Evropská komise chce zavést přísnější emisní limity pro nová auta

Evropská komise navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Výrobci automobilů dávali již během přípravy normy najevo obavy ze zvýšených nákladů v době, kdy začali ve velkém vyvíjet elektrické vozy. Podle Bruselu nebudou muset automobilky kvůli normě používat nové technologie a přechod na Euro 7 se promítne do ceny nových aut nejvýše v řádech několika tisíc korun.

Státy EU vedené českým předsednictvím se koncem října shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.

Auta se spalovacími motory budou přes zákaz prodeje dlouho dosluhovat

Podle Komise je však pravděpodobné, že se ještě do poloviny století bude po evropských silnicích pohybovat pětina benzinových a dieselových aut a až polovina nákladních vozů se spalovacími motory. Proto chce Komise dále zpřísnit současná emisní pravidla.

„Kromě toho, že monitorujeme a podporujeme elektrifikaci vozového parku, chceme omezit také emise, které zhoršují znečištění vzduchu a ohrožují naše zdraví,“ prohlásil ve čtvrtek eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který návrh normy prezentoval.

Oxidy dusíku a pevné částice z automobilové dopravy v ovzduší podle něj způsobují více než 70 tisíc předčasných úmrtí v zemích EU ročně a nový emisní standard by měl tyto počty snížit.

Ve srovnání se současnou normou se nemají změnit požadavky týkající se emisí oxidů dusíku u benzinových aut, která budou mít nadále povoleno 60 miligramů na kilometr. Tato úroveň začne nově platit i pro diesely, které podle standardu Euro 6 mohou vypouštět 80 miligramů na kilometr. Zpřísnit by se měly také normy pro nákladní automobily.

Norma má snížit emise o desítky procent, podle aktivistů je nedostatečná

Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 procent, u pevných částic pak o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 procent emisí oxidů dusíku a 39 procent pevných částic.

Nová norma také zdvojnásobí počet najetých kilometrů a stáří auta, do nichž bude plnění emisního standardu vyžadováno. Nově půjde o 200 tisíc kilometrů a deset let užívání vozu. Rozšíří se i spektrum teplot, v nichž bude muset auto normu plnit.

Vůbec poprvé navrhuje Komise stanovit také limity pro pevné částice produkované brzdami a mikroplasty uvolňující se z pneumatik. Chce rovněž, aby měly vozy čidla umožňující kdykoli emise zkontrolovat.

Unijní exekutiva předložila návrh více než rok po původně očekávaném termínu. Podle svých činitelů v něm chtěla zohlednit situaci automobilek čelících složité ekonomické situaci a nutnosti přejít na elektrické vozy. Podle Bretona nebudou muset kvůli normě vyvíjet žádné nové technologie a vystačí s důslednějším využitím těch dosavadních. Ekologické organizace v této souvislosti návrh kritizují a hovoří o nedostatečné úrovni snížení emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 27 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...