ERÚ navrhuje navýšení základního jmění dodavatelů energií i povinné pojištění

Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhuje navýšení základního jmění společností, které dodávají energie, ale i jejich povinné pojištění. Pojistné plnění by například po předem stanovenou dobu pokrylo spotřebiteli rozdíl mezi cenami v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI) a cenami původního dodavatele.

Návrhy zaslal úřad ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), požadoval je po něm ministr Jozef Síkela (za STAN) v reakci na pád některých dodavatelů, řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Síkela po jednání se zástupci ERÚ v polovině ledna pověřil úřad, aby předložil návrhy na řešení současné situace na energetickém trhu a také strategický výhled, případně i konkrétní legislativní návrhy.

„První sada deseti návrhů z loňského prosince mapovala možnosti státu v boji proti vysokým cenám energií. Nešlo však o ucelený soubor v tom smyslu, že by veškerá opatření měla být zaváděná současně. Některé návrhy jsou například vzájemnými substituty, ne všechny jsou podle ERÚ navíc stejně efektivní. V této oblasti však nemůže rozhodovat ERÚ, rozhodnutí dopadající na státní rozpočet a zasahující do volného trhu jsou v rukou vlády a zákonodárců, kteří mají potřebné zmocnění. Částečně návrhy bude nutné předjednat také s Evropskou unií, dotýkají-li se společného unijního trhu,“ řekl v úterý Trávníček.

Změny v dodavatelství poslední instance

Druhý soubor 30 návrhů se týkal dodavatelů a jejich nových povinností, dále se věnoval dílčím nedostatkům v dodávce poslední instance a také kompetencím, které bude úřad, potažmo stát, potřebovat, má-li na nová pravidla dohlížet.

„Oblast nových kompetencí z velké části odráží nová pravidla, která budeme potřebovat pro dohled nad novými povinnostmi. Jedná se například o zmocnění dožadovat se pravidelně podkladů dokládajících zajištění dodávek energií na straně dodavatele. Mezi další patří požadavek na to, abychom při udělení licence mohli posuzovat spolehlivost dodavatele, což dnes nemůžeme. Úřad by pak mohl lépe bránit například řetězení licencí u nespolehlivých dodavatelů,“ uvedl Trávníček.

Další z navrhovaných možností je povinnost průběžné certifikace nebo pravidelných auditů pro všechny dodavatele. „ERÚ přitom rovnou navrhuje, že je pravidla možné aplikovat různě přísná podle toho, zda jde o dodavatele, který energie dodává koncovým zákazníkům, nebo dodavatele, který obchoduje pouze na velkoobchodním trhu. Přísnější pravidla by museli dodržovat ti, kteří dodávají přímo spotřebitelům,“ uvedl Trávníček.

Flexibilnější změny

U režimu DPI se návrhy týkají například možnosti odejít zrychleně z tohoto režimu k řádnému dodavateli, přičemž spotřebitel by mohl být novým dodavatelem převzat i zpětně od začátku DPI. Hovoří se také o možnosti, kdy by úřad ceny DPI přímo stanovil. Dnes jsou tyto ceny věcně usměrňované.

V polovině října ukončila činnost skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, která dodávala energie zhruba 900 tisícům klientů. Následně skončila řada dalších menších dodavatelů.

Při dalším růstu cen nelze přitom podle Trávníčka další pády dodavatelů vyloučit. „Pokud se ceny burzy během letošního roku stabilizují, stabilizují se i samotní dodavatelé. Při dalším růstu cen však nelze pády dodavatelů vyloučit vzhledem k tomu, že burza opakovaně pokořila historická cenová maxima, což je bezprecedentní vývoj, na který se nemohl trh ani dodavatelé připravit,“ řekl předseda Rady ERÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 35 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...