Evropa možná sama odmítne ruský plyn, čeká Bartuška. Podle Peksy jsou hlavní dodávky do dubna

Nahrávám video
Události, komentáře: Dopad války na energetiku a ekonomiku
Zdroj: ČT24

Kvůli válce na Ukrajině by mohla nastat renesance uhlí jako zdroje energie, ale dojde-li k tomu, bude patrně jen krátkodobá. Očekává to zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Domnívá se, že Evropa záhy přestane používat ruský plyn, a to i v případě, že Rusko nepřeruší jeho dodávky. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) může plyn jako zdroj energie částečně nahradit jádro, ale protože výstavba jaderných elektráren trvá velmi dlouho, očekává, že nakonec díky tomu dál posílí obnovitelné zdroje. Bartuška a Peksa diskutovali v Událostech, komentářích.

Ruský plyn do Evropy proudí, ale od chvíle, kdy Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, je nasnadě otázka, jak dlouho to ještě potrvá. Podle Václava Bartušky je jednak možné, že dodávky zastaví samo Rusko, ale i to, že o něj přestanou stát západní země. „Zdá se mi jako nejpravděpodobnější, že skončí dodávky ruského plynu tím, že trh ho přestane tolerovat. Banky odmítnou procesovat platby, pojišťovny budou odmítat pojistit cargo,“ očekává.

V důsledku ale budou muset evropské státy najít náhradu za suroviny z Ruska. Mikuláš Peksa se domnívá, že teď je nejdůležitější zařídit, aby bylo čím topit do dubna. „Potom, až se oteplí a spotřeba klesne, tak si dovedu představit, že bude čas pro plánování. Ale pro tuto chvíli je potřeba řešit nákupy na jiných než ruských burzách, a jak dopravit zkapalněný plyn do Evropy,“ uvedl.

Bartuška se domnívá, že ústup od plynu by mohl opět zvýšit zájem o uhlí, které se již zdálo jako energetický zdroj takřka odepsané. „Patnáct let byla dominantní silou v evropské energetice klimatická změna a omezení emisí CO2. Od minulého čtvrtka je zásadním tématem bezpečnost. Nepochybně uhlí sehraje mnohem větší roli, než jsme čekali,“ avizoval.

Nemyslí si však, že by ruským útokem na Ukrajinu skončil evropský Zelený úděl. Snaha zbavit se závislosti na fosilních palivech bude pokračovat. „Budeme se bavit o tempu, budeme se bavit o tom, jakou roli bude hrát uhlí ještě pár desítek let. Ale základní myšlenka je správná,“ dodal.

Podle Mikuláše Peksy není okamžitým řešením energetické krize, která hrozí v souvislosti s válkou na Ukrajině, jádro. Myslí si sice, že nebude nikdo tlačit na vypínání jaderných elektráren, ale postavit nové zkrátka bezprostředně nejde. V důsledku by podle něj mohly posílit hlavně obnovitelné zdroje. „Tohle (jádro) není game changer, který to změní. Je to řešení pro budoucí dobu. V krátkodobém měřítku potřebujeme zajistit dodávky plynu. A (…) obnovitelné zdroje lze na rozdíl od jaderné elektrárny řešit rychleji,“ soudí.

Ohledně uhlí je hlavní otázka, jestli bude jeho dobývání poté, co případně Evropa přestane odebírat ruský plyn, rentabilní. Peksa připomněl, že se od uhlí odstupuje právě proto, že rentabilní není. Připustil však, že již zlevňují emisní povolenky. „Tlak na odstavování uhlí trochu poklesne, ale nemyslím si, že by byla snaha ho prosazovat politicky,“ předpokládá.

Bartuška si mnoho slibuje od toho, když Evropa začne plyn odjinud než z Ruska – jmenoval Katar či Austrálii – poptávat společně. „Po zkušenosti s vakcínami vidím, že když jedná Evropa jednotně, je schopna dobýt mnohem lepších podmínek než jednotlivé státy,“ připomněl.

Společné celounijní nákupy však byly dlouho problematické. Podle Peksy jim bránila hlavně stará německá vláda. V současnosti vládne v Německu výrazně odlišná garnitura než za Angely Merkelové a mohla by být ke společnému nakupování svolnější. „Plyn v krátkodobém měřítku potřebujeme a potřebujeme ho dodat odjinud,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 16 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...