Domácnosti díky zastropování cen energií mohou ušetřit tisíce, dražší jim dodavatel nabídnout nesmí

Nahrávám video
Události: Zastropování cen energií v číslech a příkladech
Zdroj: ČT24

Vláda schválila, že malí odběratelé za kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny zaplatí maximálně šest korun včetně DPH. Stejné množství plynu pak bude stát maximálně tři koruny. Tento cenový strop by se do plateb domácností za energie měl promítnout už v listopadu. V závislosti na spotřebě mohou odběratelé díky tomuto zastropování ušetřit potenciálně i desítky tisíc korun.

Například rodina, která má roční spotřebu elektřiny tři megawatthodiny (MWh), po zastropování cen energií na zálohách zaplatí měsíčně maximálně asi 2300 korun. Do této částky se kromě samotné ceny silové elektřiny započítávají i další poplatky, například za distribuci.

„Ti, kteří elektřinou nejen svítí, ale třeba i topí či vaří, i po zastropování musejí počítat s tím, že ceny budou dál vysoké. V takovém případě se měsíční zálohy mohou pohybovat kolem sedmi i více tisíc,“ doplnil redaktor ČT Vladimír Piskala.

Měsíční platby za elektřinu
Zdroj: ČT24

Úřad vlády už v pondělí zveřejnil několik dalších příkladů, jak cenový strop ovlivní účty domácností za energie. Ty, které využívají elektřinu jen ke svícení a k napájení běžných spotřebičů, zaplatí letos skoro čtrnáct tisíc korun. Příští rok by je elektřina podle odhadů vlády mohla stát přes 38 tisíc - díky zastropování cen energií to ale bude o dvacet tisíc méně.

Přibližně třetinu celkové ceny, kterou za elektřinu platíme, tvoří různé poplatky. Nejde jen o poplatek za distribuci, tedy že se elektřina dostane z elektrárny až do jednotlivých domácností, ale například o další regulované složky ceny - třeba za obsluhu energetické sítě.

Nahrávám video
Redaktor ČT Vladimír Piskala o zastropování cen energií
Zdroj: ČT24

„Lidé, kteří si zafixovali cenu elektřiny třeba v březnu, mohou mít stále cenu, která je nižší než ta nyní zastropovaná. Zároveň těm, kterým fixace v této době končí, velcí dodavatelé zpravidla nabízejí výhodnější ceny než novým zákazníkům,“ upozornil Piskala. I tyto nově nabídnuté ceny mohou stále být pod zastropovaným limitem.

Informace a nové rozpisy měsíčních záloh budou rozesílat sami dodavatelé energií a měli by zastropování automaticky zohlednit. Zatím ale podle Piskaly není zcela jasné, jak bude schválený cenový strop „spolupracovat“ s už dříve vládou oznámeným úsporným tarifem. Jasněji by mohlo být v následujících dnech, nejpozději však do začátku listopadu, odkdy má zastropování cen plynu a elektřiny fungovat.

Lidé s fixacemi se nemusejí zatím o nic starat

Domácnosti, kterým končí cenová fixace na začátku příštího roku, se zatím nemusejí o nic starat, zálohy jim zůstávají stejné jako doposud. S koncem fixace nebudou platit vyšší cenu, než je ta zastropovaná. Vyšší cenu jim dodavatel nabídnout nemůže.

Pokud jde o plyn, tak například rodina, která za rok spotřebuje devět MWh plynu, po zastropování zaplatí měsíční zálohu maximálně kolem 2800 korun. Piskala upozornil, že lidé si samozřejmě mohou určit vlastní výši záloh. Pokud je ale nastaví příliš nízko, musí domácnosti počítat s tím, že po vyúčtování budou více doplácet.

Měsíční platby za plyn
Zdroj: ČT24

Například majitelé velkých rodinných domů, jejichž roční spotřeba plynu je i kvůli vytápění třeba 20 MWh za rok, pak musejí počítat s tím, že měsíční záloha může být i po zastropování třeba osm tisíc korun.

A například ti, kteří používají plyn k vaření, po zavedení cenového stropu zaplatí příští rok na zálohách místo předpokládaných pěti tisíc o necelé dva tisíce méně. Domácnosti, které využívají plyn k ohřevu vody, za to letos zaplatí necelých deset tisíc korun. V příštím roce sice budou platit skoro dvojnásobek, kdyby ale nebyly ceny zastropované, museli by dát za plyn přes 35 tisíc.

I při platbách za plyn přitom odběratelé peníze vydávají nejen za samotnou energetickou surovinu, ale i za vedlejší poplatky. Ale ty netvoří tak velkou část celkové ceny jako u elektřiny - přibližně pětinu oproti už zmíněné jedné třetině.

Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal upozorňuje, že šest korun za kilowatthodinu je pouze cena za silovou elektřinu. „Pak se k tomu ještě musí připočíst takzvaná regulovaná složka, takže jsme někde na osmi, devíti korunách za kilowatthodinu“.

Šmejkal také připomíná, že stanovené maximální ceny energií dodavatelé zohlední již v listopadových zálohách.

Úsporný tarif a stanovení maximálních cen energií podle Šmejkala problémy nízkopříjmových domácností řeší jen částečně. „Je třeba si říct, že nízkopříjmovým domácnostem je spíše určen příspěvek na bydlení,“ uvádí.

Zásadní jsou podle Šmejkala úspory. „Měli bychom vycházet z vlastního rozpočtu, aby ta rána nebyla příliš velká“.

Nahrávám video
90' ČT24 - Zastropování cen energií
Zdroj: ČT24

Podle některých odborníků je důležité uskromnit se. Josef Hodboď, vedoucí redaktor vytápění portálu TZB-info, doporučuje omezit vytápění na chodbách a v méně využívaných místnostech, a také vyměnit koupel za sprchování. 

Na noc je podle něj vhodné zatahovat těžké záclony, aby neutíkalo teplo. „Okna jsou zpravidla nejpropustnější,“ říká. Lidé by však neměli přestat pravidelně větrat, upozorňuje.

V České republice zhruba čtyři miliony obyvatel využívá dálkové vytápění. Podle výkonného ředitele Teplárenského sdružení České republiky Martina Hájka je v tuto chvíli nejasné, zda se vládní energetický zákon bude vztahovat i na ně.

„Je to otázka nařízení vlády, které teprve bude muset přijmout. V tuto chvíli nevíme, co vláda zamýšlí,“ říká Hájek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 19 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...