Covid – nájemné bude i pro nábytkáře, sázkové kanceláře nebo trhovce, schválila vláda

Pokračování programu Covid – nájemné se rozšířilo o další odvětví. Žádat o dotaci na komerční nájem budou moci prodejci nábytku, koberců, sázkové kanceláře nebo někteří prodejci na tržnicích. Návrh na rozšíření podpůrného programu v úterý schválil kabinet. Ministerstvo průmyslu a obchodu k 27. říjnu u programu eviduje 7368 žádostí za téměř 800 milionů korun, řekla mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo druhou výzvu programu Covid – nájemné v polovině října v souvislosti s postupným zpřísňováním opatření proti koronaviru. Už minulý týden vláda program otevřela dalším podnikatelům, kteří museli kvůli vládním nařízením uzavřít nebo výrazně omezit provoz.

V úterý vláda okruh žadatelů podruhé rozšířila. Stát poskytne padesát procent nájmu za červenec, srpen a září. Proti jarní výzvě programu odpadla podmínka slevy 30 procent od pronajímatele. Stále ale platí to, že při podání žádosti musí zájemce o dotaci doložit uhrazení alespoň poloviny nájmu.

Maximální suma, o kterou je možné žádat, činí deset milionů korun. Podpora z první a druhé výzvy se nesčítají. Na program se ale vztahuje takzvaný dočasný rámec stanovený Evropskou komisí, jedná se o maximální sumu, kterou může jeden žadatel získat z veřejné podpory. Její výše byla stanovena na 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Do dočasného rámce spadají programy Covid – ubytování či Covid – lázně.

Necelou stovku žádostí úřady vrátily

MPO žádosti o příspěvek na nájem přijímá od 21. října, program bude otevřený do 21. ledna 2021. Na Covid – nájemné je vyčleněno 1,2 miliardy korun. Podnikatelé k úterý podali už 1131 žádostí za zhruba 117 milionů korun. Z nich úředníci podle Filipové vrátili k dopracování 93 žádostí za asi 12 milionů korun.

Na konečné schválení čeká přibližně tisícovka žádostí za 105 milionů korun. Dalších více než šest tisíc žádostí za 678,2 milionu korun je v on-line informačním systému ministerstva rozpracovaných.

Od 22. října platí v Česku zákaz maloobchodního prodeje a služeb. Výjimku mají potraviny, drogerie, lékárny nebo květinářství. Ty budou muset od středy zavírat nejpozději v osm večer, o nedělích budou muset zůstat zavřené. Ze služeb mohou fungovat servisy, odtahy vozidel či pohřební služby.

„Skorolockdown“

Restaurace, bary a kluby jsou zavřené od 14. října. Občerstvení mohou mezi 06:00 a 20:00 prodávat pouze přes výdejní okénka. Fitness centra, posilovny, vnitřní bazény, sauny, wellness, ale také zoologické zahrady musely provoz přerušit už 9. října.

Galerie, hrady, zámky, muzea, kina a divadla nefungují od 12. října. Konat se nemohou koncerty, poutě, veletrhy či kongresy. Opatření by měla platit do konce nouzového stavu, tedy 3. listopadu. Vláda už uvedla, že požádá sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 3. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...