Daňová sleva na manželku či manžela by měla být jen u pečujících o dítě nebo seniora, navrhuje Maláčová

Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.

„Nechci slevu na nepracující manželku či manžela zrušit obecně, měla by zůstat pro lidi na rodičovské, pro osoby, které pečují o seniora nebo zdravotně postiženého. Těch, kdo nemohou pracovat, protože pečují, by se tedy změna netýkala,“ uvedla ministryně.

Slevu na dani je teď možné mít na manžela či manželku, kteří nemají vlastní příjem vyšší než 68 tisíc korun ročně. Uplatňuje se za celý rok. Celkem za rok 2018 činí 24 tisíc korun.

Bohatí by oklikou podpořili zálohované výživné, věří Maláčová

Podle Maláčové by při navrhované změně pravidel nemělo na toto zvýhodnění nárok 76 tisíc lidí. „Pravděpodobně nepracují, protože si to mohou dovolit. Myslím si, že bychom je neměli dotovat těmi 25 tisíc korunami ročně na daňových slevách,“ uvedla Maláčová.

Podle ní by tak rozpočet ročně získal dvě miliardy korun. Část těchto peněz by se podle ministryně dala využít na zálohované výživné. Podle resortu by alimenty za neplatiče a neplatičky vyšly stát asi na 800 milionů korun ročně.

„Pokud je argument proti zálohovanému výživnému ten, že na to nejsou peníze, tak říkám: pojďme pomoci dětem, které mají v životě smůlu,“ zdůvodnila svůj návrh Maláčová.

Spor v koalici o bankovní daň

Sociální demokraté tlačí na změny daní. Vedle progresivního zdanění prosazují bankovní daň. S koaličním partnerem, hnutím ANO, se na jejím zavedení ale neshodli. Vznikne místo toho Národní rozvojový fond, do něhož banky vloží sedm miliard korun. Má sloužit k financování investičních projektů. Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank o tom v září podepsali memorandum.

Maláčová míní, že pokud koalice na bankovní dani dál shodu nenajde, měla by sociální demokracie návrh na její zavedení předložit sama. „Jsem zastánkyní bankovní daně. Potřebujeme mít udržitelný systém daní. Národní rozvojový fond není řešení toho, že se velké nadnárodní korporace nepodílejí solidárním způsobem na udržitelnosti veřejných financí v České republice,“ řekla ministryně. Tato daň by podle ČSSD mohla do rozpočtu přinést až 14 miliard.

Bankovní daň navržená ČSSD
Zdroj: ČT24

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš plán Maláčové odmítl. „To by znamenalo dost zásadní porušení koaliční smlouvy a potom zůstávat v takové koalici, se musíme zamyslet, jestli to má smysl.“ Babiš upozorňuje, že banky by tuto daň přenesly na lidi, což by znamenalo méně dostupné peníze pro živnostníky a pro firmy i zdražení hypoték. 

Ve sněmovně podporují návrh sociální demokracie komunisté. A ochotní jsou o něm jednat za určitých podmínek i Piráti. SPD je proti, protože by to způsobilo zvýšení bankovních poplatků a úroků.

Vládní strany budou svůj spor o bankovní daň řešit na středečním zasedání koaliční rady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...