Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.
„Největší rizika v okamžiku, kdy jsme schvalovali státní rozpočet, byly ceny energií, tedy náklady na zastropování, na kompenzace. Zatím ten vývoj je pozitivní. My jsme řekli, že v dubnu budeme analyzovat první čtvrtletí,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Velkoobchodní ceny energií jsou ale stále vyšší, než byly na začátku minulého roku. Řada firem i domácností tak platí větší částky, než na které byly zvyklé. Dodavatelé energií nabízejí výhodnější tarify zpravidla pro některé skupiny odběratelů.
Fixované ceny má například Tereza Navrátilová, která vyrábí čokoládové pochutiny. „Ale jelikož budeme výrobu přesouvat do jiných prostor, kde máme spotové ceny, takže tam nám budou měsíčně vypočítávat tu spotřebu měsíc zpětně,“ podotýká.
Zatímco teď platí zálohy kolem pěti tisíc korun, nově to bude víc než dvaapůlkrát tolik. I proto je ráda, že jsou ceny zastropované. Někteří dodavatelé navíc už začali nabízet i tarify pod tímto limitem.
Výhodné za určitých podmínek
„Ty cenově nejvýhodnější jsou za určitých podmínek. Jsou většinou pro nové klienty, to znamená, dodavatelé se snaží nabrat nové zákazníky,“ podotýká energetický konzultant a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
První ceny pod vládním stropem se objevily už na začátku roku. Podmínkou byla většinou několikaletá fixace. Teď už tarify pod cenovým limitem nabízejí všichni hlavní dodavatelé i u kratších smluv. Pro jejich získání je ale nutné splnit podmínky konkrétní nabídky, například délku fixace.
„S tím, jak to v tuto chvíli vypadá, že ceny půjdou dál níže, tak my samozřejmě na to budeme reagovat a předpokládáme, že bychom mohli ty ceníky během roku vylepšovat,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
„Aktuálně by nebylo fér něco slibovat, ale jak je vidět na naší dlouhodobé strategii, snažíme se pozitivní trendy našim zákazníkům do produktů promítat,“ konstatuje mluvčí E.ON Roman Šperňák.
Vládní stropy zatím zůstanou
I přes klesající ceny na energetických burzách ale ministerstvo průmyslu předpokládá, že vládní stropy minimálně do konce roku zůstanou zachovány.
„To, nad čím uvažujeme, není zrušení stropu nebo jeho úprava, ale spíše hledání stimulů nebo investic a dotací do těch opatření tak, abychom snížili spotřebu,“ podotýká náměstek pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla.
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) zastropování dává smysl, ale musí být nastaveno na správné úrovni. „Přece není normální, aby okolní země měly s výjimkou Německa zastropováno někde na úrovni 50 až 70 procent našeho stropu,“ dodal.
„Spotřebitelé z toho tolik netěží, protože není příliš důvod u těch dodavatelů, aby slezli pod cenové stropy tak, jak jsou nastaveny,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Rušení stropů nepředpokládají ani odborníci. „Co se týče předčasného zrušení – to také nečekám. Ona ta pojistka je také důležitá. Koneckonců ještě hodně produktů ten vládní cenový strop využívá,“ dodává Gavor. Loňských maxim by ale podle analytiků už ceny energií neměly letos dosáhnout.
