Česká ekonomika stoupne příští rok o 4,3 procenta, předpokládá Hospodářská komora. Mzdy podle ní reálně vzrostou i přes vyšší inflaci, jejíž roční míra dosáhne 5,6 procenta. Nadcházející rok bude podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého příležitostí ke skutečnému restartu po pandemickém utlumení ekonomiky a problémech v dodavatelských řetězcích.
Křehký růst bude podle Dlouhého v inflačním prostředí záviset na předvídatelné měnové politice centrální banky a rozumné rozpočtové politice vlády. Upozornil, že růst průmyslové produkce bude příští rok 4,8 procenta, tedy nižší než letos. Záleží ale na epidemickém vývoji a načasování obnovení dodavatelsko-odběratelských řetězců.
„Končící rok není v pravém slova smyslu rokem restartu. Jeho výsledky ovlivnil především tvrdý lockdown v roce 2020. Ekonomika tak stále funguje pod svým potenciálem a teprve v průběhu roku 2022 budeme mít šanci na zvrat,“ uvedl Dlouhý. Růst HDP podle něj bude táhnout zejména spotřeba domácností vlivem rostoucích reálných mezd a také kvůli odložené spotřebě domácností z loňského a letošního roku.
Míra inflace by měla vrcholit v prvním čtvrtletí, kdy by podle průměrů renomovaných institucí měla přesáhnout sedm procent, avizoval Dlouhý. Poté by se podle něj měl její vývoj stabilizovat. Růst nominálních mezd odhadl na sedm procent. Růst reálného HDP komora v letošním roce zhoršila kvůli různým otřesům od léta o 0,7 až 0,8 bodu na 2,7 procenta, doplnil ředitel odboru analýz komory Ladislav Minčič.
Nedostatek zaměstnanců
Mzdy reálně stoupnou zejména kvůli tomu, že firmy trpí nedostatkem zaměstnanců, řekl Dlouhý. Nominální mzdy meziročně vzrostou nejčastěji o dva až tři tisíce korun. Průměrná hrubá měsíční mzda tak příští rok přesáhne 40 tisíc korun, dodal.
I v příštím roce stejně jako letos budou nejvyšší mzdy vypláceny na kvalifikovaných pozicích v rostoucích odvětvích, jako jsou nemovitosti, informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví. Vzhledem k vysoké základně bude v těchto oblastech i absolutně nejvyšší meziroční nárůst mezd. V procentuálním vyjádření nejvýrazněji porostou v nemovitostech, v maloobchodě a velkoobchodě, ale i v ubytování a pohostinství.
Podpora investorů
Vedle spotřeby domácností potáhnou příští rok ekonomiku investice. „Zaznamenáváme snížení investičního apetitu i u velkých hráčů na trhu. Růst fixních investic je tak nejistý. Předpokladem růstu je, aby vláda investory povzbudila zpětným prodloužením a rozšířením daňových pobídek při pořízení nového majetku. Jinak hrozí, že v důsledku růstu cen energií a produkčních cen bude tvorba hrubého fixního kapitálu výrazně pomalejší, nebo bude dokonce stagnovat,“ varoval Dlouhý.
V posledních týdnech zveřejnily odhady pro českou ekonomiku i další instituce. Česká národní banka letos počítá s růstem o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. Ministerstvo financí počítá letos s 2,5procentním a příští rok 4,1procentním růstem. Česká bankovní asociace letos čeká na základě odhadů ekonomů českých bank růst HDP o 2,6 procenta a příští rok o 3,9 procenta.
