Důvěra v českou ekonomiku v září po dvouměsíčním poklesu vzrostla. Ve srovnání se srpnem se zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Optimističtější byli spotřebitelé i firmy. Důvěra podnikatelů se navíc zvýšila ve všech odvětvích, což se stalo naposledy v dubnu 2023, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je důvěra vyšší, loni v září byla pod devadesáti body.
Souhrnný indikátor důvěry letos dosud kolísá. Klesl v lednu, únoru, květnu, červenci a srpnu. Vzhůru šel v březnu, dubnu, červnu a v září.
Podnikatelská důvěra se v září zvýšila o 3,8 bodu na hodnotu 96,8 bodu. Nejvíce to bylo v odvětví služeb, a to o 5,1 bodu na 98,1 bodu. Ve stavebnictví rostla důvěra o tři body na 108,5 bodu, v průmyslu o 2,9 bodu na 94,4 bodu a v obchodě o 1,3 bodu na 96 bodů.
- Indikátory důvěry jsou ukazatele, které mezi prvními přinášejí informaci o tom, jak se ekonomice daří.
- Oproti tradičním makroekonomickým ukazatelům typu průmyslové produkce či HDP jsou k dispozici s menším zpožděním, a tak signalizují informace o vývoji ekonomiky poměrně rychle. Jde však o takzvaně měkké ukazatele, protože neříkají přesně, k jak velkým změnám dochází, ale indikují, zda se situace zlepšuje, či zhoršuje.
- Nejběžnější indikátory důvěry používané v tuzemsku zveřejňuje měsíčně Český statistický úřad pod názvem „konjunkturální průzkum“, existují však i další obdobné ukazatele.
- Zdroj: ČBA
V případě spotřebitelů důvěra vzrostla o 0,6 bodu na hodnotu 97,9 bodu. „Po čtyřměsíčním poklesu došlo v září k mírnému růstu spotřebitelské důvěry. Vzhledem k tomu, že většina sledovaných ukazatelů se meziměsíčně nezměnila, lze ale spíše než o růstu mluvit o mírné korekci poklesů z předešlých měsíců. A tak celkový spotřebitelský sentiment i v září zůstává pod svým dlouhodobým průměrem,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Téměř se nezměnil podíl lidí, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku a zlepšení své finanční situace. Také počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, zůstal ve srovnání se srpnem stejný. „Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se podruhé v řadě snížil,“ dodal ČSÚ.
Data předčila očekávání
Zářijová důvěra v ekonomiku byla lepší, než očekával finanční trh. Analytici oslovení ČTK ale upozorňují, že zlepšení důvěry táhla především očekávání firem ohledně budoucího vývoje, a tato očekávání se v minulosti už vícekrát nenaplnila. Varovali také, že v říjnu by se mohla nálada v ekonomice zhoršit s ohledem na dopady povodní.
„Zářijové indikátory důvěry tak sice pozitivně překvapily a oproti předešlým měsícům přináší nepatrně více optimismu, do velké míry však byla příznivější čísla tažena zejména očekáváním, která se v minulosti mnohokrát nenaplnila, zejména v případě očekávané výroby v průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Seidler také připomněl, že spotřebitelská důvěra vzrostla jen o 0,6 bodu na 97,9 bodu. „Nárůst v září byl pouze kosmetický a šlo tak vesměs o stagnaci důvěry na úrovních, které patří mezi nejnižší v letošním roce,“ prohlásil. Také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek míní, že zlepšení spotřebitelské důvěry je spíš symbolické a nelze z něj vyvozovat nastávající prudký růst spotřeby.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že sběr dat pro průzkum se uskutečnil v první polovině září. „Jen částečně se tak na něm mohly projevit povodně, které se odehrály ve dnech po 13. září. Nelze tedy vyloučit, že jejich dozvuky se na výsledcích negativně projeví teprve v říjnovém průzkumu,“ myslí si.
