EK čeká letos pokles české ekonomiky, evropská poroste pomaleji

Evropská komise (EK) zhoršila odhad růstu ekonomiky EU během letošního roku na 0,6 procenta. Je to o dvě desetiny bodu slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. Komise to během středy uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze. Orgán rovněž předpověděl pokles v rámci české ekonomiky, a to o 0,4 procenta.

EK v jarní prognóze, která byla zveřejněna v květnu, předpovídala unijní ekonomice na letošek růst o jedno procento. Zhoršení výhledu nyní zdůvodňuje více faktory, zejména vysokými životními náklady, slabou zahraniční poptávkou a dopady přísné měnové politiky centrálních bank.

Odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok unijní exekutiva zhoršila na 1,3 procenta, zatímco v létě počítala s růstem o 1,4 procenta a na jaře o 1,7 procenta. „Očekáváme, že ekonomická aktivita bude postupně nabírat na síle, jak se díky stabilně příznivé situaci na trhu práce, růstu mezd a pokračujícímu snižování inflace zotavuje spotřeba,“ uvedla Evropská komise.

Mírnější bude proti jarní prognóze míra inflace, kterou orgán na letošní rok pro celou EU odhaduje na 6,5 procenta. To je o dvě desetiny procentního bodu méně, než předpokládal v květnu. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím na 2,4 procenta.

Investice nadále porostou, očekává EK

EK výhled růstu ekonomiky eurozóny na letošní rok zhoršila také na 0,6 procenta, zatímco v létě počítala s růstem o 0,8 procenta a na jaře o 1,1 procenta. Odhad růstu na příští rok snížila na 1,2 procenta z jarního odhadu 1,6 procenta, na rok 2025 orgán odhad růstu stanovil na 1,6 procenta, tedy nepatrně méně než v celé EU.

„Navzdory přísnější měnové politice se očekává, že investice budou nadále růst, a to za podpory celkově solidní rozvahy firem a Nástroje pro oživení a odolnost,“ oznámila Evropská komise. Zmíněný nástroj je ústředním prvkem iniciativy NextGenerationEU, jejímž cílem je zajistit, aby EU vyšla ze současné krize silnější a odolnější.

Souhrnný rozpočtový schodek eurozóny příští rok podle prognózy klesne na 2,8 procenta HDP z letošních 3,2 procenta. Pokles pak má pokračovat, až se deficit v roce 2025 dostane dle prognózy na 2,7 procenta HDP. Byl by tak pod tříprocentním stropem, jak vyžadují unijní pravidla. „Hlavní příčinou tohoto poklesu bude výrazné zmírnění opatření v energetice v příštím roce a jejich postupné ukončení v roce 2025,“ uvedla EK.

Francie, Itálie, Slovensko, Malta a Belgie však budou mít rozpočtové schodky výrazně nad čtyřmi procenty HDP jak v příštím roce, tak v tom následujícím, uvádí prognóza. To pravděpodobně vyvolá ze strany evropské exekutivy disciplinární kroky vůči těmto zemím, poznamenala Evropská komise.

Poprvé jsou v prognóze uvedeny i kandidátské země na členství v EU. Jsou jimi Bosna a Hercegovina, Ukrajina nebo Moldavsko. Například Ukrajině EK na letošní rok předpovídá růst HDP o 4,8 procenta, v roce příštím se má tempo zmírnit na 3,7 procenta, ale v roce 2025 se očekává zase zrychlení na 6,1 procenta.

Prognóza se zabývá i výhledem ekonomiky Ruské federace a dochází k závěru, že tamní ekonomika se díky silnější domácí poptávce a fiskálním stimulům zotavuje. Na letošní rok jí předpovídá růst o dvě procenta, v roce příštím ale očekává zhoršení. To zdůvodňuje mimo jiné přísnou měnovou politikou centrální banky. 

Českou ekonomiku čeká pokles, tvrdí EK

Zatímco EK na jaře počítala s růstem české ekonomiky o 0,2 procenta, nyní odhaduje její pokles o 0,4 procenta. K pozvolnému růstu by se tuzemská ekonomika přitom mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst hrubého domácího produktu o 1,4 procenta. Původně jej však odhadovala dokonce na 2,6 procenta.

Evropský orgán rovněž odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta na rok 2025. Inflace bude v České republice podle odhadu EK i nadále klesat. Po hodnotě osmnácti procent v prvním čtvrtletí letošního roku se míra inflace výrazně snížila v důsledku nižšího růstu cen energií a potravin. Na letošní rok EK odhaduje, že inflace zpomalí na 12,2 procenta, v příštím roce na 3,2 procenta a během toho následujícího na 2,4 procenta.

„Ceny energií by měly ve čtvrtém čtvrtletí 2023 a v prvním kvartálu 2024 zaznamenat další meziroční nárůst v souvislosti se skončením platnosti energetických opatření,“ uvedla EK.

„Hospodářský růst v Česku v posledních čtyřech čtvrtletích stagnoval, protože vysoká inflace a napjaté finanční podmínky vedly k poklesu reálného příjmu domácností a nárůstu preventivních úspor, což utlumilo soukromou spotřebu,“ shrnul evropský orgán ve své zprávě. Na příští rok očekává zrychlení tempa růstu vzhledem ke zlepšení důvěry spotřebitelů i zvýšení výdajů v souvislosti s klesající inflací a růstem reálných mezd. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 19 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...