Dotace na podporu sportu ministerstvo asi nesníží, proti škrtům se vymezily svazy

Nahrávám video

Ministerstvo financí nejspíše ustoupilo od plánu v příštím roce výrazně seškrtat státní dotace na podporu sportu, zjistila ČT. Návrh rozpočtu na rok 2024, který vláda dostala koncem srpna, počítal s omezením peněz asi o čtvrtinu. Nakonec by ale Národní sportovní agentura měla hospodařit zhruba se stejnou sumou jako letos, tedy bezmála sedmi miliardami. Proti návrhu ministerstva financí protestovaly sportovní svazy. Upozornily na to, že výrazné snížení výdajů by mohlo vést i k ukončení činnosti některých klubů. Zároveň varovaly před zhoršením fyzické kondice dětí.

Resort financí původně navrhl snížit výdaje pro Národní sportovní agenturu na 5,2 miliardy korun.

„Nebudu zastírat, že v jednáních s premiérem, s ministrem financí a dalšími členy vlády směřujeme k tomu, aby ta číslovka byla – a je to takový náš vyjednávací cíl – co nejbližší číslovce letošního roku, tedy 6,9 miliardy korun,“ uvedl poslanec a člen koaliční skupiny pro sport Karel Haas (ODS). „Jsem velký optimista v tom, že se té číslovce budeme blížit,“ dodal.

„Tato částka je taková minimální, aby sport mohl normálně dýchat. Protože 5,2 miliardy by byly skutečně vražedné,“ poznamenal místopředseda STAN a člen koaliční skupiny pro sport Jan Lacina.

Kluby a tělovýchovné jednoty se shodují, že pokud do této oblasti půjde ještě méně peněz než nyní, přijde kolaps celého sportovního prostředí. Sportovní kluby, svazy a Sokol proto vyzvaly premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (oba ODS), aby plánovaný škrt výrazně přehodnotili. „Jednáme a doufáme, že se to alespoň nějakým způsobem zkoriguje, protože toto je neudržitelné a děje se to každý rok, že se pořád snižuje,“ řekl předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

„Za normálních okolností by ten sport měl mít ambici si říct o devět miliard a byla by to částka, která by dávala smysl. A určitě by to sportovní prostředí dokázalo smysluplně a efektivně využít,“ míní předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.

„Máme za sebou několik důležitých jednání s Národní sportovní agenturou, což je ta autorita ve sportu. Myslím si, že přineslo docela dobré argumenty pro rozpočet roku 2024. Ještě ta jednání probíhají a já si myslím, že ten výsledek nebude špatný,“ sdělil šéf státní kasy.

Podle Laciny navíc bude příští rok výjimečný tím, že se uskuteční mistrovství světa v hokeji, biatlonu nebo olympiáda v Paříži. „Čili udělat do tohoto roku takto mocný škrt by bylo pro sport skutečně vražedné,“ upozornil.

Navýšit, vzkazuje opozice

Se snižováním výdajů na sport nesouhlasí ani sněmovní opozice. „Rozhodně by neměl škrtat. Naopak by měl navyšovat,“ míní šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Je potřeba rozhýbat děti a mládež v České republice, takže naopak bych očekával, že to bude nějaký nárůst, nebo minimálně na stejné částce, jako tomu bylo v letošním roce,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok začnou poslanci ve sněmovně projednávat v říjnu. Definitivně hlasovat by o něm mohli na začátku prosince.

Vláda během příštích dvou let hodlá omezit dotace celkem o více než padesát čtyři miliard. Nejvíce peněz má hlavně na podpoře obnovitelných zdrojů ušetřit resort průmyslu a obchodu. Přes deset miliard pak připadá na ministerstvo zemědělství a šest na resort dopravy. Ten například plánuje, že pošle o dvě miliardy méně na opravy silnic 2. a 3. třídy. Skoro tři miliardy má za úkol ušetřit místní rozvoj, školství pak dvě.

Kabinet ale zatím neupřesnil, které dotace hodlá krátit. Jasněji by mělo být příští týden, kdy Fialův tým schválí návrh rozpočtu na rok 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...