Impéria přicházejí a odcházejí. Co bývá příčinou rozkladu? Jak poznáme, že je společnost u konce s dechem? A jak se můžeme bránit? Těmto tématům se věnoval pořad Fokus Václava Moravce nazvaný Kolaps civilizace.
Existují některé společné faktory, které stojí za kolapsem civilizací, uvedl v pořadu egyptolog Miroslav Bárta. Zmínil například nárůst byrokratického aparátu, ztrátu legitimity elit či nárůst mandatorních (ze zákonů a smluv povinných) výdajů. Ty zařadil do vnitřní dynamiky každé civilizace. Jako vnější faktor pak uvedl měnící se přírodní prostředí.
„Míra úspěchu či neúspěchu každé cvilizace tkví v tom, jakým způsobem se dokáže se svými vnitřními problémy vypořádat. A jakou strategii zvolí při adaptaci na měnící se životní prostředí,“ dodal.
Vývoj ve skocích a hledání nových zdrojů energie
Doplnil, že vývoj se děje ve skocích, jako příklad uvedl rychlé změny v roce 1989 v Československu či při Arabském jaru na Středním východě po roce 2010. Cesta k momentu skoku, kdy se vše mění, je však podle něho velmi dlouhá a jako v Papinově hrnci tlak narůstá.
Řekl také, že příběh civilizací je mimo jiné příběhem objevování nových výhodných zdrojů energie (inovace parního stroje, využití jaderné energie).
S tím, že se každá civilizace potýkala s hledáním nových zdrojů energie, souhlasila také jaderná fyzička Dana Drábová. „Musíme si uvědomit, že energie je základ života. Je to základ schopnosti provádět nějaké změny,“ řekla.
Čím nahradíme fosilní paliva, abychom udrželi růst?
Uvedla rovněž, že náš svět se mění s tím, jak končí využívání fosilních paliv – uhlí, ropa, zemní plyn. Těm svět vděčí za kvalitu života, na kterou jsme automaticky zvyklí. „Jak přestanou pokrývat tři čtvrtiny našich potřeb, tak se svět změní,“ dodala s tím, že časový rámec je „gumový“. Co se před 30 lety nevyplatilo těžit nebo jsme to neuměli, tak nyní už lze těžit, ale do popředí vystupují otázky změny klimatu a omezování těchto paliv.
„Přes všechna silná a optimistická vyjádření ani náhodou nevíme, jakou kombinací zdrojů bychom nahradili fosilní paliva, která umožnila růst v dynamice druhé poloviny 20. století,“ řekla Drábová. Podle ní si budeme muset tomuto růstu krok po kroku odvyknout. Například tím, že přestaneme měřit úspěšnost růstem hrubého domácího produktu. Nebo bude muset příjít další energetická revoluce. „Jinak zatím tu koncentrovanou energii fosilních paliv neumíme nahradit,“ dodala.
V dalších částech pořadu pak diskutovali ústavní právník Jan Kysela, právní filozof Karel Havlíček, hydrogeolog Zbyněk Hrkal a paleoekolog Petr Pokorný.
