Domácnosti ve světě loni zbohatly o deset procent, české o devět, ukazuje studie

Hrubé bohatství domácností v 57 zemích, které sleduje studie Allianz, vzrostlo loni průměrně o 9,7 procenta, nejvíce od roku 2005. Také českým domácnostem se dařilo. Hrubé bohatství jim stouplo v průměru o devět procent, což je proti desetiletému průměru 5,9 procenta značný nárůst. Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2020, která detailně analyzuje úspory a dluhy v desítkách zemí světa.

Češi se za loňský rok umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 26. příčce, tedy o jeden stupeň níže než loni. V žebříčku hrubých finančních aktiv Česko zůstalo stejně jako loni na 28. místě.

Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.

Průměrné bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 17 497 eur, tedy zhruba 472 tisíc korun. Předloni to bylo 16 785 eur, tedy asi o 38 tisíc korun méně. Rychlost růstu čistého bohatství domácností v Česku loni dosáhla 10,1 procenta (předloni 4,1 procenta), hrubý majetek vzrostl o devět procent.

Vyrostl hlavně sektor cenných papírů (o 12,8 procenta), finance na bankovních účtech a v pojištění rostly pozvolněji (5,8 a 5,6 procenta). Více než polovina úspor českých domácností (50,5 procenta) leží v bankách, asi třetina (32,6 procenta) je v cenných papírech.

Česko zůstává nejbohatší zemí bývalého východního bloku

Češi zůstávají nejbohatší z obyvatel bývalého východního bloku, jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než Slováci, kde průměrné bohatství na obyvatele loni činilo 6778 eur (183 tisíc korun).

Nejlépe ze zemí sousedících s Českem je na tom Rakousko, průměrný Rakušan vlastní hodnotu odpovídající 59 256 eurům (zhruba 1,6 milionu korun), průměrný Němec o něco méně (57 097 eur neboli 1,54 milionu korun). Poláci jsou asi o 54 tisíc korun na osobu bohatší než Slováci.

Z hlediska celosvětových trendů studie upozorňuje na opětovné rozšiřování finanční mezery mezi bohatými a chudými zeměmi i jednotlivci. V roce 2000 bylo čisté finanční bohatství na osobu v pokročilých ekonomikách 87krát vyšší než v rozvojových trzích. Do roku 2016 se toto číslo zmenšilo na 19, ale od té doby opět stouplo na 22 v roce 2019.

Čisté bohatství v průměru na obyvatele v roce 2019 (v EUR)
Zdroj: Allianz

Mezera mezi bohatými a chudými se začala rozšiřovat už před covidem

Asi 84 procent čistého finančního bohatství na světě patří podle studie desetině nejbohatších lidí. Téměř polovinu z tohoto majetku vlastní jedno procento z nich.

„Je poměrně varovné, že mezera mezi bohatými a chudými zeměmi se začala znovu rozšiřovat dokonce ještě předtím, než svět zasáhl covid-19,“ uvedla spoluautorka studie Patricia Pelayo Romerová. Spolu s tím se loni podstatně snížil celkový počet příslušníků střední třídy, z více než jedné miliardy lidí v roce 2018 na 800 milionů o rok později. Přesto se od roku 2000 střední třída zvětšila zhruba o polovinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...