuřivě spekulovali na rychlé oživení,“ poznamenal Vlk. Poukázal přitom na sedmiprocentní propad Erste, který podle něj představoval pro pražskou burzu hlavní závaží. 

Pokles zasáhl také burzy v Asii

Asijské akcie ve čtvrtek po desetidenním růstu oslabily. Reagovaly na horší výhled americké centrální banky, který zpochybnil optimismus ohledně oživení světového hospodářství po pandemii.

Hlavní index hongkongské burzy Hang Seng klesl o 2,27 procenta na 24 480,15 bodu. Hlavní index čínských akcií CSI300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, se snížil o 1,09 procenta na 3995,88 bodu. Ukazatel tokijské burzy Nikkei 225 pak odepsal 2,82 procenta na 22 472,91 bodu.

Americká centrální banka (Fed) ve středu předpověděla, že hrubý domácí produkt Spojených států v letošním roce klesne o 6,5 procenta. Míra nezaměstnanosti v USA by podle Fedu měla na konci letošního roku činit 9,3 procenta, zatímco v květnu dosahovala 13,3 procenta.

Šéf Fedu Jerome Powell konstatoval, že „ani nezvažoval zvýšení úrokové sazby“, která podle očekávání zůstává beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta. Cesta k obnově ekonomiky bude podle Powella dlouhá a Fed bude muset reagovat proaktivně. Základní úroková míra se podle něj bude blížit nule až do roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...