Ekonomika trpí obavou z invazí. Kdybychom včas pomohli vyhnat Rusy z Ukrajiny, nemuselo se to stát, říká Matesová

Nahrávám video
Interview ČT24: Jana Matesová (8. 2. 2024)
Zdroj: ČT24

Sebevědomí agresorů po celém světě stouplo v důsledku neschopnosti světového společenství rychle a účinně pomoci Ukrajině zastavit ruskou agresi, a to silně zvyšuje nejistotu ve světové ekonomice, je přesvědčená ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová, která byla hostem Interview ČT24.

Odhady letošního vývoje české ekonomiky se horší kvůli velkému zhoršení globální ekonomiky a všech problémů v ní, sdělila Matesová. „Naplňují se ty scénáře, které se nám před dvěma roky zdály tak černé, že jsme doufali, že nenastanou. Jádrem toho všeho je, že se nepodařilo dost rychle dostat ruskou armádu z území Ukrajiny,“ řekla.

„Kdyby se to bylo podařilo a rychle, tak můžeme doufat, že by se neosmělilo mnoho dalších potenciálních agresorů a nezačali dělat totéž, což ale bohužel začali,“ uvedla. V trzích to tak vyvolává nejistotu, protože se v očích obchodníků zvyšuje dříve téměř nulová šance, že do zemí, se kterými obchodují, vtrhne agresor s cílem je ovládnout nebo zničit. Podle mnoha analytiků jde o nejhorší situaci od druhé světové války a letošek bude z tohoto hlediska těžký.

Inflace

Matesová hovořila také o rozhodnutí ČNB snížit úrokové sazby. „Oni říkají, že mají odhad inflace za leden, který jim vychází asi tři procenta, a že historicky se jejich odhady liší od skutečnosti nejvýše o plus minus půl procentního bodu. Pokud by lednová inflace skutečně byla tři procenta, tak byl ten pokles asi adekvátní,“ myslí si. „Trh ale evidentně čekal spíš čtvrt procentního bodu,“ dodala.

Matesová považuje za důležitou informaci, že se jádrová inflace bude podle ČNB držet po celý rok výše, než by si banka zřejmě přála. „Pro chod ekonomiky, aby se v ní dalo plánovat, aby se v ní dalo optimalizovat, aby firmy vyráběly tolik, kolik opravdu bude trh chtít, a nasadily si ve svých plánech ty ceny, za které potom budou opravdu schopny prodat, tak na to je skutečně potřeba, aby ta inflace byla co nejblíže dvěma procentům, odspodu i shora. Čili nad tři procenta by pořád bylo hodně, ani tři procenta nejsou optimální,“ prohlásila.

Jinak ale souhlasí s bankovní radou ČNB v tom, že v domácím, ale hlavně mezinárodním prostředí je mnoho velkých rizik, která mohou způsobit, že inflace opět vystřelí nahoru.

Jedna věc, která by české ekonomice mohla pomoct, jsou investice firem, myslí si Matesová. Právě ty by mohlo rozhodnutí ČNB lehce nastartovat. „Soukromé investice jsou neobyčejně silný tahoun ekonomiky. Jenže dokud inflace opravdu není pod kontrolou a podniky se pořád bojí, že by mohla zase vystřelit, tak nebudou ve velkém investovat, protože je velmi těžké naplánovat optimální investice,“ řekla. V investování jim podle ní brání špatný trh práce, drahé úvěry a nejistota z inflace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 16 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...